Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

My jich máme 30 a kdoví, jestli jezdí, oni 1 462… Klaus přednášel studentům a počítal tanky: S Řeckem se to má prý celé úplně jinak

26.05.2015
My jich máme 30 a kdoví, jestli jezdí, oni 1 462… Klaus přednášel studentům a počítal tanky: S Řeckem se to má prý celé úplně jinak

Autor: Hans Štembera

Popisek: Václav Klaus

Exprezident Václav Klaus promluvil před studenty Vysoké školy ekonomické o řecké krizi. Jasně řekl, že se o nějakých obřích škrtech v této zemi nedá mluvit, když si Atény vydržují přes 1400 tanků, Rusko jako velmoc jich má přitom 2500. Studentům také předestřel úvahu, jak by se asi Čechům po listopadu 1989 líbilo, kdyby jim ze Západu radili, aby si ještě víc snížili platy a víc se uskromňovali. Klaus vidí cestu pro Řecko jinde, EU k ní ale prý nemá odvahu. Současná politická integrace by měla skončit.

Exprezident Václav Klaus promluvil na půdě Národohospodářské fakulty VŠE o řecké krizi. Podle jeho názoru začala už před mnoha lety, nikoli v roce 2010, ale všechno se nepředstavitelně zhoršilo, když Řecko dobrovolně přijalo euro. Získalo tak statut solidního dlužníka, který tamní politici také rádi využili.

Další země eurozóny Řecko přijali i navzdory tomu, že jejich datům z národního účetnictví nikdo nevěřil. O tricích v Aténách si prý ekonomové a statistici povídali celá léta. Nicméně Řecko bylo přijato a tím podle Klause notně utrpělo. Jasně se to projevilo v květnu 2010, kdy se Řecko ocitlo na hraně a od té doby jen přijímá další a další půjčky, které podle exprezidenta nemůže nikdy splatit. Na oplátku je po tomto jižním státu požadováno, aby snižoval platy, důchody, počty učitelů i dalších zaměstnanců státní správy, ale jak tyto škrty vypadají v praxi? Třeba tak, že Řecko přispívá do NATO 2,5 procenty svého HDP, průměr je přitom 1,5 procenta a ekonomicky silné Německo platí jen 1,3 procenta. Dočetl se o tom prý v týdeníku Ekonom.

„Mě tam zaujalo ve stejném zdroji, že česká armáda má 30 tanků, to ještě mnozí z nás bychom váhali, jestli jsou funkční, Itálie má 200 tanků, Německo 322 a teď pozorně poslouchejte - Řecko 1462, což je dvacet procent veškerých tanků Severoatlantické aliance. A nemohu si odpustit, abych tady nezmínil porovnání počtu tanků Řecka s Ruskem, které jako světová velmoc má jen 2500, to znamená s tím Řeckem srovnatelné. Určitě by bylo možné uvádět jako argumenty nešetření uvádět i další relevantní data, ale to myslím, že není potřeba, to není mým záměrem. Ale o záměru, že by Řecko začalo šetřit všude, kde je to možné, nemůže být ani řeči. To je můj závěr číslo jedna,“ konstatoval na přednášce profesor Klaus.

Nezaměstnanost na úrovni 26 %

Řecko se zároveň potýká s obří nezaměstnaností na úrovni šestadvaceti procent, která je v jiných vyspělých zemích nevídaná, najdeme ji možná v některých afrických státech potýkajících se s válkou. Tak zle, jak je na tom řecká ekonomika, je na tom dnes ekonomika ukrajinská, jenže v prvně jmenované zemi nezuří občanská válka. Představa, že Řecko své dluhy v této situaci splatí, je naprosto nereálná. Místo toho budou následovat jen další půjčky a další nereálné plány, jak Řecko udržet v eurozóně.

„Známý německé ekonom, mnozí z vás budou znát jméno profesor Hans Werner Sinn z mnichovského Ifo Institutu, ve svém článku v posledním čísle čtvrtletníku The International Economy použil opět velmi pěkné přirovnání, které je zajímavější, než jakékoli hrozivě vypadající absolutní částky. On napsal, že Řecko dostalo od května 2010 dvacetidevítinásobek toho, co dostalo Německo po druhé světové válce v rámci Marshallova plánu. Já myslím, že to je cennější, než nějaká divná hodnota v takovém či onakém počtu miliard euro,“ dodal názorný příklad exprezident.

Pár slov padlo i o Marshallově plánu samotném. Podle Klause nebyl pro Německo po válce příliš přínosný. Lze ho prý přirovnat k evropským dotacím na cyklostezky nebo lyžařské areály v místech, kde nejsou ani dost vysoké kopce, ani dost sněhu.

Cítím solidaritu s Moravany, ne s Řeky. A nestydím se za to

O nesmyslnosti „pumpování peněz“ do Řecka se pokusil přesvědčit německou kancléřku Angelu Merkel, připomněl jí přitom, kolik peněz museli západní země Německa poslat těm východním a jak se to někdejším západním Němcům „líbilo“. Sám prý jako Čech cítí sounáležitost k obyvatelům Moravy, ale už vůbec ne k občanům států z jihu Evropy a vůbec se za to nestydí. I kvůli tomu se o nesmyslnosti zavádění společné měny snažil přesvědčit někdejšího německého kancléře Helmuta Kohla, který měl v EU velký vliv, když se jednalo o zavedení společné evropské měny, ale znovu neuspěl. „Eurofanatici“ si dál trvali na svém a to i proto, že je vlastně nekontrolují žádní občané. „Evropský superstát“ prý žádné občany nemá.

Tito „eurohujeři“ dnes Řecku doporučují reformy, aniž by vzali v potaz, že jen cesta od určitého nápadu, přes jeho prosazení v parlamentu, až po jeho skutečnou aplikaci v běžném životě, trvá velmi dlouho. Nemluvě o tom, že další čas trvá, než se nápady uvedené do praxe skutečně projeví v ekonomice. A po celou tu dobu budou věřitelé Řecka nervózní a situace Atén se nebude zlepšovat.

„Historie navíc říká, že všechny velké reformy začínaly počáteční dostatečně velkou devalvací. Víme to velmi dobře z naší vlastní zkušenosti. Devalvace koruny v posledních dnech prosince roku 1990 byla klíčovým reformním krokem a důležitým signálem, protože jsme si tím otevřeli prostor pro všechny kroky další. Pro mne jako ministra financí byla i krokem nejriskantnějším, hledání jeho správné velikosti krokem intelektuálně nejtěžším. Povedl se mi. Dlouhých šest let jsem to musel opakovat, ač se ekonomika výrazně proměňovala, ceny nevyhnutelně rostly,“ podotkl Klaus.

Rozdělení Československa prý navíc ukazuje, že řecké vystoupení z eurozóny je proveditelné a správné. Ještě v Československu totiž Slováci potřebovali naši finanční pomoc, po rozdělení federace ji ale brzy přestaly potřebovat a trhy se s existencí dvou samostatných států zdárně „smířily“. Přežila by to i eurozóna, jako to přežily Česko a Slovensko.

„Můj názor je zcela jednoznačný. Řecko vážné a hluboké systémové reformy potřebuje, ale hlavně potřebuje udělat jejich předpoklad - vnější, nikoli vnitřní devalvaci. Mimochodem, představme si, že by nám po listopadu 1989, jenom si to zkusme hypoteticky představit, představme si, že by nám po listopadu 1989 byla doporučována vnitřní devalvace neboli pokles cen a nominálních mezd v politicko-ekonomické situaci, kdy měli všichni lidé v naší zemi pocit, že jsou jejich mzdy a platy po desetiletích komunismu už tak nezaslouženě nízké,“ prohlásil někdejší prezident.

Politická integrace v současné podobě musí skončit

Řecko zkrátka potřebuje svou měnu, kterou by mohlo oslabovat a pomoci tak své ekonomice. Z toho, co Klaus v přednášce vyjevil, je to prý snad dost jasné. Bohužel to neznamená, že se něco takového stane. Kdyby snad přece jen, tak to podle exprezidenta znamená naději pro celou Evropu.

„Mohl by to být konec, nebo aspoň výrazné narušení víry v dnešní nešťastnou formu integrace, tak jak byla Maastrichtskou, Lisabonskou a dalšími smlouvami do dnešní podoby utvořena. Opustit tuto formu evropské integrace by bylo pro celý kontinent obrovským vítězstvím. Pro celý kontinent, nikoli jen pro Řecko,“ uzavřel své vystoupení Klaus.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.                        

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace