Proč kouření v Japonsku škodí méně než v Evropě? Špatně napsaný, jen proti kuřákům nekompromisně zaměřený zákon, by měl být smeten ze stolu

Foto: ČT repro

Popisek: Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, velký bojovník za „protikuřácký zákon“ ve sněmovně

Vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, takzvaný Protikuřácký zákon, zasmrádá ve Sněmovně víc než ty nejzakouřenější putyky.

Čím více se o něm mluví a čím více se ho snaží poslanci měnit stále novými pozměňovacími návrhy, tím více je jasné, že další projednávání už nic nepřinese a měl by být, po půlroce od prvního neschválení, znovu smeten ze stolů poslanců a se svým sněmovním číslem 828 navždy uložen do archívu neschválených a špatných zákonů této Sněmovny. 

Víc než lobby může za neschválení protikuřáckého zákona jeho nízká úroveň 

Přesto se stále najde hodně obhájců tohoto špatně napsaného, jen proti kuřákům nekompromisně zaměřeného zákona, který by se po případném schválení stal nejpřísnější protikuřáckou normou v Evropě. Zákon by měl bojovat proti všem škodlivým návykovým látkám, tedy i proti drogám, alkoholu, ale i například cukru. Zákon nás chce podle široce pojatého názvu ochránit před všemi škodlivými látkami, ve skutečnosti se zasekl na nikotinu. 

Nechme stranou, zda občané opravdu stojí o takovou ochranu, a nedokáží se sami na základě pravdivých informací „ochránit“. Podle toho jak rychle roste počet nekuřáckých restaurací, pomalu, ale jistě se snižuje spotřeba cigaret i alkoholu, že od státu takovou ochranu zdraví většina z nás nepotřebuje a poradí si sama. Těžké kovy z odpadních vod, geneticky, a nebo jinak upravované potraviny, anebo často nedýchatelné ovzduší a mnoho dalších nezdravých věcí však sami odstranit nedokážeme a politici nám od nich pomáhají jen minimálně. 

O ministrovi zdravotnictví Svatopluku Němečkovi se nyní nejčastěji mluví v souvislosti s jeho odvoláním z vlády a za jeden z důvodů je právě stále nepřijatý Protikuřácký zákon. Přitom v důvodu, proč zákon zatím nebyl přijat, se shodují s premiérem Sobotkou. Za všechno prý může všemocná tabáková lobby. Němeček v nedávném rozhovoru pro Radiožurnál přímo řekl: „Návrh Marka Bendy na zřízení kuřáren je naprosto marginální a nemá s osudem tohoto zákona nic společného, byla to záminka pro ty poslance, kteří vyšli vstříc tabákové lobby, aby ten zákon zabili.“  

Jak silná, ale asi musí být v pohledu tohoto nepodloženého tvrzení alkoholová lobby. V boji proti užívání alkoholu je totiž navrhovaný zákon značně vstřícnější a ohleduplnější. Tabáková lobby přitom nevybojovala ani tak zvané kuřibudky, neboli kuřárny, zvláštní místnosti určené kuřákům v nekuřáckých restauracích, které jsou zcela běžné po celé Evropě. 

Inspirace z Japonska 

Určitá malost, nechuť inspirovat se mimo naše hranice, provází projednávání protikuřáckého zákona od samého začátku. Přitom některé příklady ze světa stojí za inspiraci. Například Japonsko, země, kde se kouří snad vůbec nejvíce z celé Asie. Dnes zde kouří skoro 40 procent obyvatel, před zavedením protikuřáckých opatření to bylo skoro 70 procent veškerého obyvatelstva Japonska.  Protikuřácká opatření ze začátku nového tisíciletí doslova vyhnala kuřáky na ulici ze všech restaurací, kanceláří a dalších veřejných prostor. Dnes po vyhodnocení dopadu podobné regulace, jakou chce zavést český parlament, se snaží kuřáky doslova nahnat zpátky do barů, restaurací a kaváren, kde mají mít pro svoji vášeň vyčleněnou perfektně odvětrávanou kuřárnu. Kuřáci, vypuzení s cigaretou na ulici, prý byli nedobrým příkladem procházejícím mladým lidem. U nás by navíc na ulici po kuřácích zbyl nepořádek, což v Japonsku neplatí, protože japonští kuřáci si  s sebou nosí malý příruční popelník. 

A ještě jedna zajímavost ze země vycházejícího slunce. Velkým fenoménem, kterému se snaží vědci přijít na kloub je fakt, že ačkoli mnoho Japonců kouří, úmrtí na rakovinu plic je u Japonských kuřáků v porovnání se severní Amerikou a západní Evropou desetkrát menší. Má se za to, že důvodem je mnohem nižší spotřeba alkoholu a zdravější jídelníček s nižším obsahem tuků.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .  

Vložil: Anička Vančová