Donutila stopli v pravý čas, hrál konečně naposledy. Publikum si stěžovalo na oplzlé exhibice, své kolegy otrávil

Foto: 2media

Popisek: Miroslav Donutil v mimořádně úspěšné a ustavičně vyprodané inscenaci ND Sluha dvou pánů

Miroslav Donutil patřil celá léta k hlavním hvězdám Národního divadla. Před třemi lety však mu došla trpělivost s politickými hrátkami, které se odehrávaly kolem jmenování ředitele naší první scény. Když ministr kultury Jan Balvín odvolal Jana Buriana, rozhodl se, že ze Zlaté kapličky odejde. Nedokázal se však rozloučit se svou rolí v legendární inscenaci Sluha dvou pánů.

Mimo jiné byla v Národním vůbec nejdéle hraným představením, na programu byla dvaadvacet let a dosáhla šesti stovek repríz. Tento týden v ní Donutil exceloval naposledy. Když se v ní poprvé objevil, bylo mu čtyřiačtyřicet a za více než dvacet let se ve Slouhovi vystřídalo množství jiných hereckých osobností, jen on v hlavní roli zůstal. Později s ním začal účinkovat i syn Martin, který během stovek repríz vyrostl z čtyřletého klučiny v dospělého chlapíka.

Je to blbost?

Zatímco se kolem prosincové derniéry Sluhy dvou pánů v médiích objevila řada informací, příliš se nehovoří o důvodech, proč vlastně tak veleúspěšná komedie, léta plnící nejen hlediště Národního, ale také jeho kasu, právě nyní končí.  Přesto, že Donutil na to být členem činohry ND dávno rezignoval, jako hostujícímu sólistovi se mu nejslavnější českou scénu definitivně opustit nechtělo. Když umělecký šéf Dan Špinar v létě oznámil, že se Sluha bude hrát jen do konce roku, herec, který si často nebere servítky, veřejně prohlásil, že je to hloupost. Serveru Lidovky.cz řekl: „Rozhodli se podle mě blbě, ale co já s tím nadělám.“ A vyzýval lidi, ať se ozvou, v marné naději, že se dá rozhodnutí Sluhu dvou pánů dále neuvádět, ještě zvrátit.

Čtěte také:

Válka o divadelní představení, nebo bitka o prachy? Donutil burcuje lid, budou se u Zlaté kapličky stavět barikády? Syn režiséra zase tvrdí, že herec sprostě lže... Máme exkluzivní informace

One man show

V kuloárech se o tomto divadelním hitu šušká leccos, například že jeho úspěch spíše než samotná kvalita inscenace způsobila obrovská Donutilova popularita, jíž se před dvaceti lety těšil. Většina kritiků se shoduje na tom, že se o žádnou uměleckou perlu nejedná. A především, že se během těch let, kdy se v Národním hraje, proměnila z  goldoniovské „commedie dell´ arte“ v Donutilovu one man show. Ten si prý na jevišti  dělal, co chtěl a nezřídka se představení  kvůli jeho vlastním gagům výrazně protáhlo. Zatímco Donutil sklízel aplaus publika, jeho kolegové, vytlačení do role křoví, byli otráveni.  Dostatečně výmluvné navíc je, že si této své inscenace příliš nevážil ani její režisér Ivan Rajmont. Přiznal se, že jiných si cení podstatně více.

V pravý čas

To, že úroveň Rajmontovy inscenace postupně klesala, potvrzují i diváci, kteří ji viděli několikrát. A typické je, že se její příznivci i odpůrci dělí na dva tábory, což je u nás ostatně běžné nejen kvůli divadlu. Lidé Sluhu dvou pánů buď milují, nebo nenávidí, mimo jiné proto, že je podle nich pro Národní divadlo příliš vulgární.  Někteří si dokonce stěžovali na Donutilovy oplzlé exhibice v nechutné estrádě.  Ale i její dosavadní fanoušci se shodují v názoru, že derniéra přišla v pravý čas. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Adéla Hofmanová