Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Narveme všechny krátkovlasé brunety do ghetta? Tuhle sugestivní otázku klade Pirát Bartoš nad referendem a přímou demokracií. A k volbě prezidenta…

15.02.2015
Narveme všechny krátkovlasé brunety do ghetta? Tuhle sugestivní otázku klade Pirát Bartoš nad referendem a přímou demokracií. A k volbě prezidenta…

Autor: Piráti

Popisek: Ivan Bartoš

EXKLUZIVNÍ KOMENTÁŘ „Jsem zastáncem přímé demokracie, přesněji řečeno aplikace jejích prvků do demokracie parlamentní, která, ať už si každý myslí a říká, co chce, je zatím nejdokonalejším způsobem řízení společnosti – státu,“ začíná svůj aktuální komentář bývalý šéf Pirátů Ivan Bartoš. A pokračuje…

Přímou demokracií se ohání, často spíše v rámci předvolebního boje, u nás dnes už kde kdo. Celá problematika však není tak jednoduchá, jak je v televizních debatách národu prezentováno, ale vyžaduje daleko komplexnější přístup, než jen nahazovat populistické proklamace či snižovat kvóty. Zákon o referendu je dobrým krokem vpřed, sám o sobě však nestačí.

Nejsou-li totiž splněny základní předpoklady pro takové referendum, do ohrožení se dostávají základní principy fungování svobodné, demokratické a hlavně tolerantní vyspělé společnosti. Jsou ohrožena základní práva, která nám garantuje například Listina práv a svobod. Pevné bariéry, jejichž výstavba stála v historii mnoho úsilí i krve, se otřásají v základech.

Ke kontroverznímu slovenskému referendu o rodině

V roce 2014 byla na Slovensku přijata novela ústavního zákona, která tak trochu posunula hranice vnímání lidských práv směrem k netoleranci. Dle názoru odborníků je totiž její část, definující „manželství jako jedinečný svazek muže a ženy“ v rozporu s právem EU, tak i s právem mezinárodním. Světe div se, nic se nestalo. Bohužel u této, vesměs nevinné formulace, šlo jen o začátek. Netočme se však na samotném slovíčku „manželství“, protože aplikace tohoto postulátu v praxi zasahuje do věcí, které se samotným významem příliš nesouvisí. V reálu jsou s ním totiž spojována např. zásadní práva majetková, nebo taková banalita jako je péče o dítě, v případě že jeden z „manželů“ zemře, či právo na informace o pacientově zdravotním stavu při probíhající léčbě.

Dalším velmi sporným krokem pak bylo na Slovensku právě proběhnuvší referendum zabývající se nejen otázkami ne-rovnoprávnosti párů s odlišnou sexuální orientací (iniciátor referenda, Hnutí aliance pro rodinu, to ve svých projevech stále dogmaticky označují za sexuální úchylku), ale třeba i problematikou sexuální výchovy na školách. Slovenský Ústavní soud referendum posvětil. Referendum tedy proběhlo, ale pro nízkou účast není jeho výsledek závazný – referendum je tedy neplatné.

Kde je tedy zakopán pes?

Referendum jako nástroj přímé demokracie by nemělo být samo o sobě podmíněno vysokou účastí, která ho prakticky znemožňuje (k volbám taky nechodí dvakrát moc lidí a jejich výsledek je platný) a zároveň by nemělo fungovat tak, aby lepší zbraní byla neúčast, než jasné hlasování proti jeho otázkám.

Ať už jsou parametry nastaveny jakkoliv, pořádání referenda předpokládá však zcela zásadní věci:

První z nich jsou skutečně svobodná nezávislá média, aby nedocházelo k tomu, že si kdokoliv, kdo má na kontě pár miliónů, objedná kampaň a zahltí tak prostor a informační zdroje, které nás obklopují a ze kterých čerpáme (tisk, internet, televize) svoji placenou pravdou.

Pokud se jedná o referendum shora, které nám občas naši volení zástupci uspořádají, pak by měly být občanům předkládány určitě vyvážené informace pro a proti, nikoliv státem placená propaganda, jak ji mnozí z nás pamatují z doby před vstupem České republiky do EU. „Samá pozitiva a sociální jistoty!“

Nejdůležitější podmínkou je však, dle mého názoru, jasná hranice, k čemu je či není možné referendum svolat a pořádat. Podle argumentace některých diskutérů nejen na Internetu, ale i v hospodách, kde se tato problematika v posledních dnech přetřásá, by bylo naprosto v pořádku, kdybychom se dohodli, že se nám například nelíbí hnědooké brunetky s krátkými vlasy, a proto je na základě výsledků referenda klidně můžeme internovat někam, kde nebudou tolik vidět. Stačí přece sebrat podpisy, uspořádá se referendum a hlas lidu - hlas boží. Toto je ovšem naprostý nesmysl a hrubé nepochopení toho, jak by měla přímá demokracie v praxi fungovat.

Vždy musí předcházet konzultace s Ústavou a listinou práv a svobod

Nízká hranice pro referendum, nezávislá média, zvýšení informační gramotnosti obyvatel a samozřejmě vždy konzultace s Ústavou a listinou práv a svobod. Na tyto prerekvizity nesmíme zapomínat, a to by měly i strany, které si prvky přímé demokracie vzaly do svého programového portfolia, zdůrazňovat vždy jedním dechem, pokud hodlají o této problematice hovořit. Ostatně důraz na vzdělání, které všechny tyto podmínky zastřešuje, by měl být mantrou každé vlády a společnosti. Nikoliv jakási konkurenceschopnost či ekonomický růst (obojí je mimo jiné v informační společnosti založené právě na vzdělání, protože výroba je dávno jinde a čísel se nenajíme).

Ponechme stranou samotný obsah slovenského referenda, ačkoliv by případná diskuse nad otázkou registrovaných partnerů a jejich práv či sexuální výchovy byla stejně zajímavá, jako nekonečná.

Přímá demokracie vyžaduje zodpovědnost

Je třeba si uvědomit, že demokracie a přímá demokracie obzvlášť vyžaduje od nás občanů hlavně zodpovědnost. Bojím se, že s ní zacházíme velmi lehkomyslně a i nepřesná argumentace, která zaznívá v obhajobách toho či onoho rozhodnutí, může mít za následek zcela zbytečnou a někdy až smutnou polarizaci společnosti, jak jsme zažili v rámci ochutnávky přímé demokracie při první přímé volbě prezidenta České republiky. Je jedno, kdo nakonec ve volbě vyhrál. Jedná se o příklad, kde nebyly splněny ony základní podmínky, o kterých je tento článek především. Podobně jako ve slovenském referendu totiž takto přímá demokracie nemá vypadat.

P.S. Omlouvám se všem krátkovlasým hnědookým brunetám, které jsem demagogicky zneužil pro ilustraci problému obsahu referenda.

Vložil: Anička Vančová

Tagy
Bartoš,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace