Tady chce někdo synka jednou vidět na Prague Pride, zas ten genderový bulshit… Poprask v hračkářství. Jedna maminka napsala a už to na internetu vře
glosa
17.08.2017
Foto: Facebook
Popisek: Hračkářství Hamleys v Praze, ilustrační foto
GLOSA Na sociální síti se na pražské hračkářství Hamleys (ano, to je to, kde se děti mohou svézt na kolotoči a odcházíte lehčí o stovku, aniž byste koupili jedinou hračku) obrátila matka, která si stěžuje na to, že v hračkářství jsou regály „pro kluky“ a „pro holky“. Podle ní prý tyhle regály jen umocňují pocit, že si z některými hračkami mohou hrát jen holky a s jinými zase kluci a to prý není správné.
Dopis začal po síti kolovat a mocně se přetřásat. V naprosté většině se mu lidé vysmívali. Máme se ale skutečně proč smát? Zkušenost z pobočky tohoto hračkářství v Londýně ukazuje, že možné je vše…
Sekce Pro kluky do hračkářství nepatří!
Matka Hamleys napsala: „Byla jsem dnes se synem ve Vašem hračkářství a objevila matoucí sekci ´Pro kluky´. Nemyslím si, že taková sekce do hračkářství vůbec patří. Pouze reprodukuje a umocňuje stereotyp, že některé hračky (potažmo aktivity, povolání) se hodí pro chlapečky a jiné zase pro holčičky, a cílí přitom na děti, které si v tomto raném věku utvářejí představy o světě právě podle toho, co je jim (nejen) společností podsouváno,“ rozohňuje se a pokračuje: „Můj syn naštěstí ještě neumí číst, ale nechtěla bych, aby jednou odmítal jít do sekce ´Pro holky´ jen proto, že je to přece pro holky, i když by si tam jinak třeba rád vybral hračku. Stejně tak bych nechtěla, aby se styděl si hrát s panenkou anebo jinou ´holčičí´ hračkou. Obávám se, že právě takovéto nápisy a kategorizování podobným věcem napomáhají. Chtěla bych se proto zeptat, zda byste sekci nechtěli přejmenovat? Hračky jsou přece pro všechny!“ končí neznámá.
Bojovnice za feminismus?
Otázkou je, kdo tento dopis firmě Hamleys napsal. Uživatel má zde jméno Bara Gola Nava, profil moc dostupných informací neobsahuje. Je tedy klidně možné, že jde o provokaci a nikoliv vážně míněný dotaz. Pátráním po sociálních sítích a internetu však lze zjistit, že zde najdeme živou osobu, Barboru Navaříkovou Goláňovou, která je i mezi spolupracovníky z Národního ústavu duševního zdraví. Také je opravdu matkou a vtipné je, že se před dvěma lety účastnila internetové soutěže o dudlík a jasně napsala, že by chtěla modrý. Není i tohle něco na způsob genderově nevyváženého chování, když chlapečkům přisuzujeme automaticky modrou? Barbora Goláňová si vede také blog na Ihned.cz, kam píše o studiu v zahraničí, nebo o feminismu.
Smějí se a zuří
Reakce na její příspěvek na Hamleys na sebe nenechaly dlouho čekat. Na jedné straně si lidé z neznámé matky dělali srandu: „Tady chce někdo chlapečka jednou vidět na Prague Pride...“, nebo: „Nazývat své dítě synem je také podsouvání stereotypu! Co když se časem bude cítit spíše jako dcera a kvůli tomu vašemu naprosto nevhodnému vynucení genderové identity bude mít vážně psychické trauma, které pravděpodobně negativně ovlivní jeho/její další vývoj.“ Mnozí se rozčilovali: „Kvůli takovým lidem jako je tato žena jde celá západní civilizace do totálních ho*en aneb politická korektnost a celý ten genderový bulshit v plné kráse.“ Někdo zase podezříval hračkářství, že si dělá samo reklamu. Reakce hračkářství je však striktní, sekce pro kluky a pro holky prý rušit nebude: „Podle nás je rozdělení pouze orientační a slouží k tomu, aby zákazníci našli snadno to, co hledají,“ sdělila nám Karolína Prýmková z Hamleys.
V Londýně sekce pro kluky a pro holky zrušili
Hamleys ale podobnou problematiku řešil už na své pobočce v Londýně před šesti lety. I tehdy byla firma obviněna ze sexismu kvůli označení hraček pro kluky a pro holky a ve výsledku firma opravdu označení změnila. Místo modré a růžové byly hračky rozděleny do dvou kategorií označených neutrální červenou a bílou. Šéf islandské banky Landsbank, které síť patři, Gudjon Reynisson to označil za úspěch, od té doby jsou hračky rozděleny také podle zájmů a nikoliv pohlaví. Začne brzo přituhovat i u nás?
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Michaela Špačková