Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ženy ho považovaly za nespolehlivého hajzlíka, měl víc nepřátel než přátel. Najevo vyšly úplně nové informace o Miloši Kopeckém, jaký byl doopravdy a jak to viděl a zažil on sám... Tajnosti slavných

09.12.2015
Ženy ho považovaly za nespolehlivého hajzlíka, měl víc nepřátel než přátel. Najevo vyšly úplně nové informace o Miloši Kopeckém, jaký byl doopravdy a jak to viděl a zažil on sám... Tajnosti slavných

Autor: XYZ

Popisek: Jak prožíval umělecké i lidské radosti a strasti jeden z největších herců 20. století

Osudový tragický zážitek u něj vyvolal vážnou nemoc, s níž pak bojoval po celý život. Mnozí kolegové mu ji ale nevěřili, čímž se neustále dostával do velmi svízelných situací. Co to způsobilo a proč se jeho život ubíral tak krkolomnými serpentinami?

Geniální herec, který dokázal zazářit v každé roli. Muž ojedinělého intelektu a mnoha talentů, který proslul jako jeden z nejúžasnějších představitelů filmových padouchů, byl ovšem rovněž znám jako šarmantní bonviván, milovník krásných žen a břitký glosátor. I proto měl více nepřátel než přátel, neboť mnozí kolegové před kamerou či na jevišti mu nemoc nevěřili, čímž se dostával do mnoha svízelných situací. Jak prožíval umělecké i lidské radosti a strasti Miloš Kopecký jeden z největších herců 20. století?

Neustále bojoval sám se sebou

V úvodní části knihy Skutečný Miloš Kopecký, kterou právě vydalo nakladatelství XYZ, líčí on sám své sladkobolné mládí s osudově tragickým zážitkem, jímž byl doprovod matky k transportu do koncentračního tábora. Právě tato dramatická ztráta nejbližšího člověka mu přivodila onemocnění maniodepresí, s níž poté zápasil po celý život. Jeho osobitý pohled na svět dokreslují i fejetony, glosy a povídky, které během života napsal.

Portrét této legendy českého herectví doplňuje Pavel Kovář s Cyrilem Höschlem a také vzpomínky jeho kolegů a přátel. Kniha tak podává pravdivou a autentickou výpověď o výjimečném člověku a geniálním herci, o němž koluje nekonečná řada různých historek a zpráv, některé z nich více, jiné méně pravdivé a některé zcela zkreslené.

Na dovolené se rád vracíval ke svým selským kořenům

Na dovolené se rád vracíval ke svým selským kořenům

Vlastní životopis? Šlo to ztuha!

Možné vysvětlení, proč práci na životopisu pan Kopecký nedokončil, lze najít v dopisu dlouholeté přítelkyni, spisovatelce Martě Kadlečíkové. Napsal ho 15. srpna 1980 v Červeném mlýně u Křemže:
Tím, jak Jste napsala mou adresu a titulaturu, jste nesmírně zkomplikovala život poštovní doručovatelce, která sice ví, že tu je nějaký Miloš Kopecký, ale žádného milého a neodolatelně přitažlivého Kopeckého nezná, takže prý dva dny bloudila po kraji, ptajíc se od chalupy k chalupě, neznají-li ještě nějakého jiného, neodolatelně přitažlivého K. Všude ji vyhodili.

Ze sta stránek strojopisu, které musím (mám) odevzdat začátkem září, mám zatím jen třicet, ale to se rozjede! Nejtěžší bylo překonat vlastní neurotično, které se projevovalo tím, že jsem chtěl hned při psaní definitivně formulovat a stylisovat, a tak jsem proseděl nad dvěma nebo jednou větou, někdy i jediným výrazem, hodiny a stále psal totéž znovu. Až – díky tomu, že jsem celkově, Bohu zaplať, v lepším nervovém i psychickém stavu, jsem to překonal a teď píšu nepřerušovaně, spontánně, tak jak se hrnou nápady a první formulace, a opravovat budu až větší části. Tak se to dělá, nebo jak? Nedělám srandu, já to opravdu nevím – tady jsem zrovna přemýšlel, jak asi píše spisovatel: pulíruje větu hned, nebo až potom, asi až potom, jinak by se přeci nehnul z místa, ne? Ostatně nejlepší (u mne!) je to, co napíšu napoprvé, hned, co vlastně vyhrknu, vybliju naráz a nereflexivně. Jiná je otázka, bude-li to přijatelné s odpuštěním ideově – já nedělám žádnou literaturu a jedinou hodnotou toho, co píšu, je naprostá upřímnost a pravdomluvnost, jinak to nemá cenu žádnou.

S přítelkyní Martou Kadlečíkovou

S přítelkyní Martou Kadlečíkovou

Ukázka z knihy:

Svět mého dětství se vlastně smrsknul na ulici Ve Smečkách, na Václavské náměstí a na hlavní tepny Prahy. V ulici Ve Smečkách bylo totiž skoro všechno, s čím se člověk na své životní pouti setkává: kdyby na jejím začátku stála porodnice a na konci u Václavského náměstí ještě hřbitov, bylo by tam úplně všechno. Hospody, koloniál, řeznictví a uzenářství, dva biografy, módní dům Koumar Krejčí, v jehož prvním poschodí byl luxusní pánský krejčovský salon a nahoře masérský salon – prostě nevěstinec.

V tom botelu byly pochopitelně prostitutky, sice jen čtyři, ale pěkné. Všechny se mi líbily a díval jsem se pořád z okna, abych je viděl, když někam šly. Zvláště jedna byla pěkná, do ní jsem byl zamilovaný. A přestože jsem leckde slyšel různé řeči o té spodině společnosti, o těch nemravách, byl jsem jimi čím dál více přitahován a zvědavě jsem si je prohlížel, hledaje, co zvláštního a ďábelského na nich uvidím. Neviděl jsem však nic. Jen mne vzrušovaly. Ta, která se mi nejvíce líbila a o níž jsem před usnutím snil – představuje si nejdráždivější situace – se jednou na mne usmála. Tehdy jsem se rozhodl, že až trochu dospěji, ušetřím si na ni. A splnilo se mi to. Teď přeskočím pár let…

(ukázka z knihy Skutečný Miloš Kopecký; autoři – Pavel Kovář, Jana Kopecká, Miloš Kopecký; vydalo XYZ 16. 11. 2015)

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace