Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Biopaliva, dotace a teď zase kšefty se státními rezervami. Na Andreje Babiše vyplul další průšvih a už ho šetří policie. K čemu všemu český Berlusconi potřebuje stát?

11.01.2016
Biopaliva, dotace a teď zase kšefty se státními rezervami. Na Andreje Babiše vyplul další průšvih a už ho šetří policie. K čemu všemu český Berlusconi potřebuje stát?

Autor: Hans Štembera

Popisek: Andrej Babiš

Střet zájmů sem, střet zájmů tam, jako by se nechumelilo. Ministr financí Andrej Babiš k uživení svého impéria stát zkrátka potřebuje, ať to jsou zemědělské subvence, či dotace na biopaliva. Policie začala prověřovat příběh padesátimilionové dotace na jeho farmu Čapí hnízdo a Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF jeho lobbing kvůli dotacím, které se týkají Babišových firem. Nově teď vyplouvá na povrch, jak jde českému Berlusconimu na ruku i Správa státních hmotných rezerv (SSHR).

Stát delší dobu skladoval větší rezervy obilí, než které potřeboval. V roce 2013 se proto Agrofertem vlastněná společnost Navos z Kroměříže se správou rezerv dohodla na takzvané rotaci přebytečných 271 000 tun obilí. Odůvodnění znělo tak, že by správa rezerv neměla na ochraňování takového kvanta obilných komodit peníze. Standardní rotace probíhá v praxi tak, že takzvaný ochraňovatel, v tomto případě Navos, odebere za určitou cenu ochraňované zboží a zaplatí za něj správě dohodnutou cenu. Obilí pak udá na trhu a v dohodnutém čase jej zase do sýpek, ve kterých se skladují státní rezervy, vrátí. Správa pak za nové obilí dodavateli vulgo ochraňovateli zaplatí stejnou, tedy dohodnutou cenu. Kouzlo spočívá ve velkém čarování s cenami. Jiná cena obilí je na trhu, když je ho nedostatek, jiná, když je krátce po žních. A toho Babišova firma náležitě využila.

Rotační (odkupní) cena se ve zmiňovaném případě prodeje 271 000 tun podle druhu obilí pohybovala v rozpětí od 2400 korun za tunu (pšenice krmná, ječmen krmný) do 3100 za tunu (pšenice potravinářská). Cena nebyla pro rezervy výhodná, kdyby obilí regulérně prodala přes centrální adresu, získala by výrazně víc. Tržní cena obilí se totiž v inkriminované době pohybovala kolem 5000 korun. Takový obchod byl naopak nadmíru výhodný pro firmu Navos. Se zbožím, které nebylo její, mohla spekulovat na burze a výrazně překročit pořizovací cenu.

Navos měl v reálném čase sýpky zase naplnit, což se ale podle dostupných informací nestalo. Správa rezerv proto v září 2013 vyzvala ředitele Navosu Vlastislava Mudráka, aby firma v rámci rotace 271 000 tun obilí vrátila. „V návaznosti na smlouvu o ochraňování bylo ke dni 31. 7. 2013 na základě plnění jednotlivých smluv a cenových dohod z vaší strany celkem vyskladněno 271 592,023 tun rotačních zásob obilovin,“ stojí v dopise Mudrákovi. A v listu také stojí, že to samé množství má tedy Navos do rezerv zpět dodat.

Překvapivá vstřícnost vůči Babišovi

Správa státních hmotných rezerv je dnes v informování o této transakci velmi skoupá, podle dostupných zjištění týdeníku Euro Navos naplnil do sýpek jen necelých 45 000 tun. K poměrně zajímavé situaci pak došlo v listopadu roku 2014. Předseda hmotných rezerv Pavel Švagr uzavřel v tichosti s ředitelem Navosu Mudrákem a zástupcem místopředsedy představenstva Agrofertu Josefem Mrázem „smlouvu o jiných závazcích II“, která fatálně změnila podmínky vracení obilí. Správa smlouvy o kontraktech standardně zveřejňuje na svých webových stránkách, ale zrovna tato na nich vyvěšena není.

Na smlouvě jsou klíčové tři body: například ten, že Agrofert dodá správě rezerv zmiňované obilí do deseti let. „SSHR je oprávněna kdykoli v průběhu deseti let od uzavření této smlouvy písemně vyzvat Navos k dodávce obilovin do státních hmotných rezerv až do celkového množství 228 000 tun,“ podepsal ve smlouvě výhodnou klauzuli pro Babišovu firmu Švagr. A přitažlivost ze strany státní instituce vůči Babišovi jde ještě hlouběji. Tato smlouva totiž zrušila všechny závazky ze smlouvy předchozí a neuzavřeného obchodního případu. A nejsou v ní ani žádné sankce za její neplnění. „A kdo zaručí, že si někdo z vedení státních rezerv po deseti letech vzpomene na tuto v archivech zapadlou smlouvu? Laik to nepochopí, nový úředník nejspíš také ne. A navíc půjde vůbec všechny potřebné smlouvy těžko spárovat,“ varuje pracovník státních rezerv, který si z obav před vyhazovem přál zůstat v anonymitě.

Čtěte také:

Romům stačí peníze, muslimové chtějí zlikvidovat Evropu. Je nejvyšší čas oprostit se od lidumilných řečí a otevřít téma trestu smrti, říká vojenský analytik

Půl miliardy jako bonus navíc?

Jenže to není ze smlouvy, nahrávající Babišově společnosti, zdaleka všechno. V ujednání je klauzule, že pokud bude Navos 228 tisíc tun rezervám vracet, respektive prodávat nové obilí, správa bude platit ceny, odvíjející se od francouzské komoditní burzy Matif (International French Futures and Options Exchange). „Cena za tunu na této burze se pohybuje kolem 6000 korun za tunu. Kdyby Navos vrátil všechno chybějící obilí, firma na tom díky liknavosti státních rezerv vydělá minimálně půl miliardy korun,“ varuje dále úředník.

Šestadvacátého listopadu 2014 ale předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr uzavřel s Navosem ještě „dodatek číslo 10“, kterým navyšuje Navosu cenu za takzvané ochraňování obilí. „Ukladatel se zavazuje uhradit ochraňovateli odměnu ve výši 26,16 korun za tunu za měsíc,“ stojí v dodatku. A Navos může ochraňovat až 590 000 tun obilí. Navýšení o téměř 600 000 korun měsíčně se na ulici také jen tak nenajde.

Množství je fixni, ale co cena?

Agrofert ve vstřícnosti státních hmotných rezerv žádný problém nevidí. „Pokud jde o ochraňování obilí pro SSHR, příslušná smluvní dokumentace je transparentně uveřejněna na webu Správy státních hmotných rezerv,“ tvrdí jeho mluvčí Karel Hanzelka. Jak jsme ovšem dokázali, veškeré smlouvy rozhodně ne.

Mluvčí státních rezerv Jakub Linka na otázky už poněkolikáté zareagoval tak, že z nich uhýbá. „Společnost Navos je jedním z ochraňovatelů. Smlouva o ochraňování obsahuje pouze ujednání o obměně. V rámci obměny je vždy odebráno stejné množství, které je zpět naskladněno. Stav je tedy fixní,“ tvrdí na rozdíl od zjištění Linka. Na otázku, jestli je možné k vysoutěžené smlouvě uzavírat zásadní, původní smlouvu měnící dodatky, Linka odpověděl: „Dodatky, které byly uzavřeny s firmou Navos, obsahovaly pouze zpřísnění podmínek pro vyskladnění v případě krize a také zpřísnění sankcí. To znamená, že se v těchto smluvních vztazích díky tomu zlepšilo postavení státu.“

O tom, že Babišova firma dostala za tunu ochraňování o korunu navíc, ani slovo. „Je standardní uzavírat dodatky, které nemění smysl, ani ekonomické parametry smlouvy, například může jít o úpravu počtu a lokalizaci skladů,“ dodal. I o tomto jeho tvrzení se dá úspěšně pochybovat. Linka pak konkrétně nezareagoval ani na dodatečně položené otázky.

Jan Hrbáček, šéfreportér týdeníku EURO

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

 

Vložil: Redaktor KL

Tagy
Babiš,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace