Ceny potravin dál rostou. Brambory zdražily o více než polovinu

Foto: Agroweb

Popisek: I brambory tak podražily, že je leckterá hospodyňka musí do hrnce odpočítávat

O více než polovinu proti loňskému roku zdražily na našem trhu během dubna brambory. Meziročně však vzrostly ceny všech potravin. Vyplývá to z výsledků šetření průměrných cen vybraných potravinářských výrobků, které zveřejnil Český statistický úřad.

Zatímco před vánočními svátky jsme běžně zaplatili za dvoukilový sáček brambor kolem 25 korun, dnes už se cena vyšplhala nad 30 korun. A zdaleka nejde jenom o ně. Celková cenová hladina u potravin vzrostla podle ČSÚ za první tři měsíce roku 2013 o 1,4 procenta. A to nejen kvůli DPH o 1 procento. U některých komodit se totiž ceny zvýšily až do devítky procent – například zelenina o 18,2 procenta, ovoce o 9,1 procenta. Zvýšily se však i ceny mléčných výrobků, chleba, vepřového masa, ryb i nealkoholických nápojů.

Brambor jako šafránu

Bez tradiční české zemědělské komodity, která byla dlouho považována za jídlo chudých, si dnes sotva dokážeme představit jídelníček. Jako příloha se brambory hodí prakticky ke všem jídlům, mají příjemnou chuť, zasytí, ale nepodporují ukládání tuků v organismu. Za svoji oblibu u pěstitelů zase vděčí nenáročnosti na přírodní podmínky a mimořádně vysokým hektarovým výnosům, které se v České republice pohybují v posledních letech kolem 20 tun. Přesto je některé české hospodyňky musí dnes do hrnce pečlivě odpočítávat.

První brambory byly přivezeny na starý kontinent v roce 1525 z Peru a Evropa si konečně oddychla. Tato plodina, mající neuvěřitelnou schopnost nikdy se tzv. nepřejíst, totiž konečně řekla „stop“ hladomorům. Český botanik a buditel Jan Svatopluk Presl je ve svém slavném Rostlinopisu označil za „největší užitek, který lidstvo z objevení Ameriky mělo“.

Pokřivený trh

Podle členky bankovní rady Evy Zamrazilové vzrostly ceny potravin v naší zemi od roku 2005 do současnosti o 30 procent, zatímco průměr EU činí 25 procent. Rychleji než v České republice rostly ceny potravin už jen v Pobaltí, Rusku a Maďarsku. Zajímavé je, že například v sousedním Německu, které má už tak levnější potraviny než ČR a čtyřnásobné platy, rostla cena skoro nejméně v celé EU.

Za pokřivení trhu, růst cen potravin a stále větší počet lidí, kteří musí přizpůsobovat nákupní chování své tíživé ekonomické situaci, může špatný Zákon o Významné tržní síle. Jeho dysfunkce lze shrnout do několika bodů:

- vztahuje se pouze na obchodní řetězce, nikoli na vertikální monopoly
- určuje silné postavení na trhu absolutní hranicí obratu 5 miliard korun bez zkoumání skutečné síly vyjednávacích pozic
- nedefinuje jednoznačně malého dodavatele
- nechrání malé a střední české dodavatele
- způsobuje nerovné postavení velkých dodavatelů a obchodních řetězců

VeVerky si vědí rady?

Nový zákon, který navrhne strana Věci veřejné, se bude vztahovat na všechny subjekty na trhu a bude chránit malé a střední dodavatele před vertikálními monopoly. Každý obchodní vztah bude zkoumán individuálně, aby se zjistila skutečná vyjednávací síla obou stran. Novela jednoznačně definuje malého dodavatele, a to obratem do 200 milionů korun, čímž přispěje k ochraně malých a středních českých dodavatelů a v konečném důsledku povede k rovnému postavení velkých dodavatelů a obchodních řetězců.

S jejich názorem se ztotožňuje i prezident republiky Miloš Zeman, který nedávno vyslovil převratnou myšlenku, aby čeští zemědělci založili vlastní obchodní řetězec, který by působil jako protiváha zahraničních. Tento nápad, který přednesl zástupcům Agrární komory ČR, by byl prospěšný v mnoha směrech. Podle předsedy Věcí veřejných Víta Bárty by posílil národní cítění, rozhýbal by ekonomiku, dal by vzniknout novým pracovním místům, vytvořil by potřebný na konkurenci… a předně by pomohl malým a středním zemědělcům.

Podobný koncept prodeje lokálních potravin velmi úspěšně funguje například v Chorvatsku. Existují tam dokonce dva domácí řetězce, Ultragros a NTL, které odebírají v drtivé většině pouze zboží místní provenience. A daří se jim. NTL má patnátiprocentní podíl na trhu a Ultragros dokonce 17sedmnáctiprocentní. Pro srovnání – ani jeden z velkých řetězců, působící v České republice, nemá desetiprocentní zastoupení.

Adina Janovská