Byl opravdu první, nebo jen první, který přežil? Tragicky zahynul, nebo byl zlikvidován? A zemřel vůbec? Jak to bylo s velkolepým letem, životem i smrtí nejslavnějšího kosmonauta... Tajnosti slavných

Více než půl století již uplynulo od prvního úspěšného letu člověka do kosmu, a přesto příčiny smrti slavného kosmonauta Jurije Gagarina stále nejsou jasné. Pod zástěrkou stoprocentního vojáka se skrýval frajer, který neunesl slávu a začal dělat potíže. Byl snad kvůli tomu zlikvidován na rozkaz nejvyšších míst?

Ve středu 12. dubna 1961 vzhlížel k obloze celý svět – tam někde v nedozírné výšce totiž poprvé v historii lidstva letěl v kosmické lodi první živý člověk. V kosmické lodi Vostok 1 odstartoval z kosmodromu Bajkonur v kazašské stepi, za 108 minut obletěl planetu Zemi a navzdory technickým problémům nakonec přece jen přistál. Sice o zhruba 300 kilometrů dál, než byl očekáván, nedaleko Saratova u vesničky Smělovka, kousek od břehu Volhy v polích kolchozu Leninská cesta. Ale živý.

Takhle ho v dubnu 1961 poznal celý svět

Byl opravdu prvním člověkem v kosmu, nebo jen prvním, který přežil? Skutečně zahynul o sedm let později při havárii stíhačky, či snad stále ještě krouží na oběžné dráze planety Země? Stal se ztělesněním hrdiny, nebo ho opravdu extrémní psychická zátěž s alkohol proměnily v trosku, které se nejvyšší představitelé tehdejšího Sovětského svazu rozhodli pro jistotu raději zbavit?

Psychiku dítěte zocelila válka

Jurij Alexejevič Gagarin se narodil 9. března 1934 ve vesnici Klušino poblíž Smolenska, jeho otec Alexej Ivanovič byl tesař a truhlář, matka Anna Timofejevna pracovala jako dojička a později povýšila na vedoucí mléčné farmy. Měl starší sestru Zoju a bratra Valentina a nejmladšího brášku Borise. Když se v září 1941 přiblížila fronta, jeden den přistál na poli za vesnicí poškozený Jak-1, a tak Jurij viděl poprvé v životě letadlo. Po příchodu Němců v říjnu 1941 byla uzavřena škola, do které začal sedmiletý Gagarin chodit teprve před pár týdny.

Školák Gagarin v roce 1945

I když nikdo z rodiny nezahynul, život na okupovaném území nebyl lehký. Jejich dům zabrali Němci a Gagarinovi si museli vykopat zemljanku, aby měli kde žít. Do školy se Jurij mohl vrátit až po osvobození oblasti v březnu 1943. Ustupující Němci s sebou odvlekli jeho dva starší sourozence, ale oba ze zajetí utekli a poté bojovali v Rudé armádě až do konce války. Vzápětí zase narukoval otec, takže se rodina znovu sešla až v létě 1945.

Tvrdě si šel za svým snem

V roce 1949 Jurij dokončil šestou třídu a rozhodl se vyučit v slévačem, současně však chodil do večerní školy, aby měl úplné střední vzdělání. V roce 1951 byl jako jeden z nejlepších učňů vybrán k dalšímu studiu na Saratovské průmyslové škole. Hodně času věnoval sportu a navzdory svým 165 centimetrům vynikl zejména v basketbalu. Nepřestával snít o létání, a tak se přihlásil koncem roku 1952 do pilotních kurzů. K létání se v nich ale nedostal, a tak to zkusil ve škole civilního letectva, přijali ho však až napotřetí. Od jara 1955 už létal na Jaku-18, v létě dokončil studium a rozhodl se pro dráhu stíhacího letce.

