Naši furianti! ODS opustil další předseda: Mé členství umřelo, řekl Topolánek. Co je syndrom Jiřího Paroubka a kdy vrátí úder Nečas? Psycholožka vysvětluje…

Autor: Hans Štembera

Popisek: Expremiér a expředseda ODS Mirek Topolánek, nyní už nestraník

Hostem druhé části nedělních Otázek Václava Moravce byl mimo jiné i někdejší premiér, šéf výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. Hosté hovořili o energetice, řeč ale přišla i na odchod Topolánka z ODS. Odchod bývalých předsedů z „jejich“ politických stran je v Česku spíše normou než výjimkou. Proč, proboha? Hovoří k tomu i naše psycholožka, doktorka Martina Kovářová.

Topolánek u Moravce také mimo jiné prozradil, že už není členem ODS, které téměř osm let předsedal. Letos nezaplatil členské příspěvky, a tím jeho členství zaniklo. „Spíš to členství umřelo, než aby to bylo něco vědomého. Nechtěl jsem dělat žádná gesta,“ vysvětlil. Kvůli své práci prý většinu času ani není v České republice, takže se na činnosti strany nemohl prakticky vůbec podílet.

Syndrom Jiřího Paroubka

„Není to nic neobvyklého, že opustil stranu, které tolik let předsedal. Je to jen ukázka toho, že nezvládl nezájem straníků o svou osobu. Je to syndrom i Jiřího Paroubka v ČSSD. Ten řadu let sociálním demokratům předsedal, následně byl premiérem, ale když odstoupil, nebylo mu příjemné to, že nikdo ze straníků po něm ani neštěkl. A pak založil NS-LEV 21, čekal, že bude úspěšný, ale nebylo to o něm. Ta sociální demokracie v zádech mu chyběla, co si budeme povídat,“ hodnotí Kovářová. „Možná, že stejný osud potká i Mirka Topolánka. Bude si chtít založit nějakou pidistraničku a bude doufat v úspěch. Ale úspěch jako Mirek Topolánek těžko najde, opět je to o tom, že by potřeboval v zádech silnou a dlouholetou stranickou základnu. A i u Mirka Topolánka si troufám říct, že se nespokojil s rolí muže číslo dvě a hledá, kde by byl jednička,“ podotýká Kovářová.

Co Nečas? Vrátí úder?

„Topolánek ale jako jediný ze všech bývalých předsedů, kteří opustili zhrzeně „své“ strany, výrazně uspěl v byznysu a je schopen zúročit své kontakty z dob premiérování tak, že i vydělává velké peníze. Takže možná už po politice ani nevzdechne,“ nabízí druhou variantu psycholožka.

„Je až s podivem, že stranu zatím neopustil Petr Nečas. K němu se jeho kolegové rozhodně nezachovali příjemně. Už jen tím, že vyloučili ze strany jeho manželku Janu Nagyovou – Nečasovou po skandálu se sledováním. Ale je možné, že čeká na možnost, jak straně její chování vrátit,“ rozebrala Kovářová i bývalého premiéra a předsedu strany.

Kalousek dokázal zůstat na politickém výsluní

Jednou z výjimek je podle ní Miroslav Kalousek, který od lidovců přeběhl k TOP 09. „Ale to je tím, že si dokázal vybrat stranu. Dokázal si vybrat proud, který zaštiťoval kníže Schwarzenberg a tím pádem zůstat na výsluní. Kdyby se ale teď rozhodl, že přejde jinam, dopadl by stejně jako Paroubek i jako dopadne Topolánek, pokusí-li se o comeback pod hlavičkou jiné strany,“ řekla KrajskýmListům.cz Kovářová.

Chtějí být macho

A proč tohle všechno bývalí předsedové dělají? Vysvětlení je jednoduché. „Češi sami jsou nejistí a zamindrákovaní. Leckdy tak na ně působí rázné osobnosti, macha, o kterých si myslí, že když jsou tak sebejistí až arogantní, tak přeci vědí, jak si se vším poradit. Ale pak najednou, když z těch výšin spadnou mezi obyčejné občany, hledají možnost, jak se tím machem zase stát. Chybí jim obletování, plácání po zádech, chybí jim poklonkování. Najednou jsou těmi obyčejnými, o kterých se nepíše v novinách, a potřebují se tam za každou cenu dostat, aby získali ztracené sebevědomí. Nacházejí si tak mladé milenky, píší knihy a jsou rádi, dostanou-li možnost se vyjádřit k jakémukoliv problému,“ rozebírá Kovářová. „A Topolánek je toho zářným příkladem. Do včerejšího dne mu patřil maximálně malý sloupek z pozice předsedy Teplárenského sdružení, včera mu patřil i spot v hlavní zpravodajské relaci. A to jenom proto, že nezaplatil členský příspěvek a není členem strany, která ho vynesla na výsluní,“ říká Kovářová.

I Klaus a Zeman

Svou stranu kdysi opustili i Miloš Zeman (ČSSD) a Václav Klaus (ODS). „A jim se vrátit na výsluní povedlo. ODS si zvolila Klause rovnou na Hrad, tím se ho však paradoxně zbavila. Klaus možná tehdy očekával, že se o něj strana postará ještě víc, ale když vděk nepřicházel, rozhodl se stranu opustit. A Miloš Zeman se na vysněný Hrad, poté co jej sociální demokraté před lety hodili přes palubu, dostal za podpory strany, která nesla název jeho přátel. I proto je jeho sebevědomí asi tak na výši,“ uzavírá Kovářová s tím, že budoucí lídři by si měli uvědomit, že při prvním maléru se za ně strana nepostaví. Na vděk se tu prý rozhodně nehraje.

Vendula Kvochová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová