Ani rozšířená záchytka nestačí. Kam s pražskými opilci?

Foto: MHMP

Popisek: Ani 29 lůžek na záchytce a další dvě na jednotce intenzivní péče nebude pražským opilcům stačit

Neustále se zvyšující počet opilců, kteří znepříjemňují Pražanům život na ulicích, si už vyžádal zvýšení kapacity záchytky v Nemocnici Na Bulovce. Zatímco v loňském roce záchytka „hostila“ 4854 lidí, o šest let dřív jich bylo zhruba o tisícovku méně. Navíc má toto zařízení i své „stálé“ klienty.

Pražská záchytná stanice od počátku března zvýšila počet lůžek z dosavadních 14 na 29, respektive na 21, protože další dvě jsou ještě připravena na jednotce intenzivní péče. „Domnívám se, vzhledem k častým hlášením stop stavu již během dne, že rozšíření nebude zřejmě dostatečné," sdělila médiím mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Jiřina Ernestová.

Speciální auto pro opilce

Alkoholem zmožené lidi vozí na záchytku městští strážníci, kteří pro tento účel používají speciálně upravené vozidlo, nebo právě záchranka, i když ta pouze omezeně. „My jsme voláni, pokud je intoxikace spojena s nějakou komplikací, například úrazem hlavy při pádu v opilosti,“ uvedla Ernestová. Podle ní záchranáři loni dopravili na Bulovku 148 pacientů, ovlivněných alkoholem.

Aktivnější v transportu podnapilých jsou městští strážníci. „Strážníci denně převezou na záchytnou stanici průměrně deset osob, v některých případech i opakovaně tu samou osobu, nebo například jednu a tutéž osobu téměř každý den,“ konstatovala mluvčí Městské policie Praha Jana Přikrylová. Například loni na podzim každý den převáželi na záchytku během dvou týdnů stále stejného muže. A když je na záchytce plno a stav pacienta vyžaduje ošetření, je převezen do nemocnice.

Kam s nimi?

Provoz stanice v současné době zajišťuje 21 zaměstnanců a její rozšíření podle zřizovatele nevyžaduje zvýšení jejich počtu. „S navýšením v rámci nově zaváděných lůžek nepočítáme,“ upřesnila již dřív ředitelka Městské polikliniky Praha Iva Merhautová.

Roční rozpočet na zajištění chodu pražské záchytky je nyní devět milionů korun, což je o čtyři miliony méně, než metropole vynakládala na provoz, když ho zajišťovala Nemocnice Na Bulovce. „Od nového roku se také zvýšil přibližně o dvě stě korun poplatek za pobyt na protialkoholní stanici, a to na celkových 1950 korun,“ informoval námětek pražského primátora pro oblast zdravotnictví Ivan Kabický. Otázka, kam budou strážníci a záchranáři narůstající množství opilců vozit, však zřejmě zůstává dál nedořešena.

Platby kreditkou

Nový provozovatel se také víc zaměřuje na vymahatelnost platby, i nadále však zůstávají hlavním problémem bezdomovci. „V tomto ohledu je vymahatelnost minimální. Navíc se často jejich návštěvy protialkoholní stanice opakují,“ dodala Merhautová.

Do budoucna je také v plánu zavedení platebních terminálů, aby klienti mohli částku za pobyt hradit platebními kartami. To by mělo podle ředitelky Merhautové eliminovat časté výmluvy zejména zahraniční klientely, která se odvolává na to, že nemá s sebou hotovost.

Byli jsme první v Evropě

První protialkoholní záchytná stanice, sloužící k nedobrovolnému přenocování opilců, kteří obtěžují nebo ohrožují okolí, veřejný pořádek a majetek, byla otevřena v Praze 5. května 1951 u Apolináře. Jejím zakladatelem byl známý bojovník proti alkoholismu Jaroslav Skála a prvním klientem ruský námořní inženýr. Protože se ve tříměsíčním zkušebním provozu osvědčila, začala se podobná zařízení šířit po celé republice i v zahraničí.

Záchytka zajišťuje svým klientům bezpečné vystřízlivění pod dohledem lékaře. Často slouží i jako odběrové místo vzorků krve a moči pro další toxikologické vyšetření. Její služby však pojišťovny nehradí, takže opilci musí sáhnout do vlastních kapes. Cenu stanovuje provozovatel, takže se v jednotlivých zařízeních velmi liší, od pár stokorun v Kolíně až po téměř 13 000 korun v Kroměříži.

Adina Janovská