Konec připomínkování Metropolitního plánu. Nespokojených neubývá
12.04.2013
Foto: profimedia.cz
Popisek: Nový územní plán rozhodne, jak se v příštím desetiletí bude Praha rozvíjet
Ve čtvrtek 11. dubna skončila lhůta, do které mohly městské části podávat připomínky k návrhu zadání nového Metropolitního územního plánu. Jde o dokument, který určuje pravidla a metody, podle kterých bude později vytvářen nový územní plán Prahy. Řada městských částí i politických stran ale kritizuje postup magistrátu při jeho tvorbě. Jedním z nejhlasitějších kritiků je například Strana zelených.
„My jsme pojmenovali pět základních problémů, které má zadání metropolitního plánu. Předně je to vysoké korupční riziko. Tento územní plán přesouvá zodpovědnost politiků na úředníky, kteří nejsou pod dohledem veřejnosti, “ řekl pro KrajskeListy.cz Petr Vilgus, zastupitel Zelených na Praze 8.
Současný územní plán je symbolem korupce
Autoři metropolitního plánu se ale většině výtek vehementně brání: „Je třeba si uvědomit, že právě ten současný plán je jedním ze symbolů korupce minulé politické garnitury. Je třeba být realisty. My se naopak snažíme územní plán zjednodušit. Čím bude jednodušší, tím bude pro všechny čitelnější a tím méně bude hrozit korupce,“ hájil plán prvního náměstka primátora Tomáše Hudečka (TOP 09), který je za územní plánování zodpovědný, jeho poradce Ondřej Boháč.
Na otázku, zda si nemyslí, že se přesouvají pravomoci z politiků na úředníky, odpověděl pouze, že o územním plánu vždy bude hlasovat jen zastupitelstvo.
Je to moc obecné, stěžují si kritici
„Druhým problémem, který s územním plánem máme, je jeho přílišná obecnost. To zadání je psané tak volně, že příští politická reprezentace si ho může vykládat úplně jiným způsobem než ta současná,“ pokračuje ve své kritice Vilgus. I na tuto výtku našel ale Boháč odpověď: „Myslím, že tady dochází k určitému nepochopení toho, co územní plán je. Celý ten systém územního plánování je soubor dokumentů, které jsou provázány a které všechny musí každý občan, investor nebo kdokoli jiný dodržovat. Kromě územního plánu totiž existují ještě například obecné technické podmínky a nově bude tento dokument úzce provázaný s územním plánem. Celý ten soubor tak bude vlastně daleko přesnějším návodem pro úředníky.“
30 dní na připomínkování je zákonná nutnost
Kritikům ale vadí například i to, že městské části a veřejnost měly na připomínkování zadání územního plánu jen velmi málo času. Pouhý jeden měsíc. Tento postup tak považují za netransparentní. Považují ho za cestu, jak z celého procesu vyřadit veřejnost. Podle Boháče ale nebyla z pohledu rady jiná legislativní možnost a nový stavební zákon nedával příležitost lhůtu prodloužit ani zveřejnit záměr dříve. Radní se totiž obávali toho, že kdyby záměr někomu z městských částí poskytli s předstihem, mohli by být žalováni kvůli zvýhodňování.
Autoři Metropolitního územního plánu se brání i nařčení, že by z diskuse vylučovali veřejnost. „Považuji za paradoxní, že nám to vytýkají právě v době, kdy se do tohoto procesu snažíme veřejnosti různými semináři a diskusemi vtáhnout,“ vysvětluje Boháč.
Podle Vilguse je ale nyní na nějaké diskuse už pozdě a kritizovaný proces měl proběhnout přesně naopak. Magistrát se podle něj měl nejprve zajímat, jakým způsobem by si nový územní plán představovali občané. Co by občané chtěli v současné Praze chránit a co naopak uvolnit volnému trhu. Pak teprve měli něco schvalovat.
Martin Tyburec
Vložil: redaktor KL1