Ženatý byl dvakrát, aby si vylepšil image u soudruhů, stejně to ale o něm všichni věděli. Přesto oficiálně nepřiznal ‘barvu‘ ani při oslavě svého jubilea a o první manželce dál mlčí jako hrob. Tajnosti slavných
03.08.2016
Foto: ČT
Popisek: Vlastimil Harapes
Sexuální orientace slavného baletního mistra a choreografa Vlastimila Harapese je veřejným tajemstvím, sám ji ale nikdy nepřiznal. A ani to, že Zagorka, s níž se oženil, rozhodně nebyla jeho první ženou. Snaha ale byla stejně marná.
Hvězdou baletního souboru Národního divadla byl již v sedmdesátých letech minulého století. V roce 1971 se stal sólistou a při pohledu na jeho tvář a vypracovanou figuru se tajil dech ženám všech generací. A všechny záviděly křehkým baletkám, které se během zhruba padesátky představení, v nichž postupně zazářil, tulily do jeho náruče. Jenže právě o to ani trochu nestál, i když se všemožně snažil.
Davy fanynek do něj byly zamilované, jenže...
Tvrdá pěst veřejného mínění
Přiznat oficiálně homosexuální orientaci by znamenalo v jeho generaci totálně se odepsat. Koneckonců nebyl zdaleka jediný, o němž se v tomto směru spekulovalo. Pravdu nikdy nepřiznal ani legendární mim a tanečník Jaroslav Čejka, který se úspěšně po celý život vymlouval, že smyslem jeho života je péče o milovanou matinku. To herec Eduard Cupák, kterému již před více než půlstoletím zlomyslně kolegové přezdívali ‘mladá Kršková‘, protože ho podezřívali ze vztahu s úspěšným režisérem Václavem Krškou, svoji lásku k partnerovi Václavu Květovi přestal tajit. Představil se oficiálně i jeho rodičům a namísto dítěte spolu opečovávali milovanou chalupu. Řada homosexuálů se ale pod tlakem veřejného mínění dlouho úporně snažila předělávat sama sebe, například zpěvák Pavel Vítek, který ještě během studií DAMU chodíval i s děvčaty, a dokonce se i oženil. Nakonec se ale se svým životním partnerem Janisem Sidovským stal velkou psychickou oporou pro množství gayů a leseb a průkopníkem registrovaného partnerství v České republice. To Vlastimil Harapes dodnes nepřiznal ‘barvu‘, možná proto, že je přece jen o generaci starší.
Harapesova manželka Elena Strupková
Utajená manželka
O své první manželce slavný tanečník nikdy nemluví, je ale nad slunce jasnější, že i tento svazek byl dobře promyšlenou účelovou smlouvou. Jeho ženou se totiž stala Elena Strupková. O dva roky mladší herecká elévka začínala v Městském divadle v Příbrami, pak začala studovat na DAMU, kde v roce 1974 absolvovala na katedře loutkového herectví. Po roce 1989 založila Divadelní společnost Petrklíč a současně je ředitelkou alternativního Divadla Miriam, zaměřeného na mladého diváka. Působí jako herečka, občas i jako režisérka a pořádá zájezdová představení po celé republice. Ve velmi raném věku se provdala za Vlastimila Harapese a ani jeden dodnes oficiálně nepřiznal, že nešlo o manželství, ale o dohodu. Oba se mohli navenek pochlubit snubním prstenem a přitom žít po svém. Časem se rozvedli, zatímco ale Vlastimil dodnes barvu nepřiznal, Elena se hned po roce 1989 začala angažovat ve snaze o uznání gayů a leseb ve společnosti a stala se jejich psychoterapeutkou.
Manželé naoko podruhé - s Hanou Zagorovou
Pomoc pro gaye a lesby
Již počátkem 90. let Elena založila se svou přítelkyní, lékařkou a bývalou řeholnicí Bernadettou Dagmar Křížkovou, uskupení, které nabízí pastorační péči lesbám a gayům. Od počátku se kolem hnutí pohybovali lidé různých názorů, od těch, kteří chtěli homosexualitu léčit, až po ty, kteří si váží homosexuálního partnerství. O setkání s hnutími, zaměřenými na léčbu homosexuálů, Křížková říká: „Byla přesvědčena, že homosexualitu lze léčit a uzdravit, a pyšnila se uzdravenými a 'šťastně' ženatými gayi, jejichž – již na první pohled zvýšený – neuroticismus byl výmluvnější než všechna jejich slova… Také mě pobavilo, že během četných přestávek na kávu exgayové zásadně vyhledávali společnost mužů, zatímco se mnou a mou přítelkyní se bavil – kromě přítomných žen – pouze jeden heterosexuální muž.“ Po informativním pobytu ve Velké Británii v roce 1996, kde se Strupková s Křížkovou seznámily mimo jiné i s anglikánským knězem, žijícím v homosexuálním svazku, vzniklo jejich přičiněním v roce 1993 v České republice formální občanské sdružení.
Zatímco s Hankou jsou přátelé dodnes, o Eleně Vlastimil Harapes vůbec nemluví
Druhá svatba kvůli dítěti
I druhý Harapesův sňatek byl pouze formální. V roce 1986 se oženil se svou kamarádkou Hanou Zagorovou. Tehdy těžce nemocná zpěvačka marně toužila po dítěti, a tak se chtěla alespoň pokusit o adopci. Podle zákonných předpisů ale k tomu musela být provdána, svobodným zájemcům stát do péče děti prostě nesvěřoval. Přesto to byla marná snaha, ani se snubním prstýnkem se Haně nad úředním šimlem zvítězit nepodařilo. Souboj s úřady byl tak nekonečný a psychicky náročný, že ho nakonec vzdala. Když se pak v roce 1992 zamilovala do slovenského pěvce Štefana Margity, Harapes jí bez problémů dopřál svobodu, aby se mohla vdát za svoji velkou lásku.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská