Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Neuvěřitelná proměna exministra Kalouska: Nečas tvrdí, že slovo Tibet, natož lidská práva od něj nikdy neslyšel, a to ho zná 20 let. Teď se pere s policajty a dělá čápa v hnízdě. Fakt, podívejte

22.04.2016
Neuvěřitelná proměna exministra Kalouska: Nečas tvrdí, že slovo Tibet, natož lidská práva od něj nikdy neslyšel, a to ho zná 20 let. Teď se pere s policajty a dělá čápa v hnízdě. Fakt, podívejte

Autor: Twitter

Popisek: Miroslav Kalousek: Jeho nová podoba

Miroslav Kalousek býval známý svými bonmoty ve sněmovně, které sázel s razancí šrapnelu na opozici, ať už měl v krvi kolik chtěl promile; s čímž se ostatně nikdy ani netajil. „Já se z toho do rána vyspím,“ říkával ironicky a mínil tím, že jeho oponent ze své vrozené tuposti vyspat nemůže. Patříval také mezi tradiční pravičáky se svou láskou ke kvalitnímu alkoholu ve větším než malém množství a k opeře, o níž prozradil jeho přítel, kníže Schwarzenberg, že si na ni dost často zalétne do Londýna… V době návštěvy čínského prezidenta v Praze už vidíme zcela jiného Kalouska, bojovného lidskoprávníka a aktivistu za svobodu Tibetu. Komentář expremiéra Nečase ke Kalouskově dřívějšímu postoji vyšel v ParlamentníchListech.cz; bývalý předseda vlády, jemuž dělal nynější šéf TOP 09 ministra, je jeho proměnou notně překvapen… Jeho nynější tvář byste ale již vůbec nepoznali. Na svém posledním příspěvku na Twitteru je k fotce, kterou vidíte nahoře, tento průvodní text: „Vstupte do TOP 09, máme na centrále dětskou skupinu a já tam chodím dětem dělat čápa. Cítí se pak jako v hnízdě.“

Přestože proměna Miroslava Kalouska nemálo udivila užaslý národ, mnohé zůstává při starém. Kalousek je stále osvědčený sněmovní bojovník, byť sofistikované urážky namířené na oponenty (což je evergreen Babiš a prezident Zeman) ustoupily ve prospěch státotvorných proklamací, tu a tam si je neodpustí. Jako včera, kdy se v Poslanecké sněmovně řešil ostudný přístup Policie ČR k demonstrantům v době již zmíněné aprílové návštěvy čínského prezidenta… Kalousek se připravil svědomitě a jeho výčet policejních hříchů byl vyčerpávající. 

I na koledníky s pomlázkami po verbálních výpadech čínští ´turisté´ hystericky zaútočili 

Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, dámy a pánové. Co bylo motivem iniciování svolání této schůze, řekl již pan předseda Fiala. Já bych si dovolil jenom zhustit to do dvou základních bodů, které trápí nejenom nás, ale trápí i velkou část české veřejnosti. Tím prvním bodem je odpověď na otázku, proč máme všichni takový pocit, že policie nepostupovala tak, že před zákonem si byli všichni rovni. Že před zákonem si nebyli rovni tzv. čínští turisté - nechci teď spekulovat o jejich vojenské či diplomatické hodnosti - a proč před zákonem si nebyli vůči nim rovni čeští občané na území České republiky. To je jeden základní problém. Ten druhý základní problém je, proč bylo omezeno na území České republiky ústavní shromažďovací právo občanů České republiky a proč se někdo domnívá, že ústavní shromažďovací právo lze omezit dopravně inženýrským opatřením, a kdo o tom rozhodl. 

To jsou dva bloky otázek, které nás opravdu trápí, a myslím si, že skutečně zajímají českou veřejnost. A že v zájmu důvěryhodnosti Policie České republiky a její prestiže je potřeba, aby na ně vláda uměla věrohodně odpovědět a nikoliv se trapně vymlouvat, tak jak učinil policejní prezident a pan ministr vnitra minulý čtvrtek. Já si k těm incidentům, které tady obecně popsal pan předseda Fiala, dovolím uvést několik konkrétních případů. Uvědomuji si, že by měly být předmětem konkrétního šetření a nechme je konkrétně prošetřit, ale je asi dobře, když si připomeneme, co se skutečně stalo, na co existují konkrétní svědectví fotografická a videodokumentace. Nebudu vás dlouho zdržovat, je jich jenom deset. Vybral jsem z těch asi 40 jenom deset.

