Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Válka o divadelní představení, nebo bitka o prachy? Donutil burcuje lid, budou se u Zlaté kapličky stavět barikády? Syn režiséra zase tvrdí, že herec sprostě lže... Máme exkluzivní informace

18.06.2016
Válka o divadelní představení, nebo bitka o prachy? Donutil burcuje lid, budou se u Zlaté kapličky stavět barikády? Syn režiséra zase tvrdí, že herec sprostě lže... Máme exkluzivní informace

Foto: archiv ND

Popisek: Miroslav Donutil ve Sluhovi dvou pánů

Normální divadelní inscenace se hraje dva tři roky. Úspěšná pět i deset let. Letos v prosinci uplyne dvaadvacet let od premiéry Goldoniho Sluhy dvou pánů v Národním divadle. A vedení činohry oznámilo, že při příležitosti 600. reprízy inscenaci stáhne. Co na to Mirek Donutil?

Podle mluvčího činohry ND Tomáše Staňka o stažení stál i nedávno zesnulý režisér Ivan Rajmont, který chtěl její uvádění ukončit v nejvyšší formě a za neopadávajícího zájmu publika. S tímto výrokem ale Donutil, který z angažmá v Národním divadle před třemi roky definitivně odešel a Sluhu dvou pánů hraje jako exkluzivní, dobře placený host, nesouhlasí.„On byl pořád nadšený, říkal mi, ať uděláme tisíce repríz do poslední chvíle,“ prohlásil Donutil v rozhovoru pro Lidovky.cz. 

Syn režiséra tvrdí, že Donutil lže

Tento Donutilův výrok ale popírá syn a dědic režiséra, herec Národního divadla Filip Rajmont. „Byl jsem u schůzky, kdy se můj táta domluvil s nynějším uměleckým šéfem Danielem Špinarem, že inscenaci ukončí šestistou reprízou,“ uvedl pro iDnes.cz Filip Rajmont. Daniel Špinar se s jeho otcem původně domlouval pouze na přesunutí inscenace do Stavovského divadla, ke které dojde z důvodů opravy budovy Státní opery a která způsobí, že první scéna bude velice vytížená. „Na činohru zbývá jen osm termínů měsíčně a je logické, že přednost dostanou novější věci na repertoáru,“ vysvětluje Rajmont. Otec si podle něj sám přál, aby se po přesunutí Sluha dvou pánů ukončil důstojně. „Samozřejmě, pokud by se to chtělo hrát dál někde jinde, tak se o tom s panem Donutilem a dalšími účinkujícími můžeme bavit. Já proti tomu osobně nic nemám, ale bych nerad, aby to představení trpělo nějakou uměleckou nekvalitou a stala se z toho čistě komerční záležitost. Ale záleží, zda o to někdo bude mít zájem. Podle mého názoru je Národní divadlo a Sluha dvou pánů spojená nádoba a je otázkou, zda bude fungovat někde jinde,“ zvažuje Rajmont budoucnost inscenace. 

Rozhodli se blbě, říká Donutil

Donutil ale rozhodnutí vedení činohry rozhodně neschvaluje. „Rozhodli se podle mě blbě, ale co já s tím nadělám,“ řekl pro Lidovky.cz představitel sluhy Truffaldina. Toho začal hrát ve čtyřiačtyřiceti, dnes je mu pětašedesát. Ostatní herci kolem něj se za tu dobu vystřídali – bylo jich takřka třicet, jen Donutil zůstává. Jeho Truffaldini už dávno není pružný frajer s pohotovým jazykem, herec se ale role vzdát nechce. „Z hlediska divadla je to asi definitivní, ale je to podle mě hloupost. Nevím, proč to dělají,“ řekl Donutil. 

Co se stane, až se to dozví lidi?

„Co se asi stane, až se to dozvědí lidi, kteří mají objednané lístky na několik let dopředu a čekají na ně? Ale vzhledem k tomu, že derniéra je ohlášená na 27. prosince a teď je červen, nemusíme to zatím řešit, na to bude čas po prázdninách. Myslím, že se může ještě leccos stát,“ naznačil tajemně představitel hlavní role. A vzápětí burcuje diváky. „Teď je potřeba sdělit lidem, že je to hloupost, a že by se třeba mohli ozvat. Nebo že by mohli zatlačit oni, protože když se bojí ministerstvo a ředitel, tak musí někdo jiný. Kdybych tam byl zaměstnaný, tak se to nestane. Jako externista nemůžu nic řešit, jinak bych se o to postaral,“ řekl Donutil. Kdyby byl Donutil v divadle stále zaměstnaný, ani tak by mimochodem nemohl mluvit do rozhodnutí svých nadřízených. Nicméně herec před třemi lety angažmá tak jako tak opustil. 

Národní divadlo není zájezdový spolek

Jak píše divadelní kritik Saša Hrbotický pro Aktuálně cz, „je pravda, že představení se dodneška hraje před vyprodaným hledištěm a našlo si oddané fanoušky, ochotné opakovaně vysázet za vstupné nadstandardní sumy. Pokud bychom se tedy na kauzu podívali z hlediska čistě komerčního, mohli bychom se nad takovým rozhodnutím pozastavit. Jenže začneme-li na umění pohlížet pouze tržníma očima, asi nám české divadlo rychle degraduje v divotvorně poslepované zájezdové spolky, harcující po vlastech českých s bulvárními fraškami. Na umělecké produkce, zvlášť pokud jde o štědře státem dotovanou první scénu, nelze uplatňovat jiná než maximalistická kritéria.“ 

Nikdy to nebyla perla, dnes je to one man show

A pokračuje ještě ostřeji. „Sluha dvou pánů k žádným jevištním perlám nepatřil ani před lety, tím méně dnes. S poetikou a atmosférou goldoniovské commedie dell´arte má máloco společného, navíc se během stovek opakování proměnil v one man show oblíbeného televizního baviče. Když má představitel popleteného sluhy Truffaldina svůj den a publikum reaguje obzvlášť vstřícně, protáhnou se prý reprízy i o dlouhé desítky minut. Není divu, že pro leckteré herecké kolegy (a že se jich za ta léta v každé z rolí vystřídalo hned několik) je účinkování ve Sluhovi spíš noční můrou než tvůrčím aktem,“ podotýká. 

Důležitá otázka: Za kolik?

Počítejme dobře. Lístky na Sluhu dvou pánů stojí od sto padesáti korun (místa k stání) do dvanácti (mimochodem cca dvakrát tolik, než „normální“ inscenace Národního divadla). Představení vydělá zhruba čtyři sta tisíc, půl milionu. Donutil za večer bere údajně padesát tisíc (běžný honorář hostujícího herce jinde je kolem deseti tisíc za večer). Kolik mají dědici režiséra? Několik procent z hrubé tržby. Odhadem dvě tři procenta, což by z večera dělalo kolem deseti tisíc. Což asi Rajmontovi za to nestojí, chce-li být za dobře s novým vedením divadla. Naopak Donutilovi by to za to stálo velmi... 

Víc se chodí na Janžurku

A co se týče té skvělé návštěvnosti Sluhy dvou pánů, Národní má další trumf v rukávu. Mnohem lépe než Sluha se totiž v poslední době prodávají nové inscenace Audience u královny s Ivou Janžurovou v hlavní roli anebo Havelkův muzikál V rytmu swingu buší srdce mé.

Podařilo se Donutilovi vyburcovat davy? Zdá se, že ne. O žádné nahlášené demonstraci za návrat Sluhy dvou pánů není médiím nic známo. A internetoví debatéři také příliš netruchlí.„Někdy mám strach, že zvednu záchodové prkýnko a z díry na mě jukne Donutil. Zmiňované představení v ND se dostalo do pozice, kdy ho musí zhlédnout každej Franta a každá Máňa z Nasavrk, protože je to in. Se samotnou kvalitou provedení to nemá co do činění,“ píše pan Mikulášek na iDnes.cz.  Skvěle celou debatu uzavírá Jan Horský. „Toto je krásný příklad, jak umělecké prostředí a tržní prostředí chodí svými samostatnými cestami. První řekne: ano, byl to megaúspěch, ale je ten správný čas skončit, půjdeme do něčeho nového, třeba ještě lepšího. Druhý odpoví: lidé chodí, smějí se a platí, hrajme dál, dokud to Donutil uběhá a paní pokladní se spokojeným úsměvem odkývá. Kdo má pravdu?“ 

Slavnostní večer prosincové derniéry Sluhy dvou pánů má být věnován ve prospěch charitativních aktivit, vstupenky budou v prodeji od 1. srpna. Pokud se tedy „něco“ nestane.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na

Vložil: Dáša Vrchotová