Protonová léčba: I Tataři ji chtějí. Heger ale varuje před „zbytečným“ utrácením

Foto: PTC

Popisek: Centrum, sídlící na Bulovce, léčí zatím především cizince. Ministr zdravotnictví Leoš Heger totiž vzkázal onkologům, že musí šetřit.

Unikátní léčba nádorových onemocnění, kterou provádí soukromé Protonové centrum v Praze, je podle ministra zdravotnictví Hegera zbytečný luxus. Požádal totiž ředitele nemocnic, aby svým onkologům „domluvili“ a nabádali je k šetření. O pacienta přece jde až v úplně poslední řadě!

Drahé léky, nákladné přístroje… To jsou způsoby léčby, k nimž se české zdravotní pojišťovny obracejí zády. Co na tom, že si občané platí po celý život zdravotní pojištění? Když pak potřebují specializovanou pomoc, nechají je úředníci raději zbytečně trpět a předčasně umírat.

O pacienty Hegerovi zřejmě nejde

Tento postoj dal najevo dokonce i ministr zdravotnictví Leoš Heger, když varoval ředitele nemocnic, že protonová léčba je příliš drahá. „Lze bohužel říci, že případný boom protonové terapie by mohl poškodit onkologické pacienty, neboť bychom měli méně prostředků na léčbu nádorových onemocnění,“ varuje ministr v dopise, adresovaném ředitelům nemocnic.

Vedení Protonového centra, jehož vybudování přišlo na čtyři miliardy korun, zvedl Hegerův názor ze židlí. „S takovými argumenty nemůžeme souhlasit. To, že ministr zdravotnictví vybízí ředitele nemocnic, aby k nám pacienty neposílali, je přinejmenším zarážející,“ zlobí se jeho tiskový mluvčí Vladimír Šulc.

Náš světový unikát není pro Čechy?

Proton Therapy Center na Bulovce, jehož stavbu financovala Erste Group, je v současnosti nejmodernějším zdravotnickým zařízením svého druhu na světě. Je jen otázkou času, kdy léčba onkologických onemocnění metodou protonového ozařování nahradí dosud používané metody, protože dokáže ničit pouze nádorové buňky a podstatně méně poškozuje zdravou tkáň.

Tato léčba je vhodná zejména pro děti, pacienty s nádory plic, prostaty, hlavy a krku, mozku a slinivky břišní. U vybraných diagnóz je dokonce nutností a do budoucna jedinou přijatelnou volbou. Výhody ale přináší u všech pacientů, kteří jsou dnes léčeni ozařováním. Naše ministerstvo zdravotnictví jakoby ale tyto argumenty neslyšelo.

VZP jedná, jakoby závazek nepodepsala

Protonové centrum nyní vede složitý spor se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), která nezdráhá uzavřít s ním smlouvu. A to navzdory skutečnosti, že s ní klinika má smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se mluví o léčbě pacientů za zhruba miliardu korun. V současnosti VZP proplácí léčbu pouze jednotlivcům, které ovšem musí do Protonového centra poslat odborníci z jiných nemocnic. K tomu však téměř vůbec nedochází.

Klinika sice splnila všechny nutné legislativní podmínky, a tak opakovaně oslovuje státní i zdravotní pojišťovny k navázání spolupráce. Zatím ale marně. Jejími pacienty jsou tudíž především cizinci a zájem probouzí po celém světě. Mimo jiné ho navštívil v rámci své oficiální návštěvy České republiky i prezident Republiky Tatarstán Rustam Minnichanov. „Zdravotnictví pokládám v naší zemi za jednu z priorit a chci pro naše občany nejlepší možnou léčbu,” prohlásil a po prohlídce protonového centra dodal: „Požádal jsem o definování kroků spolupráce, vedoucí ke zpřístupnění této léčby občanům mé země.”

Jen schválení zřejmě nestačí

Protonová léčba není novou, natož pak experimentální metodou. Pro klinické účely je využívána již od 50. let minulého století a v roce 1988 ji schválil i americký regulační úřad FDA pro použití v léčbě pacientů. O jejím přínosu svědčí i výstavba protonových center po celém světě, mimo jiné i v našem bezprostředním sousedství – v Polsku, Holandsku, Švédsku, Itálii, ve Velké Británii či Německu.

Odborné lékařské společnosti v České republice uznaly vhodnost protonové léčby v rámci onkologické péče již v roce 2003 a v roce 2005 byl projednán návrh na zavedení nové léčebné technologie do systému zdravotní péče. V roce 2011 výbor Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF) odsouhlasil aktivní spolupráci při zařazení protonové terapie do koncepce komplexní onkologické péče ČR. Podporu jí vyjádřila i Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP).

Krátkozraké úřednické počty

Problémem českého zdravotnictví není nedostatek zdrojů, ale jejich efektivní vynakládání a volba nejvhodnější léčby pro konkrétního pacienta. Jednou z nejčastěji uváděných námitek proti protonové léčbě, které se chopil právě i ministr zdravotnictví Heger, je její cena. Nicméně ta je nižší než v zahraničí a blíží se ceně klasického ozařování, které zdravotní pojišťovny běžně hradí bez mrknutí oka.

Zhruba pětkrát vyšší jsou však náklady na nevyléčené pacienty – opakované hospitalizace, operace a chemoterapie, paliativní léčba (zlepšení kvality života nevyléčitelně nemocných) i terminální péče (zmírnění bolestí a zachování lidské důstojnosti). Potřebu této následné péče protonová terapie snižuje, zvyšuje šanci na vyléčení a návrat do plnohodnotného života. Nezbývá než položit otázku všem zainteresovaným úředníkům, s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem v čele: Nemluvě o životech, zbytečně zmařených ve jménu spor, co v konečném důsledku přijde dráž?

Adina Janovská