 

Skupina aktivistů, jak si dobře pamatujeme, vyměnila na sloupech veřejného osvětlení na Evropské třídě dvě, slovy dvě, čínské vlajky za tibetské. Postupně se zde shromáždilo asi 60 policistů a nakonec hasiči s plošinou, kteří dovolíte-li mi to slovo, posbírali aktivisty na těch sloupech. Policisté zadrželi a odvezli do Bartolomějské celkem 12 českých občanů, mezi nimi však i ty, kteří pouze postávali na chodníku s tibetskými vlajkami a nijak se neúčastnili výměny vlajek na těch sloupech. Na to místo dorazil autobus plný čínských „turistů“. To slovo turistů už jsem několikrát označil v uvozovkách, tak budu jim říkat čínští turisté. Zrovna v tu chvíli po chodníku procházeli tři koledníci s pomlázkami, kteří pravděpodobně vůbec netušili, že máme na návštěvě čínského prezidenta. A na ty koledníky s pomlázkami po verbálních výpadech čínští turisté hystericky zaútočili. Pravděpodobně se domnívali, že ty stuhy na pomlázkách jsou tibetskými symboly. Nikdo z těch agresivních čínských útočníků na ty koledníky nebyl zadržen. Celou situaci útoku na koledníky natáčel fotograf Deníku Referendum, který měl na zádech tibetskou vlajku. Když procházel mezi Číňany, vlajku mu strhli, uzavřeli ho mezi sebe a mlátili ho kovovými žerděmi svých vlastních čínských vlajek. Policisté ho z hloučku vytáhli ven a zadrželi nejprve za neuposlechnutí výzvy. Poté, co ho naložili do antonu, tak změnili důvod zadržení a u výslechu uvedli, že byl zadržen kvůli tomu, že bylo ohroženo jeho zdraví. Takže mu vlastně pomáhali a chránili ho. Nicméně z Číňanů zadržen nebyl nikdo. 

Další incident se odehrál v parku Velvarská u mobilního billboardu s tibetským dalajlámou a bývalým prezidentem Václavem Havlem. Kolem 14. hodiny před průjezdem kolony s čínským prezidentem se před billboardem shromáždilo několik desítek Číňanů s velkými čínskými a českými vlajkami. Při průjezdu prezidentské kolony pak obrovskou českou vlajkou a vítacím plakátem pohled na ten mobilní billboard s Havlem a s dalajlámou zcela zakryli. Vůči našim občanům použili i poměrně agresivní surové řekněme bodyčeky. Na námitky našich českých občanů, proč policisté neposunou Číňany s vlajkami dále, reagovali policisté slovy: A co vám tak asi vadí na české vlajce? Na veřejně přístupném videu z tohoto místa je vidět také ostrý fyzický útok na jednoho našeho občana směřovaný prsty do obličeje. Je také vidět, že policisté tento útok viděli, přitom ho vůbec neřešili a žádní cizinci na tomto místě nebyli zadrženi. 

Šedesátiletou paní jedna mladá Číňanka i kousla

Asi 60letá paní byla na Evropské třídě - ono to tam teda tenkrát vypadalo jako na Leninově třídě, ale ta třída se jmenuje Evropská - napadena skupinou mladých čínských žen, dokonce jednou ženou i kousnuta, pouze kvůli tomu, že držela v ruce malou tibetskou vlajku. Opět je vidět a je zdokumentováno, že policisté to viděli, ale žádnou z těch agresorek nezadrželi, také už také řešeny nebudou, protože dávno jsou zpátky na svých základnách. V Chotkových sadech zastavilo na křižovatce na místě, kde je zákaz zastavení, auto s čerstvou dodávkou vlajek a jiných mávátek z čínského velvyslanectví. Blokovalo provoz. Číňané začali z kufru vykládat vítací materiál. Policisté několikrát vlídně upozornili, že by to dělat neměli a že by měli odjet. Nestalo se vůbec nic. Číňané je ignorovali a policisté nedělali nic, přestože jaksi byl na místě jednoznačně porušován zákon České republiky. 

Na tomhle konkrétním případě sice nikdo nebyl napaden, ale dal jsem ho proto, aby byl vidět ten dvojí metr, že za něco, co nebyly přestupky, byli zadržováni a perlustrováni čeští občané. Číňané se dopouštěli zjevných přestupků a porušování práva České republiky, nedělo se vůbec nic. Policisté, jak již bylo medializováno, vnikli do kancelářské budovy u hotelu Hilton, kde byla v okně vylepena tibetská vlajka. S odůvodněním, že odstřelovači nevidí, co nebo kdo se za tou vlajkou skrývá, trvali na tom, že se vlajka musí sundat. Je zajímavé, že jim nevadily zatažené žaluzie. Jsme připraveni kdykoli předložit znalecký posudek, že zatažené žaluzie a vylepená tibetská vlajka jsou jedno a to samé a že je přes ně vidět zhruba stejně.

 

Policie na Hlávkově mostě podle svých slov takzvaně identifikovala ve skupině čínských příznivců jednoho muže s tibetskou vlajkou, a jak mu sdělili, kvůli ohrožení bezpečného průjezdu prezidentské kolony k němu přistoupili, a jak říkali, krátce s ním pohovořili. Nicméně na videu se můžeme přesvědčit o tom, že poté, co s ním pohovořili, tak ho také vedou pryč. Ten pán nám řekl, že dostal od policie pořádkovou pokutu ve výši 200 korun. V Lánech byl ze skupinky čtyř našich občanů s tibetskými vlajkami jeden zadržen, přičemž je opět zdokumentováno, že protest byl absolutně pokojný, stáli tam čtyři lidé s tibetskou vlajkou, jednoho sebrali. Doufali, že ti tři ostatní si to rozmyslí. Pravděpodobně. 

