Šmírování je bič na flákače, líné socky prý mají být monitorovány! Budou tu i nadále řádit takoví zaměstnavatelé? Ministerští prý chystají milionové pokuty

Foto: Hans Štembera

Popisek: Ilustrační foto

Ministerstvo práce a sociálních věcí si konečně došlápne na některé otřesné praktiky současných zaměstnavatelů, jejichž chování vůči podřízeným se podobá novodobému otrokářství. Jednou z oblíbených metod, jak mít neustálý přehled o tom, co zaměstnanci právě dělají, je jejich neustálé sledování kamerami. Za nedovolené šmírování proto nyní bude hrozit pokuta až milion korun. Toto razantní opatření je zcela na místě, protože některým lidem neustálé sledování působí vážné problémy a raději riskují ztrátu zaměstnání.

To je i případ mladé maminky Jany z Prahy, která ještě donedávna pracovala v obchodě, patřící české firmě. Práce v příjemném prostředí se jí velmi líbila, až do okamžiku, než zde byly nainstalovány kamery. „Místo radosti z práce jsem se dostala do  neustálého stresu a strachu. Pracovat dvanáct hodin denně pod několika kamerami, přímo nad hlavou, bylo opravdu nesnesitelné.  Bála jsem se i napít  Když jsem potřebovala na WC, tak jsem se tam doslova odplížila.  Nejvíc mě stresovalo, že kvůli kamerám udělám nějakou chybu. Vydržela jsem to jenom měsíc, manžel mi nakonec práci v tomto obchodě zakázal, a tak jsem odešla. Nyní pracuji bez kamer a  navíc jsem lépe placená. Když se potřebuji najíst, nebo odskočit si, bez problémů to řeknu  vedoucí.“

Počet stížností stále narůstá

Jana se navíc  rozhodla svým kolegyním v práci, které neměly odvahu odejít tak jako ona, pomoci a na chování dřívějšího zaměstnavatele podala stížnost. A zdaleka není sama, počet  podobných stížností na šmírování neustále roste a ročně u nás dosahuje několika tisíc případů. V této souvislosti je důležité připomenout, že protiprávní je i  používání kamer se souhlasem zaměstnance, neboť tím se předem vzdávají ochrany svého soukromí na pracovišti. Jedinou možností, jak na pracovišti instalovat kamerové systémy se záznamem v souladu se zákonem, je využití výjimky podle   zákoníku práce, tedy výjimky spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. V jiném případě  se jedná nejen o porušení zákoníku práce, ale také zákona o ochraně osobních údajů. 

Stále rafinovanější

Zatímco někteří zaměstnanci jsou v provozovnách protiprávně šmírování kamerami, jiní jsou zase pod neustálým dohledem prostřednictvím mobilních telefonů, například řidiči a obchodní cestující, nebo jsou jim kontrolovány počítače. Jedním z hlavních problémů je, že zaměstnanci o svém sledování vůbec nevědí. Úředníci ministerstva práce zjistili, že sledování zaměstnanců kamerami, či jinými zařízení rapidně přibývá, navíc jsou stále rafinovanější, menší a nenápadnější.  To je rovněž v rozporu se zákoníkem práce, zaměstnavatel totiž může  narušovat soukromí pracovníka pouze v případě, že jde o vážné důvody. Ale toho právě většina zaměstnavatelů zneužívá, kamery instaluje pod záminkou, že jde o ochranu majetku i zaměstnanců.

Bič na flákače?

Návrh, aby bylo šmírování zaměstnanců dost výrazně pokutováno, vyvolal zcela protichůdné reakce. Zaměstnavatelé se brání, že jim kamery v provozovnách pomáhají odhalovat personál, který krade, čímž ale zároveň připouštějí, že sledují především podřízené.  „Ve státě, kde vám ukradnou i nos mezi očima, je to nutnost,“ tvrdí jeden z nich. A další popisuje zaměstnance jako flákače, kteří celý den kouří, telefonují, mají během pracovní doby soukromé návštěvy a vyrábějí zmetky. „Líné socky musí být monitorovány, aby řádně pracovaly,“ dodává.   Zaměstnanci zase tvrdí, že sledováni mají  být pouze kriminálníci, jenže namísto toho jsou kamery a telefony zneužívány na hlídání a šikanování personálu. Připomínají také, že dříve jsme se na pracovištích  obešli bez kamer i mobilů.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Adéla Hofmanová