Ve škole vojenských stíhačů v Orenburgu

Studium na vojenské letecké škole v Orenburgu se neobešlo bez potíží, v druhém ročníku mu dokonce hrozilo vyloučení kvůli špatnému přistání. Ani spolužáci ho moc rádi neměli, protože jako pomocník velitele čety nekompromisně vyžadoval disciplínu. V závěru studií se po půldruhém roku známosti oženil 27. října 1957se zdravotnicí Valentinou Ivanovnou, s níž se seznámil na tanečním večeru v letecké škole.První dcera Jelena se jim narodila 10. dubna 1959 a druhá Galja 7. března 1961, pouhých pár dnů před Gagarinovým kosmickým letem.

Hledá se kosmonaut

V lednu 1959 rozhodla vláda o výběru budoucích kosmonautů a 22. května pověřila velitelství letectva najít adepty mezi řadovými piloty. Kritéria byla věk do 35 let, výška do 175 centimetrů, váha do 75 kilogramů a výborný zdravotní stav. Gagarin absolvoval první i druhou vlnou prohlídek a pohovorů a dostal se mezi dvacet budoucích kosmonautů.Od března 1960 procházel s kolegy náročným výcvikem v novém Středisku přípravy kosmonautů. V říjnu se dostal do šestičlenné skupiny, určené pro první lety. Po závěrečných zkouškách byl Gagarin doporučen jako nejvhodnější kandidát, rozhodující byla nakonec jeho povaha, srdečnost a skromnost.

Skupina prvních kosmonautů a konstruktérů v roce 1960

Definitivně vybrala prvního kosmonauta státní komise až na Bajkonuru 8. dubna 1961, German Titov se stal náhradníkem. Večer 10. dubna se uskutečnilo slavnostní zasedání komise pro kamery za přítomnosti šestice kosmonautů a mnoha dalších činitelů, na němž komise formálně odsouhlasila start Vostoku a potvrdila výběr Gagarina, s Titovem v záloze. Na druhý den s úsvitem vyvezli technici raketu na start, dopoledne kosmonauti vyslechli poslední instrukce konstruktéra, odpoledne se Gagarin setkal s vojáky a důstojníky, sloužícími na kosmodromu. Noc strávil s Titovem v dřevěném domku na základně, usnout se jim ale nepodařilo.

Velký Den D

Dne 12. dubna vstávali kosmonauti v 5.30 moskevského času, deset minut před sedmou přijeli už ve skafandrech na startovní plošinu. Dvě hodiny před startem už byl Gagarin usazen v lodi a navázal spojení s řídícím centrem. Pak už jen čekal na start, pro ukrácení času mu pouštěli do sluchátek písničky. V 9.07 hodin moskevského času odstartoval v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Bylo mu 27 let. Přetížení po startu zvládl dobře, pak už pocítil stav beztíže. Loď letěla automaticky, Gagarin udržoval spojení s řídícím střediskem, zapisoval svá pozorování a pocity.V 57. minutě letu loď dosáhla maximální výšky 327 kilometrů. Gagarin trochu pojedl, napil se a začal se chystat k návratu.

Start Vostoku 1 s Gagarinem na palubě

Sestup byl komplikovaný, řídicí systém neoddělil přístrojový úsek od kabiny. Loď navíc začala rotovat, což sice Gagarin oznámil na Zem, nikdo mu však nemohl pomoci. Po nekonečných deseti minutách automatika přístrojový úsek konečně odstřelila, loď se stočila potřebným směrem a rotace ustala. Pak už sestup probíhal normálně. Ve výšce sedmi kilometrů se odstřelil poklop, pilot byl katapultován a přistál na padáku vedle kabiny. V důsledku odchylek loď nedoletěla do plánované přistávací oblasti jižně od Kujbyševa, ale přistála u vesnice Smelovka západně od Bajkonuru, takže Gagarin neuskutečnil kompletní oblet Země. Jeho let trval 108 minut a stal se nejen prvním, ale také nejkratším orbitálním kosmickým letem.

Opravdu byl první?

Postupně odhalované důkazy a svědectví napovídají, že Gagarin nebyl nejspíš prvním člověkem v kosmu, ale stal se prvním, kdo přežil. Jen několik dní před ním údajně odstartoval Vladimír Iljušin, přistání se však nevydařilo a byl těžce zraněn. Navíc prý dopadl na území Číny, která ho odmítla vydat. V roce 1998 navštívil Iljušina jistý americký novinář, dveře mu však otevřel chlap se skleněným pohledem, který mu odmítl cokoli říct.

S hlavním konstruktérem Vostoku Sergejem Korolevem

Této teorii nahrává i skutečnost, že na rozdíl od současných startů byl ten Gagarinův utajen. Nebyl při něm jediný novinář a neexistuje ani jedna jeho fotografie přímo z modulu – sověti prý do kabiny zapomněli namontovat fotoaparát. Prapodivné bylo i to, co po přistání povídal. Údajně se mu moc líbila Jižní Amerika, tu ale nemohl vůbec vidět, protože při jeho přeletu halila tento kontinent tma. Z fotografií ho známe pouze v oranžové kombinéze, to však byl oblek parašutistů. Kosmonautický byl bílý nebo modrobílý. Ať už to ale bylo jakkoli, každopádně se stal legendou.

Frajer, který dobyl vesmír

Za pár dní už znal celý svět jeho usměvavou tvář alespoň z fotografií. Sovětský svaz vyhrál závody s USA o prvenství v kosmu a Gagarin vyrazil na velké světové turné. Setkával se s politiky, herci i obyčejnými lidmi. A svého šarmu uměl patřičně využít. Koneckonců mu rodinná idyla zase až tak moc neříkala, i když se rád nechával fotografovat se svými nejbližšími. Vždyť jeho mladší dceři byl sotva měsíc, když vyletěl do vesmíru, a jeho žena o tom neměla ani ponětí.

S manželkou Valentinou

Prostě jednoho dne zmizel a vůbec se neozval. Extrémně žárlivá Valentina předpokládala, že už je zase u nějaké frajerky. Že si vyrazil poněkud výš, to se dozvěděla až z rádia. Vzápětí rodinu navštívili pánové z tajné služby, aby všem vysvětlili, jak se mají chovat na veřejnosti, a tak z dobových snímků známe usměvavého Gagarina s rodinou, zářící štěstím. Realita ale byla úplně jiná.

Vodka, sex a výtržnosti

Svatý sice nebyl už před svou velkou misí, po ní se ale doslova roztrhl pytel se skandály, které tajní ani nezvládali zahlazovat. „Z výšky vypadají všechny ženy stejně,“ byl jeho nejznámější výrok. Poznával je však ze všech stran a velmi rád. Jeho noci – to byly přítulné ženy a potoky alkoholu. Dokázal vypít i dva litry vodky a mezitím obšťastnit desítky žen. Při svém turné po světě poznal i jiný způsob života, a tak si chtěl dopřávat luxusu. Během své první ‘pokosmické‘ dovolené na Krymu si Valentiny a dětí vůbec nevšímal, pil jako duha a urážel prominentní hosty. Pak dokonce uprostřed zuřící bouřky ukradl motorový člun a vyrazil na širé moře, ochranka ho však stihla zpacifikovat dřív, než mohlo dojít k neštěstí.

Šťastná rodinka ve svém bytě ve Hvězdném městečku

Jednou ale dokonce ke zranění došlo, navíc za velmi lechtivých okolností. Právě když ‘obšťastňoval‘ mladinkou zdravotní sestřičku Anju, zabouchala na dveře manželka. Gagarin usoudil, že kosmonaut se výšek nebojí, a skočil z balkonu ve druhém patře. Vážně si zranil hlavu, kolemjdoucí si mysleli, že umírá, a tak přivolali lékaře černomořské flotily, což ho zachránilo. Měsíc se nemohl objevit na veřejnosti, slíbil, že se polepší, jenže už po pár týdnech ho ochranka sundávala z římsy v pátém patře, kam se škrábal za alkoholicko-sexuálními hrátkami se svým kolegou Titovem. Slibný mejdan ukončili tajní agenti a několik spoře oblečených slečen údajně dokonce skončilo za mřížemi.

Vyskočil si na Brežněva

Osobně se ho snažil umravnit i sám Nikita Chruščov, který mu dokonce věnoval červeného jaguára. Jenže Jurij sedal za volant zpitý pod obraz a proháněl se moskevskými ulicemi dvoustovkou. Stal se neřízenou střelou, protože si navíc pouštěl stále častěji pusu na špacír. Veřejně rozhlašoval, jaké chyby se dějí v kosmickém programu, a po tragické smrti kamaráda Komarova, který zahynul při přistání, pil ještě víc než dřív.

Kosmický výtržník na dovolené

Vše vyvrcholilo na večírku, na němž začal před stovkou hostů křičet na Brežněva, že zavinil smrt jeho přítele a uráží jeho manželku. Pak ho polil pitím, a když dokonce i napřáhl, zarazili ho bodyguardi. Takový skandál ještě Moskva nezažila. A pouhý týden po incidentu, 27. března 1968, Gagarin zahynul, oficiálně při cvičném letu stíhačkou. Současně přišel o život instruktor Vladimír Serjogin. Není ani divu, že se v souvislosti s předchozími skandály vyrojila řada konspiračních teorií o jeho záměrné likvidaci.

Smrt opředená tajemstvím

Podle vyšetřovací zprávy, která byla odtajněna až půl století po slavném letu do vesmíru, zahynul Gagarin pravděpodobně v důsledku prudkého manévru cvičné stíhačky MiG-15, když se chtěl vyhnout srážce s balonovou sondou. Podle některých expertů zemřeli oba muži v důsledku ztráty hermetického uzavření kabiny. Jiní zase tvrdí, že se letadlo srazilo s hejnem ptáků či s jiným letadlem. Úvahy směřovaly i k tomu, že pád letadla má na svědomí vzdušný vír od jiného stroje, který tu dobu přelétal okolo.

S Leonidem Brežněvem

Podle některých teorií byl Gagarin opilý, podle dalších byl Rusy prostě odstraněn, protože se stal nezvladatelným. Mnozí pamětníci si dodnes vybavují skandál na jeho pohřbu, při němž se Valentina vrhla na Rudém náměstí na rakev a křičela, aby ji otevřeli, protože v ní Jurijovo tělo vůbec není. Jeho mladší bratr Boris obvinil veřejně Brežněva ze spiknutí, a krátce nato byl nalezen oběšený.

Kdepak se asi toulá?

Spousta lidí Gagarinově smrti dodnes neuvěřila. Podobně jako Elvise Presleyho ho již řada z nich někde potkala, v 90. letech dokonce moskevská novinářka Valentina Sakovská vydala knihu Můj život s Gagarinem. Podle ní ho straničtí papaláši nejprve zavřeli na deset let do psychiatrické léčebny, a pak ho zpacifikovaného a s vymytým mozkem pustili do penze. Prý žil v Moskvě v dvoupokojovém bytě a v roce 1992 zemřel na mrtvici.

Velkolepý pohřeb na Rudém náměstí

Rovněž se říká, že znovu odstartoval do kosmu, technická ‘závada‘ však způsobila, že se jeho kosmická loď stala neovladatelnou a dodnes krouží kolem Země jako oběžnice i s ostatky slavného kosmonauta na palubě. Teorií o jeho smrti i vtipů koluje dál celá řada. Mimochodem – víte, proč ruští kosmonauti stále létají do vesmíru? Prý tam vozí Gagarinovi penzi.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Tajnosti slavných, Jurij Gagarin,