Kromě toho, že policistům na území Prahy 1 velela Kancelář prezidenta republiky, tak jim taky na Hlávkově mostě veleli čínští turisté 

Mimořádně závažný případ se podle mého názoru stal opět na Hlávkově mostě, kdy pět let žijící občan v České republice, tibetský občan, pan Tashi Gyamsto, šel se svými českými přáteli na Hlávkův most tibetskými vlajkami vyjádřit svůj názor na úroveň lidských práv v Číně, což zdůrazňuji se pořád v České republice ze zákona smí, a nebyl v ústí Hlávkova mostu zadržen českou policií, ale byl zadržen oněmi čínskými turisty, kteří ho prostě nechtěli s tou tibetskou vlajkou vpustit na most. Jeho čeští přátelé pokračovali dál. A když potom pana Tashi Gympstu hledali, tak ho kupodivu našli v policejním autě. A policisté, když se ptali, proč ten nešťastník byl zadržen a proč je v policejním autě, tak jim policisté odpověděli, že pan Tashi Gyamsto byl těmi čínskými turisty označen jako bezpečnostní riziko, a proto to bezpečnostní riziko zadrželi. Takže mi tady vzniká jisté podezření, že kromě toho, že policistům na území Prahy 1 velela Kancelář prezidenta republiky, tak jim taky na Hlávkově mostě veleli čínští turisté. Možná měli vyšší hodnost. To je docela dobře možné. 

Samostatnou kapitolou je omezení ústavního shromažďovacího práva českých občanů na Hradčanském náměstí. 23. března byla řádně zaregistrována, tedy řádně povolena podle shromažďovacího zákona a podle jednoho ze základních ústavních práv českých občanů pokojná demonstrace na Hradčanském náměstí. Samozřejmě, že lze v určitých případech podle českého právního řádu zamezit takovémuto shromáždění, ale pouze na základě a v mezích shromažďovacího zákona. Určitě to nejde dopravně inženýrským opatřením. Určitě nemůžete dopravními značkami zrušit ústavní právo občanů České republiky, tedy ještě jsme si v půlce března mysleli, že to nejde. Byli jsme postaveni tváří v tvář skutečnosti, že to jde, že si prostě někdo dovolil na základě dopravně inženýrského opatření omezit ústavní právo občanů České republiky, rozhodl se, že na tuto řádně ohlášenou a tedy jasně povolenou demonstraci ty lidi nepustí, a bylo jim to oznámeno někdy v brzkých ranních hodinách toho dne, kdy se ta demonstrace měla konat. 

Zdůvodnění, že v okamžiku demonstrace, již to nebylo aktuální, protože svolavatelé přesunuli to shromáždění na jiné místo, je eufemisticky řečeno trapná výmluva, normálně řečeno účelová lež. Neexistuje žádný právně relevantní dokument, kterým by mohl kdokoliv prokázat, že svolavatelé přesunuli řádně zaregistrovanou demonstraci na jiné místo. To, že jeden ze čtyř svolavatelů, když byl postaven tváří v tvář policejní zvůli, že je tam prostě ti policajti nepustí, i když na to mají ústavní právo, že v tu chvíli požádal městskou část Prahy 6, jestli by mu neposkytla část svého majetku v parku, kde by se ti lidé policajty vyhnáni mohli shromáždit, a městská část Prahy 6 jim ten majetek bezúplatně poskytla a on to oznámil emailem nebo nějakým způsobem Policii České republiky, to snad nikdo nemůže myslet vážně, že tohle označí za oznámení svolavatele, že změnil místo demonstrace. To nic takového není. To prostě podle shromažďovacího zákona probíhá jinak.

Jinými slovy pokud pan ministr vnitra tady při mé interpelaci minulý čtvrtek tvrdil, že svolavatelé změnili místo demonstrace, tak byl buď obelhán, nebo lhal. Ale nemohl mluvit pravdu, protože nic takového se nestalo. Demonstrace byla řádně ohlášena a neexistuje žádný právní titul, podle které by měla být omezena. Na základě těchhle dvou oblastí, které jsem si tady dovolil říct, tedy měření různým metrem vůči občanům ať již jakékoli národnosti a státní příslušnosti, ale na území České republiky, před zákony České republiky od Policie České republiky a omezení shromažďovacího práva na Hradčanském náměstí, si dovolím formulovat čtyři jednoduché otázky. Slovy čtyři. 

Že to bezpečnostní riziko má právo říct Policii České republiky, kdo je a kdo není bezpečnostním rizikem 

Za prvé. Chápeme, že nemůžeme být informováni o konkrétním šetření konkrétních incidentů. Ale mohli bychom dostat jeden jediný údaj, který by nám mohl naznačit tu rovnost před zákony. Kolik bylo ve dnech 28. až 30. března v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta na území České republiky, dominantně hlavní město Praha, ale něco bylo také v Lánech, kolik bylo zadrženo a perlustrováno, nebo dovolíte-li, perlustrováno a zadrženo občanů České republiky a kolik Číňanů? Jenom to číslo. Patnáct - patnáct. Třicet - třicet. Nebo to skutečně snad bylo dvacet tři - jedna? Myslím, že veřejnost má právo tohle číslo znát, protože to něco napoví.

Otázka druhá. Kdo rozhodl o tom, že ústavní shromažďovací právo na Hradčanském náměstí bude omezeno dopravně inženýrským opatřením? Tady je nějaká konkrétní osoba, která o tom musela rozhodnout. Byl to ministr vnitra? Byl to policejní prezident? Byl to velitel ochranky? Já sám jsem na vlastní uši, když jsem se domáhal našeho vstupu na Hradčanské náměstí, tak na vlastní uši jsem od jednoho velmi slušně jednajícího uniformovaného policisty, a opět je to zdokumentováno na videu, slyšel, že aby někoho z nás pustili na Hradčanské náměstí, tak by to musel dovolit pan Mynář. To jsem slyšel. Možná, že vy, co jste viděli to video, jste to slyšeli taky. Jinými slovy, o tom, kdo z nás není bezpečnostním rizikem a můžeme tedy vstoupit na Hradčanské náměstí, v tu chvíli rozhodoval člověk, který podle Nejvyššího bezpečnostního úřadu tím bezpečnostním rizikem je on sám. A ten měl právo říci Policii České republiky: Toho tam pusťte a toho tam nepusťte. On, oficiální úředně potvrzené bezpečnostní riziko, v tu chvíli měl právo říkat Policii České republiky: Franta bezpečnostní riziko představuje, toho tam pustit nemůžete, Lojza bezpečnostní riziko nepředstavuje, tak toho tam pustit můžete. A tomu máme říkat, pane ministře vnitra, profesionální výkon funkce, jak to ta policie zvládla, jak jste nám řekl. Že to bezpečnostní riziko má právo říct Policii České republiky, kdo je a kdo není bezpečnostním rizikem. Jako málokdy jsem zažil větší Kocourkov. Takže kdo to rozhodl, že tím dopravně inženýrským opatřením omezíme ústavní právo občanů České republiky.

Otázka třetí. Jaké že konkrétní bezpečnostní riziko existovalo? V pět hodin odpoledne 29. března na Hradčanském náměstí, když čínský host a jeho hostitelé byli na Kampě, byli v Lichtenštejnském paláci, kdy, pane ministře, jste nás tady opět uváděl v omyl, že to bylo srovnatelné s návštěvou pana prezidenta Obamy. Nemluvil jste pravdu, existuje o tom bohatá fotografická dokumentace. Já jsem dokonce byl tenkrát mezi těmi, kteří pana prezidenta Obamu vítali na I. hradním nádvoří za Matyášovou branou. Ano na I. hradní nádvoří už nikdo nesměl, ale Hradčanské náměstí bylo plné. Možná tam byla nějaká bezpečnostní opatření a bezpečnostní rámy, ale nějak těch 30 000 lidí tenkrát ta policie zvládnout uměla, že se s nimi naplnilo Hradčanské náměstí. 29. března 2016 jsme stáli proti těžkooděncům, kteří nás z Loretánské nechtěli pustit ani na kousíček toho Hradčanského náměstí, za žádnou cenu. A kromě těch uniformovaných policistů, kteří se chovali velmi slušně a profesionálně, já jsem viděl, jak je jim to trapné a jak je jim to nepříjemné, jak to dělají neradi, tak jim tam velel nějaký panák v civilu, o kterém jsem přesvědčen, že byl důstojníkem ochranné služby prezidenta republiky. Choval se arogantně, choval se drze, když jsem po něm chtěl, aby se představil, tak to odmítl a pak zmizel. Mě by docela zajímalo, kdo to byl, pane ministře, možná, že byste byl schopen to zjistit, ale to nepatří mezi ty otázky, na které má veřejnost právo a které kladu. Takže ta otázka byla: Jaké že to konkrétní bezpečnostní riziko existovalo? Všichni víme, kdo jsme kdy vítali nějaké státní návštěvy, že neexistuje žádné věrohodné bezpečnostní riziko, kterým lze ohrozit hosta z Hradčanského náměstí, když je v prostorách Kanceláře prezidenta republiky. Prostě neexistuje. Proto to Hradčanské náměstí také nikdy nebylo zavřeno, ať už tady byl Svatý Otec, ať už tady byl prezident Obama, ať už tady byl v 80. letech soudruh Leonid Brežněv. Bylo zavřeno pouze jednou, tentokrát, a jsme všichni přesvědčeni, že nebylo zavřeno pro relevantní bezpečnostní riziko, ale že bylo zavřeno z ješitnosti a pocitu nadřazenosti prezidenta republika, jehož přáním Policie České republiky, a podle mého názoru v rozporu se zákonem, poslušně vyhovovala.

A poslední otázka je: Proč jste, pane ministře, uváděl veřejnost v omyl minulý čtvrtek, když jste říkal, že svolavatelé přesunuli to místo konání. Přesunout místo konání neznamená, že napíšu policajtovi mail, že když nás tam tedy nepustí, takže půjdeme do parku. Přesunout místo konání je proces, který definuje zákon o shromažďování. A tak jako policie zahradila Hradčanské náměstí, podle našeho názoru v rozporu se shromažďovacím zákonem, tak také se nestalo nic, co by v souladu se shromažďovacím zákonem mohlo být označeno jako změnění místa chování s pořadateli. 

Pokud se s tímhle smíříme a sklopíme hlavy, tak se nikdo z nás nesmí divit, až náš příště bez řečí seberou a nebudou to nikomu vysvětlovat

My bychom na tyto otázky, byli bychom velmi vděčni, kdybychom dostali naprosto jasnou odpověď, nikoli výmluvy, které jsme slyšeli minulý čtvrtek. A já si nedělám iluze o tom, jak to dopadne. Konec konců, až se tady všichni dostatečně vypovídáme, tak vy rozhodnete jako parlamentní většina, že program této schůze neschválíte, čímž neumožníte ostatním členům Poslanecké sněmovny se k tomu vyjádřit a sdělit jim své vlastní poznatky, své vlastní zkušenosti a své vlastní rozhovory, které měli se svými voliči. To prostě neumožníte, protože nechcete, aby to tu zaznělo. Já se vám nedivím, já bych se taky styděl, ale možná, že by skutečně té atmosféře prospělo, kdybyste to umožnili. A pak se nestane nic. Ale ono se nesmí stát nic. My ty otázky budeme klást dál a budeme používat všechny politické i právní prostředky ne k tomu, abychom někoho grilovali, z toho nic není, ale k tomu, aby se to nikdy neopakovalo. To, co se stalo ty tři dny, bylo bezprecedentní porušení práv občanů České republiky na území České republiky. Teď se tu nebavíme o porušování lidských práv v Číně, v Tibetu, v Tchajwanu, to je samozřejmě velmi důležitá součást veřejné diskuse, ale to, o čem chceme mluvit teď a tady na této mimořádné schůzi, je porušování práv občanů České republiky na území České republiky, dvojí metr Policie České republiky a skutečnost, že Policie České republiky na něčí pokyn ty instrumenty, které má ze zákona, ty instrumenty, které jí svěřili její občané, nepoužívala k ochraně jejich majetku a bezpečí, ale používala k potlačení projevů, které nějaká vrchnost označila jako nevhodné. K tomu tu policii nemáme. To se nesmí opakovat, protože pokud se smíříme s tím vysvětlením, kterého se nám dostalo minulý čtvrtek, a pokud se smíříme s tou zprávou, kterou jsme dostali dnes ráno na stůl a kterou jsem ještě nepřečetl podrobně, ale nedočetl jsem se tam nic, co by odpovídalo na dotazy, které jsem teď kladl nebo které kladl pan poslanec Fiala. Pokud se s tímhle smíříme a sklopíme hlavy, tak se nikdo z nás nesmí divit, až náš příště bez řečí seberou a nebudou to nikomu vysvětlovat. A v takové zemi já žít nechci a budu se tomu bránit. Děkuji. 

Ihned po Kalouskovi se postavil k řečnickému pultíku ministr vnitra Chovanec. I jeho vystoupení bylo pozoruhodné a místy komické, byť máme dojem, že spíše nechtěně – bohužel. 

Ta policie je živý organismus, ta policie se skládá z lidí, kteří mají rodiny a děti 

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych okomentoval nejenom tu zprávu, ale i debatu, která zatím proběhla. Já jsem před dvěma lety, když jsem se stal ministrem vnitra České republiky, našel Policii České republiky ve stavu, který byl podstatně horší, než je teď. Našel jsem ji ve stavu, kdy tam byli dva policejní prezidenti, z čehož jeden tam byl podle následujících rozhodnutí soudu nezákonně. Ten samý policejní prezident se teď stal politikem a velmi pečlivě si čtu jeho vyjádření, kdy kope do týmu, za který sám předtím kopal. Ale je to jeho možnost, chce se státi politikem, je to jeho právo. Jenom já mám právo se k tomu vyjádřit.

Víte, dřív tady bylo zvykem, že při těchto problémech vždycky ministr vnitra anebo policejní prezident obětoval pár policistů, aby tím ten případ skončil. Já to nikdy neudělám. Já nebudu obětovat jednoho jediného člověka bez toho, aby byl vinen. Já ty lidi prostě a jednoduše budu bránit. A víte proč? Ta Policie je živý organismus, ta Policie se skládá z lidí, kteří mají rodiny, kteří mají děti, kteří mají rodiče, a když si o sobě přečtou v nejmenovaném týdeníku, že oni jsou původci zásahu na FAMU jenom proto, že se novinář splete a splete si Ochrannou službu ústavních činitelů s Ochrannou službou prezidenta, tak tomu dotyčnému veliteli připravujeme nelehké chvilky. Já s těmi lidmi mluvím. A ta Policie také potřebuje určité psychoklima, aby tomu státu sloužila. To nejde jenom o to je obléci a obout a dát jim výplatu, ale také jim dát nějaký statut. Já tady znovu říkám, že ta Policie tu návštěvu jako celek zvládla velmi dobře a opět z tohoto místa té Policii poděkuji. Oni tu návštěvu zvládli velmi dobře. Bylo to několik tisíc policistů, kteří byli postupně nasazováni, tisíc policistů denně řešilo návštěvu prezidenta Čínské lidové republiky, který na návštěvě České republiky byl poprvé v historii. A pokud se nemýlím, tak jsme byli jedinou evropskou zemí, kterou navštívil. 

Než bych rezignoval, tak bych udělal všechno pro to, aby ti policisté, kteří to zavinili, odešli přede mnou

Bylo tady hovořeno o tom, že firmám vznikly škody. Mě to mrzí. Také jsem před léty podnikal a chápu, že ty krátkodobé ztráty pro ty firmy a podnikatele jsou bolestné. Na druhou stranu tahle země pravděpodobně získá investice v řádu stovek miliard korun. Já si myslím, že ta cena za to získat ekonomickou prosperitu, pracovní místa pro lidi prostě špatná není.

Já jsem také jednoznačně říkal, že pokud se prokáže, že by Policie měla plošný příkaz stranit čínským občanům proti českým, že má příkaz strhávat tibetské vlajky, že má tento příkaz od vedení Policie, tedy od policejního prezidenta nebo jeho náměstka, že okamžitě ze své funkce rezignuji. Než bych tak učinil, tak bych udělal všechno pro to, aby ti policisté, kteří to zavinili, odešli přede mnou. Nic takového se neprokázalo. Když se podíváte na instruktáž, kterou všichni policisté měli, tak je tam napsaný pravý opak. Pravý opak. A my jsme byli svědky určitého mediálního přetlačování, tak jak je to zvykem poslední dobou, kdy hned po těch zásazích tam byly prezentovány určité pozice. Je to daň demokracii a mediokracii, to je v pořádku, to je svět, ve kterém dnes žijeme. Na druhou stranu já vždycky prosím o několik málo dní nebo týdnů na to, abychom byli schopni ty věci vyšetřit, abychom byli schopni nejenom zkoumat ten jeden záznam a tu jednu fotografii, ale mluvit s těmi lidmi, aby podali svá svědectví, aby měli možnost se vyjádřit. O tom přeci je demokracie. Demokracie není o tom se ukřičet. Demokracie je přece o tom, že každý má právo říct svůj názor, aby pravda vyšla najevo. A my jsme se pokusili ten svůj pohled, který je opřen i o ta svědectví, shrnout do této zprávy.

Já si dovolím, vaším prostřednictvím, pane předsedající, souhlasit s panem poslancem Laudátem, že zpráva není závěrečná, ona je závěrečná pouze a jenom pro dnešní jednání. Ten problém, který tady je, se bude vyvíjet. Je několik podání na Generální inspekci bezpečnostních sborů, ta se musí došetřit. Vliv ministra vnitra na to je nula, takto se v minulosti Poslanecká sněmovna rozhodla a inspekci ministra vnitra převedla do systému Generální inspekce bezpečnostních sborů, což je v pořádku, já to respektuji. Ale mé nástroje k tomu ty věci šetřit svojí vlastní inspekcí jsou nulové. Mám interní audit, mohu šetřit ekonomiku, nakládání s finančními prostředky v Policii a to beze sporu také inspekce nebo tedy audit ministra vnitra činí. 

Já už nechci zažívat to, aby někdo ze srandy pistolí na kuličky střílel po prezidentovi České republiky

Byly tady zmiňovány návštěvy jiných politiků, prezidentů, papeže a dalších. Já si dovolím připomenout, že jsme trošku v jiné situaci. Jsme v době, kdy několik dní před návštěvou prezidenta Čínské lidové republiky byl spáchán atentát v Bruselu. Jsme ve světě, kdy terorismus a ohrožení terorismem je daleko naléhavější, než byl za dob těch návštěv, o kterých hovoříte. Já si opravdu nedokážu představit, že bychom chtěli dopustit, aby některý z účastníků návštěvy tak jako za návštěvy pana prezidenta Obamy ho mohl pohladit. Já už nechci zažívat to, aby někdo ze srandy pistolí na kuličky střílel po prezidentovi České republiky. Ten svět je diametrálně, ale diametrálně odlišný z mého pohledu. Kdo rozhodl o uzavření Hradčanského náměstí, to tady ve svém vystoupení řekla paní poslankyně Černochová. A já se jí snad ani nechci ptát, vaším prostřednictvím, pane předsedající, ale její vyjádření: my z Prahy to víme nejlíp. Vy jste z Plzně, paní primátorka je ze Slovenska. Nezlobte se na mne, já tomu moc nerozumím, tomu vašemu vyjádření, a chtěl bych vás ubezpečit, že i v Plzni, které je krásné město, máme televizi, máme internet a beze sporu to do Prahy tak daleko není, abychom nevěděli, co se děje v hlavním městě naší země.

Co se týká uzavření Hradčanského náměstí, bylo to technické opatření, které schvaloval Magistrát hlavního města Prahy. Já si myslím, že jestli tam je podpis paní primátorky, tak před tím prošel schvalovacím procesem úředníků, odborníků, specialistů. A kdyby ti měli pochyby o tom, že policie dala žádost, která je nesmyslná, tak by pravděpodobně tohoto opatření nevydali. Jsme v právním státě. Jsme v demokratickém státě a je možno tyto věci namítat v tomto případě u soudu. Pokud se nemýlím, tak skupina lidí, kteří chtěli na Hradčanské náměstí přijít, tak se k soudu obrátili. A policisté mi říkají, my toto v menším měřítku, ale velmi často používáme deset let na různých akcích. Pokud teď u soudu neuspějeme, budeme velmi složitě zabezpečovat bezpečnost v České republice. Pokud se to stane a pokud se u toho soudu prokáže, že aktivisté nebo lidé, kteří podali tuto žalobu na správní akt magistrátu na žádost policie, to je pravda, jestli mají pravdu, tak budeme muset pravděpodobně přijít jako Ministerstvo vnitra a žádat tuto Sněmovnu o změnu zákona. Budeme ji zdůvodňovat a samozřejmě projde standardním procesem. Takže uzavření Hradčanského náměstí na žádost Policie České republiky, velitele opatření, jsme požádali magistrát, magistrát tomu vyhověl. Vy jste mi říkali, když jsem z té Plzně, abych se zeptal pamětníků. Já jsem se jich samozřejmě zeptal. Ptal jsem se konkrétního policisty, jak to bylo za návštěvy pana prezidenta Obamy s Hradčanským náměstím, protože velice nerad bych pana předsedu Kalouska uváděl v omyl prostřednictvím pana předsedajícího. Samozřejmě jsem čerpal z informací od policie. Ten policista mi říkal. Ano, já jsem na tom Hradčanském náměstí tehdy byl, bylo liduprázdné. Bylo několik hodin vyklizeno, byly tam nainstalovány brány a turnikety a bezpečnostní průchod a každý, kdo potom procházel na schůzku nebo na mítink s panem prezidentem Obamou, tak prošel bezpečnostním rámem. Ale Hradčanské náměstí před tím, než ta akce byla, bylo opravdu vyklizené. Nemám důvod tomu policistovi nevěřit. Nemám ten důvod. 

Neumím rozlišit Čechy a Číňany

Na vaše otázky, kolik bylo lidí omezeno na svobodě a kolik bylo lustrováno. 23 lidí bylo zadrženo. Ve statistice, která je veřejná, není, jestli to byli Číňané nebo Češi, já to neumím rozlišit. A pokud máte zájem, vážený pane Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, o číslo lidí, kteří byli lustrováni, tak vám ho dodám, akorát vás musím upozornit na to, že lustrováni byli i zaměstnanci, kteří procházeli v rámci těch akcí. To znamená, to číslo bude poměrně velké a nevím, co bude vypovídat, ale i tam nejsme schopni rozlišit, jaké národnosti ti, kteří byli lustrováni, byli.

Co se týká těch ostatních otázek a dotazů, zpráva, kterou jsme dnes na jednání Poslanecké sněmovny dali, já se omlouvám, že jste ji dostali až včera po osmé hodině, protože jsme ji ještě dopracovávali spolu s policií, tak samozřejmě bude podrobena určité kritice a já předpokládám, že se o ní bude debatovat ve výborech. My se připravíme na ty výbory přijít a tu debatu vést. Já si myslím, že tahle země potřebuje hlavně jednotu a ne hádky. A politický slovník, vážený pane předsedo Kalousku, typu zvůle, lež, obelhal, lhal atd., samozřejmě máte právo to používat, ale já se touto cestou prostě vydat nechci. Já chci hledat shodu, já chci hledat politický průnik a nechci dehonestací lidí si vysloužit jakési politické pseudoostruhy. Protože název člověku, kterého jste potkal, že to byl panák v civilu, nezlobte se na mne, pane předsedo Kalousku, ale pokud budeme používat tuto rétoriku, tak se obávám, že i já se jako panák v civilu vůči voličům cítit budu a já se tak cítit prostě nechci. 

Myslím, že politici mají chodit za lidmi a nemají si je zvát na policejní prezidia nebo ministerstva

Ve své zprávě, kterou jsme vám dali z našeho pohledu je hlavní problém to, že policie vstoupila po druhé na FAMU. To je zásadní problém. Je to zásadní pochybení. Není to porušení zákona. Akademické svobody jsou svobody, které s postupem času se staly zvykovým právem a já jsem za to rád. Já jsem to i říkal panu děkanovi při té osobní návštěvě. Já jsem za panem děkanem nešel proto, že to byl tak velký problém, ale protože jsem to slíbil a protože si myslím, že politici mají chodit za lidmi a nemají si je zvát na policejní prezidia nebo ministerstva. A když se takový nějaký exces stane, že se mají sebrat a dojít. Došli jsme tam bez kamer, bez novinářů. Proč také s novináři. Měla to být přátelská debata a byla to přátelská debata. Já jsem tehdy jasně říkal, že jako student z roku 1989 si myslím, že ty akademické svobody, byť už v zákoně nejsou zakotveny, a pokud si myslíte, že je potřeba je lépe specifikovat, tak je možná dobré se vrátit k tomu, aby byly zaneseny do českého právního řádu, tak že tato zvyková práva, že musí být zachovávána. Policie se chovala neobratně. Po první návštěvě, kdy byla vyvěšena tibetská vlajka, ale na nějakém ochozu, na budově školy, kdy policisté se mi přiznali, že bohužel neví, komu ta budova patří, než tam šli, nezjistili si to, to je jejich chyba, že tam byl určitý počet osob, a oni to vyhodnotili jako bezpečnostní riziko pro možnost projíždění kolony, protože to byla jedna z tras pro tu kolonu. Šli se tedy zeptat na tu školu, jestli opravdu ti lidé, co tam jsou, jsou součástí té budovy, součástí té školy. Bylo jim sděleno, že ano, a tím to mělo skončit. Následně člověk z ochranné služby prezidenta a velitel na místě rozhodl o tom, že tam ještě jednou pošle dvojčlennou hlídku. Ta žádost přišla od ochranné služby prezidenta, která je součástí policie. Té prezident České republiky opravdu nevelí a nevelí jí ani pan Mynář. Tak poslali dvojčlennou hlídku znovu se zeptat do té budovy, jestli vyvěšení tibetské vlajky a zároveň to shromáždění těch lidí na balkoně je v pořádku. To byl holý nesmysl a neobratnost a za to jsme se omlouvali. Ti policisté, kteří čelí kárnému řízení, nejsou ti dva, kteří tam šli. Ti plnili rozkaz. Kárnému řízení čelí ti dva, kteří to chtěli a nařídili. Ti dva čelí kárnému řízení. To kárné řízení bude trvat 60 dní. Po 60 dnech bude vyřčen nějaký ortel a oni budou potrestáni přesně podle toho, jaká ta míra zavinění bude prokázána.

Dovolte mi ještě dva postřehy. Z těch 23 zadržených jedna osoba byla dokonce odsouzena, je to Číňan. Je to Číňan a byl obviněn a odsouzen za to, že ukradl jinému člověku tibetskou vlajku. To je výsledek už soudního přezkumu té věci. 

To jsou lidé, kteří slouží českému státu, kteří nosí naši vlajku, nosí lva na rameni a určitě to nejsou lidé, kteří by vzdychali po starém režimu

Co se týká té Bochoře. V té Bochoři ti lidé byli vyslýcháni s tím, že nakonec byl obviněn člověk, který přišel vyjádřit podporu prezidentovi České republiky. To znamená, nebyli postiženi lidé, kteří proti prezidentovi vyjadřovali svůj odporu, nebo vyjadřovali odpor k jeho politice. Přesně naopak. A já znovu připomínám, pokud má kdokoliv v České republice pochyby, podezření o zákonném postupu policie, tak jediná zákonná cesta, která existuje, je obrátit se na Generální inspekci bezpečnostních sborů. A můj vstup do živých kauz u Generální inspekce bezpečnostních zdrojů žádný není. A je to v pořádku. Moje možnost ovlivňovat Generální inspekci neexistuje.

Já nechci tu debatu natahovat až do jedné hodiny, aby ještě byla šance, aby kolegové vystoupili a případně jsem ještě mohl reagovat na nějaké další otázky, než dojde k hlasování o programu schůze. Já bych byl opravdu velice rád a chci vás všechny poprosit, požádat, abychom mnohdy vážili slova, abychom si uvědomili, že policie je živý organismus, abychom si uvědomili, že jsou za ní konkrétní osudy lidí a že kritikou policie jako takové kritizujeme všech čtyřicet potažmo padesát tisíc lidí. A tito lidé, já se s nimi potkávám v Maďarsku, ve Slovinsku, v Makedonii, a to jsou lidé, kteří slouží českému státu, kteří nosí naši vlajku, nosí lva na rameni a určitě to nejsou lidé, kteří by vzdychali po nějakém starém režimu. To nejsou lidé, kteří by toužili po návratu starých pořádků. To jsou moderní policisté, policisté demokratického státu.

A mě vcelku fascinují některé komentáře, které jsem si přečetl, že jsme viděli rudé vlajky na Leninově třídě. Tu dobu, kdy jsme se zpovídali cizí mocnosti, si musíme dobře pamatovat. Ale jsme jinde. Jsme demokratický stát, jsme hrdý stát, hájíme svá práva... (Zprava je slyšet: Vracíme se tam.) My se tam nevracíme, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího. A jestli dovolíte, když mluvili vaši kolegové, já jsem na ně taky nehulákal z místa. A jestli se tam vracíme - já jsem přesvědčený, že se tam nevracíme. Jsme demokratickou zemí, kde o věcech rozhoduje soud, kde lidé mají právo se ozvat. I ta dnešní debata je tím, že žijeme v demokratické společnosti. A já za tu debatu jsem rád. Myslím si, že tato země má spoustu jiných problémů, ale i tuto debatu je potřeba vést. Já jsem na ni připraven. Děkuji. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace