Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Uprchlíci? Nemáme povinnost přijmout všechny, co k nám chtějí. A nejsme zodpovědní za vše, co se v jejich zemích děje. Bývalý vojenský zpravodajec ale řekl mnohem víc

03.06.2015
Uprchlíci? Nemáme povinnost přijmout všechny, co k nám chtějí. A nejsme zodpovědní za vše, co se v jejich zemích děje. Bývalý vojenský zpravodajec ale řekl mnohem víc

Autor: Hans Štembera

Popisek: Andor Šándor

ROZHOVOR „Opravdu nemáme povinnost přijmout každého, kdo sem chce jít. A nemůžeme za všechny problémy toho světa, odkud lidé přicházejí," říká v rozhovoru bezpečnostní expert, generál v záloze a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor. Zároveň dodává: „Nejsme zemí jenom odmítající. Za minulých 20 let jsme přijali asi 100 tisíc Ukrajinců a jiných osob. Nejsme tedy zemí, která by se tvářila vyloženě jen negativně."

Česká politická scéna vesměs odmítá kvóty pro přijímání uprchlíků. Jak je vidíte vy?

Vidím tuto záležitost šířeji. Je jednoduché říci ne. Ale jsou tu hraniční země Schengenu, kteří schengenskou hranici nějakým způsobem spravují, mají s tím vyšší náklady, než třeba my. Říci, není to vůbec náš problém, dělejte si s tím, Italové, Řekové, Španělé, Malťané, co chcete - mi přijde trochu nesolidární. Zavádět debatu o tom, kdo za to může, že ty země jsou destabilizované - jako Libye, Irák apod., je sice hezké, ale už to nic neřeší. Prostě říkat si, že bylo špatně, že jsme svrhli Kaddáfího, nebo Saddáma Husajna, nic neřeší a realitu to nezmění. 

Na druhou stranu stanovovat kvóty je i něco jako návod pro pašeráky, aby si mohli organizovat svůj pašerácký byznys převádění lidí z těch zemí. Kvóty se mi nelíbí, jsem zásadně proti nim. Tato věc by měla zůstat v rozhodování národních států. S tím, že by bylo potřeba se podívat na migrační politiku EU jako takovou. Buď platí a měla by se dodržovat, anebo neodpovídá situaci, pak by se měla změnit. Argument, že nevíme, koho si sem bereme, je pravdivý. Přestože pokusy dělat nějakou evidenci a základní zdravotní vyšetření v záchytných zemích asi je. Ale opravdu nevíme, kdo všechno se s uprchlíky sveze. Když se dívám na obličeje těch lidí, tak u některých si nejsem jist, zda jde opravdu o lidi politicky pronásledované, či zda jsou vyháněni ze svých domovů vinou nějaké občanské války. Takže tvrzení, že musíme pomáhat lidem, protože jim jde v jejich zemích o život, neplatí an bloc. Opět zase - nemáme příliš možností jak tuto věc rozřešit a mít jistotu, že to tak skutečně je. Opravdu nemáme povinnost přijmout každého, kdo sem chce jít. A nemůžeme za všechny problémy toho světa, odkud lidé přicházejí. 

Kvóty jsou samozřejmě jenom iluzorní číslo na prvotní záchyt z toho, jak nám je pošlou Italové či Řekové. Protože většina z těch lidí stejně nechce zůstat v Česku a budou se chtít dopravit za svými příbuznými do Švýcarska, Německa či severských zemí. Potíž je i v tom, že jakmile se dostanou do schengenského prostoru, tak přestane být povědomí, kde se nacházejí. Konečné rozmístění těchto lidí vůbec nemusí odpovídat počátečním kvótám. 

Což není nic, co by mělo uchlácholit Českou republiku. Že sice přijmeme 1300, ale nakonec jich tu zůstane 300. Migrační politika České republiky by měla být realistická v tom, že bychom měli mít pro migranty místo. A zároveň si říci, že nejsme zemí jenom odmítající. Za minulých 20 let jsme přijali asi 100 tisíc Ukrajinců a jiných osob. Nejsme tedy zemí, která by se tvářila vyloženě jen negativně.

Bylo by účinné a vůbec možné potápět plavidla pašeráků - samozřejmě bez lidí - jak o tom EU uvažuje?

Nejsem si jistý, jestli je toto správná cesta. Pokud si pašeráci lodě pronajímají od rybářů, tak budeme ochuzovat je. Obávám se také, že bychom tím vstoupili do přímé války v Libyi. Což asi také není úplně ideální. Úplně nejlepší by bylo, kdybychom mohli část té finanční pomoci, která by nás stála přijetí těch migrantů plus něco navíc investovat, půjčit nebo dokonce dát do těch zemí. Aby místní lidé neměli ekonomický důvod utíkat, aby mohli žít lepší a důstojnější život. Jenomže komu dnes máme v Libyi ty peníze dát? Jsou tam sice dvě vlády - jedna legitimní, druhá neuznaná. Ale jejich vliv na dění je poměrně minimální. A distribuovat peníze mezi 18 soupeřících libyjských kmenů, které vedou spory, kdo komu povládne a jakému kusu území - je jako bychom jim řekli, ať si peníze nechají a koupí si za ně další zbraně. V zásadě by si je použili pro sebe a vůbec by se nedostaly k těm, co je potřebují. Je prostě problém, že není tu pomoc kam distribuovat. Ona se vždycky uloupne část té pomoci i v těch civilizovanějších zemích světa, kde není takovýto rozpad státu, ale tady se nedá vůbec distribuovat.

Potom je otázka, kdo se účastní těch operací. NATO se k tomu dnes příliš nemá. EU sice o tom diskutuje, ale nejsem si jist, že v nějaké dohledné to bude mít nějaký hmatatelný obrys. 

Jak má EU naložit s vlastními občany, kteří odešli bojovat za Islámský stát a případně se chtějí vrátit. Máme je přijímat, odmítat, nebo se bude muset postupovat individuálně případ od případu?

Jejich počty nejsou zas až tak velké, aby se nedal uplatnit individuální přístup. Jestliže jsme schopni propouštět lidi z Guantanáma, kteří tam seděli až 8 let bez toho, že by byli obviněni soudem, a dnes je distribuujeme do jiných zemí, které říkají, že se o ně postarají, tak nemyslím, že bychom apriori měli odmítat ty, kteří se kvůli ztrátě iluzí vracejí z Islámského státu. Některé země - mluvilo se o Německu a Británii a jiných - debatují o přijetí legislativy, která by znemožnila návrat lidem, kteří odešli bojovat do řad Islámského státu a jejich návrat by představoval ohrožení pro své země. Nevím, v jaké je to teď fázi. Je to jedna z možností. Ideální by bylo zajistit, aby tam vůbec neodešli. Je tu však určitá skupina, která odešla. Část z nich byla v těch bojích nepochybně zabita, další ztratili iluze. Ale těm, co chtějí odejít zpátky, dělá Islámský stát vážné překážky. Je tedy otázka, o jakém reálném počtu lidí hovoříme. Obecně ano, ale nevíme, kolik lidí se vrací z důvodů deziluze, nebo naopak těch, kteří si odsloužili a vrací se zpátky. Tato poslední část samozřejmě představuje riziko pro danou zem.

Panují obavy, že s přijímáním stále většího počtu uprchlíků vzroste kriminalita? Je to tak?

Tato věc je problematická. Ty videa - nevím, nakolik jsou autentická. Kolují po internetu videa ukazující minimálně obecnou kriminalitu a vandalství některých těch lidí. Každopádně když sem uprchlíci přijdou, nebudou se mít tak, jak by chtěli. Nebudou-li mít třeba práci. Nedá se u některých v takovém případě vyloučit, že se uchýlí k trestné činnosti. Ale nevíme o nich, jestli někdo z nich nebyl kriminálníkem už v domovských zemích. U Palmýry teď Islámský stát rozmlátil věznici. Nikdo neví, kde ti vězni jsou a kam půjdou. Z těchto rozpadlých států nelze čekat příliš pozitivního. Nejsou funkční ani ve svých uznaných hranicích, natož aby tam byla nějaká odpovídající vláda práva, ať už na centrální úrovni, nebo i na těch oblastních. Uprchlíci mohou představovat tuto hrozbu.

Na vzrůst kriminality upozorňuje například ve svém videu ostravský terapeut a cvičitel Moder. Tvrdí, že vojáků a policistů je u nás málo a uprchlíci prý mohou znásilňovat naše ženy. Muži podle něj mají začít cvičit, bránit se a vytvářet domobrany... Co si o takovýchto reakcích myslíte?

Evropa je pod určitou vlnou migrace už řadu let. A že by evropská migrační politika byla založena na solidaritě s vědomím, že migranti několikanásobně zvyšují počet znásilnění žen a podobně - to si myslím, že tak není. Nemyslím si, že by se měly ženy primárně obávat toho, že budou někým odjinud znásilněny. V našem mediálním prostoru není potřeba komentovat každou blbost. Mediální prostor dává možnost se vyjadřovat kdekomu a jakkoliv. Ale máme i právo se k hloupostech či záměrnému vzbuzování vášní se nevyjadřovat.

Iniciativy typu Islám v Česku nechceme jsou prosazovány způsobem, který vede k radikalizací lidí muslimského vyznání. Myslím, že překrucování situace, jako tomu bylo minulý týden v Olomouci, vyzývání k tomu, abychom v pátek v době největší muslimské bohoslužby venčili prasata u mešit, či vyzývání, aby se muslimové vzdali koránu, jsou přesně věci, které povedou k radikalizaci některých lidí na našem území. Bylo by dobré se těmto věcech vyhnout a nehrotit je. Což se u nás děje a nemůže to mít pozitivní výsledek. V soužití různých etnik u nás by měla v první řadě platit skutečnost, že právo a zákony jsou tu pro všechny stejné, a že je musí dodržovat všichni stejně. A neplést do toho náboženství nebo etnický původ. Výkřiky tohoto typu mi přijdou škodlivé. Zbytečně to v občanech vyvolává strach ze všeho, co je cizí.

Oldřich Szaban

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace