Unikátní připomínka dob minulých. Atomový kryt, na který narazili i Japonci
12.04.2013
Foto: Hotel Jalta
Popisek: Protiatomový kryt pod hotelem Jalta, vybudovaný pro generální štáb Varšavské smlouvy, dnes slouží jako turistická atrakce. V případě potřeby je ale plně funkční.
Pro generální štáb Varšavské smlouvy byl určen protiatomový kryt, vybudovaný v podzemí hotelu Jalta na Václavském náměstí. O kvalitě prací jeho budovatelů svědčí skutečnost, že s ním v současnosti nelze cokoli udělat.
Tři patra pro pohlaváry, ve čtvrtém nemocnice. Nechybějí ani nádrž na pitnou vodu a mohutné agregáty pro zásobování energií. Ochranu proti biologickým a radioaktivním látkám mělo zajišťovat na svou dobu neobyčejně výkonné filtrační a ventilační zařízení. Případné radioaktivní záření by udržely „za dveřmi“ silné betonové stěny.
Podzemní špitál i pohodlí
Čtyřpodlažní kryt se rozkládá pod celou plochou luxusního hotelu Jalta na pražském Václavském náměstí. Nemocniční část měla zvláštní tajný vchod a byla určena pouze pro generální štáb. Na operačním sále by současně mohlo pracovat až 30 lékařů a sester, lůžková část má kapacitu zhruba 250 pacientů.
Druhý suterén však byl úplně o něčem jiném – připomínal svým vybavením luxus horních hotelových pater. Tyto prostory však zatím nejsou přístupné veřejnosti, protože jsou v nich prováděny technické úpravy. Až do roku 1997, kdy byl vyřazen ze sítě protiatomových krytů, spadal kryt pod správu civilní obrany. O rok později byl předán hotelu Jalta jako jeho nedílná součást.
Turistická atrakce
V současnosti slouží kryt jako unikátní připomínka dob minulých a rarita. „Nabízíme našim klientům možnost prohlídky, pakliže o to mají zájem. Kryt propagujeme i na našich webových stránkách, takže samozřejmě není problém jej navštívit,“ říká obchodní ředitelka Hotelu Jalta Zita Jušková. O prohlídku je podle ní obrovský zájem. „Jeden pár, který měl před svatbou, chtěl mít v krytu dokonce obřad. To jsme jim ale nedoporučili,“ dodává.
Hotel Jalta, který je národní kulturní památkou registrovanou na seznamu UNESCO, byl postaven podle projektu významného českého architekta Antonína Tenzera v proluce po zbořeném domě, který na Václavském náměstí zničil v roce 1945 sovětský tank. Díky modernímu pojetí patří k nejlépe architektonicky řešeným pražským hotelům. Jde o unikátní stavbu ve stylu socialistického realismu, nazývaného rovněž Stalinovo baroko. Budova je poznamenána i funkcionalismem, a to zejména ve vzhledu vstupních dveří a unikátním spirálním schodištěm v hale.
I Japonci narazili
Během své historie Jalta vystřídala mnoho majitelů a sloužila rozmanitým účelům. V 70. letech 20. století tu dokonce provizorně sídlila ambasáda SRN. Býval tu i noční klub a v podzemních prostorách diskotéka. V 90. letech vlastnili hotel japonští investoři, kteří dostali nápad přebudovat interiér. Tvrdě ale narazili.
Hotel nikdy neztratil postavení uznávaného a významného centra společenských a kulturních akcí. Může se pochlubit tak významnými hosty, jako je Dalajláma, hollywoodská hvězda Bruce Willis, legenda naší populární hudby Waldemar Matuška, světoznámý operní pěvec Peter Dvorský či politické elity všech ér a režimů. Není divu, že byl od počátku své existence centrem pozornosti státní bezpečnosti. Za minulého režimu se říkávalo, že tam odposlouchávají snad i sochy v průčelí.
Tajné kryty a úkryty
Nepočítáme-li systém pražského metra, který by měl pojmout v případě potřeby až 300 000 lidí, je v současné době v naší metropoli evidováno zhruba 830 úkrytů s kapacitou 160 000 lidí. Polovina patří městu, zbytek firmám. Dělí se do pěti tříd tlakové odolnosti a doba jejich použitelnosti bez výměny filtrů a doplnění zásob je 72 hodin.
Pozoruhodný je i třípodlažní kryt pod Thomayerovou nemocnicí v Krči. Ukrývá dva chirurgické sály, 70 ustlaných lůžek a mže být v pohotovosti za pouhých 30 minut. Mohl by poskytnout nutnou izolaci pacientů v případě závažné nákazy a jeho konstrukce a vybavení přilákala i zájem Pentagonu, Bruselu a velení Texaské národní gardy. Podobné prostory jsou i v Nemocnici Na Bulovce či pod Ústřední vojenskou nemocnicí ve Střešovicích.
Od utajení k legendám
Čím víc byly obdobné prostory utajovány, tím větší pozornost samozřejmě budily a vytvářela se tak živná půda pro vznik mnoha legend. Pozornost například přitahoval tzv. vládní bunkr na Klárově, který však ve skutečnosti nikdy nebyl ničím jiným než technologickým centrem pro zásobování trasy metra A. Mnoho mýtů se zrodilo i kolem nedokončené nacistické továrny Junkers v Prokopském údolí, o tzv. Areálu smrti u Divoké Šárky, o prostorech pod bývalým Stalinovým pomníkem na Letné či o chodbách pod Vltavou, údajně propojujících Strakovu akademii s bývalým sídlem ÚV KSČ.
Adina Janovská