Na české korunovační klenoty si brousili zuby nacisté. Kancelář prezidenta republiky je chtěla ukrýt v Žilině, přísně tajná mise ale skončila fiaskem. Přesto tajemná moc svatováclavské koruny zaúřadovala

Foto: ČT

Popisek: České korunovační klenoty - celá souprava nevyčíslitelné hodnoty zahrnuje kromě Svatováclavské koruny, královského žezla a královského jablkä ještě kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, podušku pod korunu, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štolou, pásem a tzv. manipulem

Pokus o ukrytí českých korunovačních klenotů co nejdál od hranic rozpínavé německé Třetí říše zhatil dramatický vývoj událostí. Nakonec se v pořádku vrátily na Pražský hrad, kde se říšský protektor Reinhard Heydrich pokusil je zneužít. A podle pradávné pověsti to zaplatil životem.

Brali všechno, často i to, co bylo důkladně přibité. Taková pověst předcházela hitlerovskou armádu ještě před okupací Československa, a tak není divu, že se Kancelář prezidenta republiky pokusila na pokyn prezidenta Edvarda Beneše uchránit nejvzácnější klenoty českého národa před pádem do nacistických spárů. Koruna, žezlo a jablko, které byly zhotoveny na popud Otce vlasti, císaře Karla IV., dokonce podnikly přísně utajenou cestu. Ta ale nakonec skončila fiaskem.

Kopřivnická Tatra 80 prezidenta T. G. Masaryka

Nejvyšší představitelé státu se rozhodli převézt korunovační klenoty co nejdáleod německých hranic – ukryty měly být v trezoru pobočky Národní banky československé v Žilině. Přísně tajná cesta byla naplánována podle hesla, že pod svícnem bývá největší tma, a tak namísto pancéřového vozu, střeženého po zuby ozbrojenou kolonou, byly uloženy 19. září 1938 v zapečetěné dřevěné bedně na zadní sedadlo černé limuzíny Tatra 80. Následujícího dne brzy nad ránem však nastala situace, s níž nikdo nepočítal.

Bouračka uprostřed lesů

Luxusní černá limuzína uháněla nebezpečnou rychlostí hustými lesy v hlubokém údolí Javorníků, zahalenými ranní mlhou. Čtyři muži, kteří v ní seděli, byli značně nervózní. Právě jim totiž zmizelo z dohledu doprovodné vozidlo četnictva Tatra 52, které je mělo chránit. Po chvilce jim bylo jasné, že četníci, kteří jeli před nimi, projeli poslední křižovatku rovně směrem na Turzovku, místo aby odbočili doprava na Veľké Rovné. A tak řidič limuzíny zastavil u krajnice a začal zběsile troubit, ostatní vystoupili a začali střílet do vzduchu, aby svůj doprovod upozornili. Za chvilku se sice ozvalo troubení, řidič četnického vozu ale ve zběsilé snaze dohnat limuzínu ji nakonec přehlédl a narazil do ní. Jen díky zábradlí na mostě se vůz nezřítil do potoka. Naštěstí se nikomu nic nestalo a po drobných opravách mohla obě vozidla pokračovat v cestě.

Nově zmapovanou cestu korunovačních klenotů do Žiliny představuje expozice Koruna bez krále,
instalovaná v románském podlaží Starého královského paláce na Pražském hradě

„Tehdy to byla nejdramatičtější situace, kterou na cestě zažili. Dvě auta vyrazila z Pražského hradu v šest večer den předtím. A tou limuzínou byl poslední automobil prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a dnes je součástí stálé expozice Národního technického muzea. Limuzína byla totiž dostatečně velká, aby se do ní bedna vešla,“ prozradil MF Dnes šéf Archivu Kanceláře prezidenta republiky Jakub Doležal, který pokus o ukrytí korunovačních klenotů před blížícími se nacisty zmapoval.

Špioni měli oči všude

Přísně tajná operace sice byla velmi nebezpečná, protože již před podpisem mnichovské dohody operovali na našem území němečtí špioni. Přesto nějaké informace nakonec ven prosákly. Již 19. září totiž nepřátelské slovenské vysílání vídeňského rozhlasu uveřejnilo zprávu, že z Hradu odváží kolona vozidel nějaký cenný poklad. „Hlavní organizace spočívala na Kanceláři prezidenta republiky. V jejím archivu se dochovaly dvě zprávy. Jedna od vysokého úředníka – ministerského rady kanceláře Karla Strnada, který měl celou, akci schválenou prezidentem Edvardem Benešem, na starosti, druhá od Bohumila Člupka, který společně s jedním zaměstnancem Národní banky a příslušníkem Hradní stráže klenoty převážel,“ doplnil Doležal.

Budova někdejší pobočky Národní banky československé v Žilině

Na zhruba pět kilometrů dlouhé trase měli pouze tři přestávky, což jistě přispělo k únavě řidičů, která se nejspíš podílela i na havárii. Navíc museli četníci před Žilinou ve Veľké Bytči měnit u své tatrovky kolo. Proto kolona dorazila do cíle až ve čtvrt na osm ráno. Žilinský trezor však nejcennější národní poklad ukrýval pouhé dva týdny. Jejich přesun definitivně pozbyl smyslu, poté co byl 30. září podepsán mnichovský diktát. Separatistické nálady vzápětí na Slovensku propukly naplno a úkryt v Žilině přestal být bezpečný. Právě v Žilině byl totiž 6. října 1938 vyhlášen autonomní Slovenský štát a následně ustavena i slovenská vláda.

Odjeli na poslední chvíli

Když před budovou žilinské Národní banky československé demonstrovaly zfanatizované davy proti Čechům, byly už klenoty naštěstí na zpáteční cestě domů. Jenže velkou část českého území již obsazovala německá vojska, do toho rozhlas vysílal abdikační projev prezidenta Beneše. „Tato cesta byla vlastně ještě nebezpečnější než ta na Slovensko. Auta s klenoty přejížděla územím, kde už se pohybovaly německé průzkumné oddíly, a hlavně operovaly ozbrojené jednotky sudetských nacistů, takzvaní ordneři. Víme z dokumentů, že posádky vozů musely operativně měnit trasu a volit vedlejší silnice,“ dodal Doležal.

Reinhard Heydrich v Korunní komoře v katedrále sv. Víta

Klenoty se nakonec dostaly v pořádku zpátky na Pražský hrad, kde je později zneužil ke své propagandě říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich. Na určitou dobu si přivlastnil všech sedm klíčů od Korunní komory, a dokonce se odvážil navzdory pověsti posadit si svatováclavskou korunu na hlavu. Jenže pověst praví, že toho, kdo tak učiní neprávem, stihne boží trest. A stalo se... Heydrich zemřel po atentátu českých výsadkářů 4. června 1942. Nikoli však na místě, ale až několik dnů po atentátu, pravděpodobně na otravu krve. Jeho syn Klaus, kterému údajně Heydrich také korunu na hlavu nasadil, zemřel 24. října 1943. Podle mladšího bratra Heidera měl sice vjet nešťastnou náhodou na kole pod náklaďák, spousta lidí tomu ale nevěří. I v tomto případě prý ‘zaúřadovala‘ mystická moc svatováclavské koruny.

Čtěte také:

Na jedné straně dáma v letech s barokní postavou, proti ní dáma, která chce vypadat mladě, je exotická (a tvrdí, že uprchlíci nás geneticky obohatí). To je od ČT nechutná psychologická podprahová kalkulace, říká analytik

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská