Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Z ODS odešel její dlouholetý prominentní člen. A přidal rezignační dopis, který si vedení modrých ptáků za rámeček nedá. Jsou tam i slova „hlušší, slepí, podlí a zbabělí“

19.02.2015
Z ODS odešel její dlouholetý prominentní člen. A přidal rezignační dopis, který si vedení modrých ptáků za rámeček nedá. Jsou tam i slova „hlušší, slepí, podlí a zbabělí“

Autor: MK

Popisek: Tomáš Haas

Analytik Tomáš Haas, který radil Václavu Klausovi a Mirku Topolánkovi, rezignoval na své členství v ODS. Na sociální síti Facebook k tomu napsal, že je mu to líto, ale nemůže jinak. ODS se podle jeho názoru nestaví ke svým problémům čelem a snaží se je pouze ustát jako dřív a to jí voliče nevrátí. Posledním pomyslným hřebíčkem do rakve pro Haase ale byl postoj strany k dění na Ukrajině.

ODS věděla, že od léta 2013 byla Ukrajina pod vedením prezidenta Viktora Janukovyče tlačena k podpisu asociační dohody s EU, ačkoli za to neměla téměř nic dostat. Naopak měla tratit, protože své zboží by do západní Evropy nedostala, stala by se naopak odbytištěm levného zboží z EU a měla by problém při obchodech s Ruskem. Putin proti tomu Janukovyčovi nabízel potřebné půjčky v nemalé výši.

Není pravda, že by za všechno mohl Putin

Janukovyč ale přesto všechno vyjednávání s EU nezastavil, jen požádal o čas. Jednání zastavila EU, připomíná Haas. A mezitím sílilo hnutí na Majdanu podporované ze Západu, v jehož čele se objevili představitelé radikálních stran Pravého sektoru a Svoboda. Analytik je označuje za neonacistické a ODS podle něj věděla, že se dostávají do popředí. A hanebně mlčela. Mlčela i k puči, kterým byla svržena vláda. Chovala by se ODS stejně, kdyby se totéž dělo v Praze?

Haas tím ovšem ve výčtu „ukrajinských selhání ODS" zdaleka nekončí. „Ani když se v našem parlamentu projednávala otázka ohrožených krajanů, volyňských Čechů, se nenalezl jediný poslanec ODS, který by je podpořil. Naprosto necitlivě a přímo odpudivě se zachovala ke krajanům, jimž může Česká republika děkovat za pomoc v době pro nás nejtěžší, za druhé světové války. Tehdy se volyňští Češi dobrovolně hlásili do východní Československé armády, kde tvořili ve skutečnosti její největší národnostní skupinu. Připojovali se dobrovolně k boji za vlast, kterou většina z nich v životě na vlastní oči nespatřila a kterou více než tisíc z nich nespatřili ani potom, protože v boji za její osvobození padli. ODS je nedokázala podpořit ani tehdy, ani nikdy potom. Jen, jako ostatně vždy, 'bezvýhradně podpořila vládu'. „Zachovala se zbaběle a hanebně," píše analytik.

To všechno se slovy Haase stalo ještě před Krymem, takže za všechno určitě nemůže Putin. Situaci vyhrotili ukrajinští neonacisté a s nimi Západ. ODS ovšem bok po boku s nimi prosazovala kurs, který mohl vést jen a pouze k válce, což je pro Haase zkrátka nepřijatelné. Za hrozný pak označil článek Jana Klusáčka (ODS), který vyjádřil názor, že se Česko musí držet co nejdál od Ruska, přidal k tomu také návod, jak toho dosáhnout. A víc už autor rezignačního dopisu nesnesl. 

Výňatky z dopisu Tomáše Haase ODS

Vážení, s lítostí vám oznamuji, že vzhledem k tomu, že mé svědomí mi nedovoluje smířit se s některými politickými postoji ODS, rozhodl jsem se ukončit mé členství. Vzhledem k tomu, že má oblastní kancelář není funkční, oznamuji své vystoupení z ODS touto cestou.

Členem ODS jsem byl téměř od jejího založení, stal jsem se jím krátce po návratu z exilu a po Hostivařském sněmu. V ODS jsem byl aktivním členem, pracoval jsem v ODS Praha 10, a několik měsíců po vstupu jsem byl zvolen předsedou oblasti a členem tehdejší pražské „Regionální rady".

Byl jsem poradcem ministrů ODS a prosazoval jsem principy, zásady a program ODS. Nebylo to těžké, souhlasil jsem s nimi, sdílel jsem jejich myšlenky a pomáhal je v místech mého působení uplatňovat.
 
Přerušil jsem své členství návratem do Kanady a USA krátce před „Sarajevem". Po svém definitivním návratu do vlasti, jsem pracoval jako poradce prezidenta republiky Václava Klause a později premiéra Mirka Topolánka.
 
Často jsem svými články a analýzami kritizoval slepou politiku ODS, jejíž vedení zcela ignorovalo dlouholetý masivní úbytek voličů, a která se stala se zapouzdřenou enklávou dlouhodobých funkcionářů, až do míry, kdy se zdála být soudobou českou kopií bývalého moskevského politbyra a odchylovala se v praxi od svých programových zásad. Přesto jsem ODS po celou dobu obhajoval, věřil jsem, že najde sílu se vypořádat se svými problémy a zvrátí ničivý trend ztráty voličské důvěry. Bohužel se tak nestalo.
 
Členem ODS jsem se znovu stal, když na tom byla nejhůře, krátce před posledními sněmovními volbami. Stal jsem se jím proto, že jsem považoval za svou povinnost ODS aktivně pomáhat, měl jsem důvěru v lidi, kteří prosazovali změny a dávali naději na obrat. Vývoj od posledních volem ve mně zanechává smíšené pocity. Na jedné straně vidím faktické změny, pohyb a snahu o změnu. Na druhé straně vidím pokračování sebedestrukčních trendů - uzavřenost, snahu problémy neřešit ale „ustát".
 
Do dnešního dne ODS neudělala to, co udělá jakákoliv solidní firma, nebo organizace, která je v nesnázích a hrozí jí zánik. Neudělala a nemá v úmyslu udělat solidní, profesionální a objektivní analýzu toho, co zavinilo její pomalý sestup z pozice největší strany v republice do strany, která dnes pokládá za úspěch zvolení 16 poslanců v dvousetčlenné sněmovně a jednoho europoslance. ODS ztratila mezi roky 2006 a 2013 jeden a půl milionu voličů. Nikoho ve vedení ODS to nijak nevzrušovalo, po každých volbách vedení oznámilo, že „problémy ODS jsou věcí minulosti" a „musíme se semknout". To bylo hlavním tématem mé kritiky prakticky od začátku této ignorované krize.
 
Bohužel vidím, přes snahu jednotlivců a mnoha skupin v ODS, zcela očividné pokračování sebevražedné politiky, vedle již zmíněné předem zamítnuté analýzy příčin krize ODS, vidím snahu diskuzi o minulost spíše bránit. „Žádné sebemrskačství", „nedívejme se dozadu, musíme hledět kupředu" a staré známé „musíme se semknout" a „problémy ODS jsou věcí minulosti".
 
Nejsou. Problémy trvají - důvěra veřejnosti je ještě menší, než byla na podzim 2013 v době sněmovních voleb. Dnes se ODS neodpoutala ode dna, v průzkumech se pohybuje na hranici volitelnosti a stále se snaží problém neřešit, ale „ustát". A hlavně zabránit tomu, aby se o ODS a její renesanci mluvilo - mohlo by to zřejmě podle vedení ODS uškodit, mohly by při tom vylézt na světlo některé nechtěné věci. Marně se snažím ODS upozornit, že nelze takto postupovat, že před „nechtěnými věcmi" z minulosti se ODS neschová, že je naopak nutné o nich mluvit a ukazovat veřejnosti jak se s nimi ODS vyrovnává.  Hlavním problémem ODS, od kterého se odvíjí všechny ostatní, je ztráta důvěry. Domnívat se, že ODS může do příštích voleb zavřít okna, před veřejností tajit skutečné a reálné změny, aby při tom nevyplavalo, proč jsou ty změny potřebné, je strašnou chybou. Jestli se vedení domnívá, že před příští mi volbami na začátku kampaně ta uzavřená okna otevře a předseda, nebo celé grémium veřejnosti na tiskové konferenci sdělí, že „už jsme se změnili, teď jsme ta nová ODS a už nám můžete věřit a volit nás" budou zklamáni - bude to možná poslední den ODS. Jediné, co voliči řeknou, bude, že to slyšeli po každé od roku 2006 a jediný rozdíl je, že nám to tehdy říkali pár týdnů po volbách a vám to trvalo čtyři roky - asi máte ještě delší vedení, než měli vaší předchůdci.
 
O občanské válce bylo rozhodnuto dlouho před obsazením Krymu, bylo o ní rozhodnuto, když jsme dovolili převzít kontrolu nad Ukrajinou nacistů, měsíce před událostmi na Krymu. V době, kdy Rusko bylo jen sekundárním hráčem, v době, kdy EU jednala s Janukovyčovou vládou o asociační dohodě jako s věrohodným parterem jeden den, a jednali s nacisty o jeho svržení druhý den. Bylo o ní rozhodnuto, když bez jediného protestu západních partnerů byla pošlapána  jimi sepsaná dohoda, která ji mohla zabránit. Bylo o ní rozhodnuto, když beze slova protestu západních partnerů byla pošlapána ukrajinská ústava a z parlamentu vyhnáni zástupci rusky mluvící Ukrajiny. Bylo o ní rozhodnuto, když v nové „pomajdanové" vládě, v níž se nenašlo místo pro zástupce rusky mluvících Ukrajinců se nalezla místa pro ukrajinské nacisty, shodou okolností v klíčových mocenských složkách státu, v Radě národní obrany, jíž podle Ukrajinské ústavy podléhají všechny silové složky, armáda, vnitro a policie, v Generální prokuratuře. A když první, co nová vláda a neonacisté ve Vrcholné radě prosadili, byl jazykový zákon, který odebral status úředního jazyka ruštině.
 
To vše se stalo ještě před Krymem. Takže neplatí, že válku zavinil Putin, krizi zavinil Putin, nepřátelství největších skupin Ukrajinců zavinil Putin.
 
Zavinili jsme to, spolu s námi dosazenými nacisty a jimi ovládanou Kyjevskou vládou, my, její mlčící a spolupracující partneři, my Západ, my Česká republika, my ODS. A my, jednotlivci, kteří jsme mlčeli.    
 
Od samého začátku jsme prosazovali kurs, který nemohl vést jinam než k válce. Nezastavili jsme a nezamysleli jsme v momentech, ve kterých se ten kurs mohl ještě zvrátit či zastavit. Slepě jsme se hnali za chimérou ukrajinské demokracie, která se nám každým naším chybným krokem vzdalovala, zapomněli jsme, co měly být naše cíle a bezcílně jsme opakovali tytéž chyby znovu a znovu, přidávali k nim nové a ODS byla po celou tu dobu mlčícím a spolupracujícím partnerem vlády, kterou po celou dobu „bezvýhradně podporovala".
 
Výsledkem je Ukrajina, která místo vlády ovlivňované oligarchy má vládu, ve které oligarchové přímo vládnou  a ti největší mají vlastní armády.
 
Výsledkem je Ukrajina, která má méně demokracie, než měla vláda, kterou jsme pomohli svrhnout.
 
Výsledkem je Ukrajina, ve které jsme v temných močálech historie probudili monstrum nacismu, které dnes už ovládá Ukrajinu, pomohli jsme nastolit nacisty podporovaný a udržovaný režim ve  velké evropské zemi, vzdálené od nás méně, než je vzdálenost z Ostravy do Plzně.
 
Výsledkem je Ukrajina, jejíž zadlužení je mnohonásobně vyšší, než bylo před naším zásahem, jejíž ekonomika je v troskách, průmysl a infrastruktura zničená válkou.
 
Výsledkem je země starců, žen a dětí, jejíž mužská populace ze země utíká před bídou, nezaměstnaností a mobilizacemi její válkychtivé vlády. V některých západních okresech, říkají verbíři, kteří zajišťují v pořadí již čtvrtou mobilizaci v průběhu jednoho roku, ze země odešlo 70 procent mladých mužů ve vojenském věku.
 
Výsledkem je Ukrajina, která pohřbívá tisíce mrtvých obětí našeho zápalu pro demokracii a územní celistvost.
 
Výsledkem je Ukrajina, jejíž občané, vice než milion z nich, žije v zahraničních uprchlických táborech.
 
A výsledkem je, že se za postoj „bezvýhradného souhlasu" ODS s politikou, která k tomu značně napomohla, stydím.
 
Je mi to opravdu líto, ale dnešním dnem resignuji na své členství v ODS. Zároveň s tímto dopisem zasílám formální rezignační dopis. S úctou, Tomáš Haas

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace