Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Busta fidli! Principál Hrušínský se stále zlobí na nové vedení ND: „Uměle zveličené a cenami ověnčené NIC, přes které se hrabou veřejné peníze!“ Má pravdu?

12.02.2015
Busta fidli! Principál Hrušínský se stále zlobí na nové vedení ND: „Uměle zveličené a cenami ověnčené NIC, přes které se hrabou veřejné peníze!“ Má pravdu?

Foto: Facebook / Ivan Kahůn

Popisek: Jan Hrušínský

Principál Divadla Na Jezerce, herec a režisér Jan Hrušínský se rozhněval na vedení Národního divadla. Jedním z jeho důvodů je vyhazov jeho ženy Miluše Šplechtové a tím druhým přesun busty jeho tatínka Rudolfa Hrušínského. Rozhodl se tedy napsat řediteli Národního Divadla otevřený dopis. Tím se rozhořela kauza, která si už pomalu dva týdny žije vlastním životem nejen v tisku, ale i na sociálních sítích. Vygradovala v „zápas“ nového se starým, divadla, které je děláno pro diváky, a naopak divadla uměleckého, které divák až tak nezajímá, dokonce divadla soukromého, které se musí samo uživit, a divadla, žijícího z veřejných peněz…

 „Z čestného místa byly busty Rudolfa Hrušínského a Josefa Kemra odstraněny a nahrazeny někým jiným. Vážený pane řediteli, chápu, že se ND pokoušíte změnit k obrazu svému, ale promiňte, tento způsob změn zdá se mi poněkud nešťastným,“ nabádá ve svém dopisu Hrušínský nového ředitele Jana Buriana. Na konci dopisu ho žádá, aby busty vynikajících herců vrátil vedle sebe zpět na původní místo, kde nyní stojí busta Václava Havla. V dopise také zmínil „čistku“ několikaletých členů Národního divadla, během níž přišla o místo kromě jiných i jeho manželka Miluše Šplechtová. Tu po 25 letech jejího působení v ND budoucí šéf činohry Daniel Špinar vyzval, aby divadlo opustila. „Jako jeden z důvodů jí sdělil, že nesouhlasí s názory jejího manžela, Jana Hrušínského. Rovněž uvedl, že nemá rád Divadlo Na Jezerce. Perzekuce za názory rodinných příslušníků jsme, pane Buriane, před Listopadem zažívali velmi často,“ napsal rozhořčený herec. Dále vyjádřil svůj údiv nad tím, jakou formou hodlá nové vedení ND divadlo měnit. Podle něj je to profesně i lidsky stejně nevkusné a nevhodné jako šibování s bustami skutečných umělců.

Bustová komise

Jediné, k čemu se ND vyjádřilo, je otázka údajného přesunu bust hereckých bardů. Tiskový mluvčí Tomáš Staněk nás napřed laskavě vyplísnil: „Pro ziskavani informaci pro vas server doporucuji cerpat ze serioznejsich medii nez je Blesk. Eticky kodex novinaru vyzaduje vzdy prostor k vyjadreni druhe strany,“ nabádal nás poněkud nelogicky v naší emailové prosbě o vyjádření. A pak se již věnoval meritu věci, želbohu jen jedné ze dvou, o níž jsme žádali: „Busta Rudolfa Hrušínského je stále na stejném místě (v přesálí u hlavního foyeru na 1. balkone Narodniho divadla). V roce 2011 (reditelem ND byl PhDr. Ondrej Cerny, nikoliv v dopise obvinovany doc. Jan Burian) jsme bustu Josefa Kemra premistili na 1. galerii mezi další činoherce, kde je ve skvělé společnosti Radovana Lukavského, Borise Rosnera, Marvana, Deyla, Hogera a dalsich. Na podzim 2011 jsme totiž chtěli  v divadle umístit bustu Václava Havla. Volba padla jednoznačně na misto v okoli Masaryka. (Premistili jsme tedy busta Josefa Kemra na galerii viz vyse). Busta Hrušínského na svem miste zustala, ac by koncepcne měl být mezi dalšími činoherci na 1.galerii. ( V předsálí u hlavního foyeru zustavaji zejména hudební velikáni a 2 taneční busty. Balet má celkově 4 busty v celém divadle. Jinak jsou tam ve výšce "mramoroví" první činoherci jako Mošna atd.  Pak z logiky věci je zde Neruda a Palacký.)“ A na závěr dodal: „Rozmísťování bust je složitá a citlivá záležitost. Snažíme se je uspořádávat alespoň tematicky, pokud to lze. Nepravidelně zasedá tzv. Bustova komise, která vždy s odstupem času přezkoumává rozhodnutí o umístění a pozici.“

Kauzu vyhazovu Hrušínského manželky odbyl pan Staněk celkem tradičně s odkazem na respektování soukromí, o něž jedna strana nestojí (paní Šplechtová) a druhá by se jej, vzhledem k tomu, že jde o instituci, žijící z peněz daňového poplatníka, dovolávat neměla: „K tematu pracovniho rozhovoru pana Daniela Spinara s pani Milusi Splechtovou se nebudeme vyjadrovat. Respektujeme jejich soukromi. Pracovni schuzky jsou navic interni veci mezi zamestnancem a jeho zamestnavatelem.“

Bustová přestřelka: Je nový šéf činohry nevkusný a neprofesionální?

Kauze se obsáhle věnoval i redaktor Tomáš Šťástka z iDnes.cz. Ten napsal:  „Špinar si dosud od věci zachovával odstup a chystané personální změny nekomentoval. „Pracovní pohovory jsou interní záležitostí Národního divadla,“ vzkázal pouze. Odmítl se i zúčastnit přímé konfrontace s Hrušínským v České televizi. Jako šéf činohry se ostatně k přesunům bust ve foyer Národního divadla vyjadřovat nemusí.  Jeho selfie, kterou si zcela veřejně vyvěsil na Facebooku, se tak dá logicky považovat za první reakci. I když k fotografii nenapsal žádný komentář, je zcela jasné, co si o celé věci myslí. Ironizující a sarkastické komentáře za něj obstarali jeho přátelé, většinou kolegové z branže, herci a dokonce i ředitel další pražské scény. Celá kauza, která dosud spíš měla osobní nádech a zřejmě by vyzněla do ztracena, tak dostává nový rozměr. To, co může Špinarovi připadat jako vtip, může veřejnost ve spojitosti s Národním divadlem a zvláště hereckou gloriolou Rudolfa Hrušínského chápat úplně jinak. Třeba že se činohry naší první scény chytila sice progresivní, ale uzavřená skupina mladých tvůrců, kterým není nic svaté. Když to přeženeme, stačí nyní už jen zahájit virální kampaň „Sáhni mi na rudolfa“ - trička s tímto motivem by byla mezi mládeží jistě oblíbená. Národní divadlo je ale první scéna v zemi, má kapacitu a možnosti, aby oslovovala široké publikum. Z podstaty věci by se o to i měla snažit a nikoli společnost rozdělovat babráním se v kauzách přesunu bust či změnách v hereckém souboru.“

A na závěr Šťástka k osobě Špinara dodal: „Jako režisér to přitom Daniel Špinar zjevně chápe, v posledních dvou letech připravil dvě shakespearovské inscenace, které dokázal podat moderně, ale zároveň jim zachoval klasický ráz tak, že jsou stravitelné pro širší publikum, aniž by byly šedivě průměrné či ztratily náboj. Bude velice zajímavé, jak se jako ředitel činohry ND se svou šancí vyrovná. Takže i kdyby měl Špinar stokrát pocit, že Jan Hrušínský řeší zbytečné malichernosti či vychází z osobních animozit, musí si vážnost své nynější funkce uvědomit, náležitě podle toho vystupovat a na komunikaci s veřejností si zvyknout. Zhruba šedesát přátel, kteří mu dosud jeho selfie na Facebooku kliknutím označili „To se mi líbí“, totiž Národní divadlo, Stavovské divadlo či Novou scénu nezaplní,“ zakončil.

Šáhni mi na rudolfa! Dotyčné selfíčko a co je tam napsáno

 

Není zcela pravda, že Daniel Špinar k tomuto selfie nic nenapsal. Stojí zde: Za ucasti televiznich stabu jsme dnes ukoncili celorepublikovou hru: hledam bustu rudolfa hrusinskeho. Byla na svem miste v narodnim divadle...

A jak už napsal pan redaktor Šťástka, rozpoutala se na Facebooku docela zábavná diskuze: „To je Rudolf ? Být synem, tak protestuju jak to vypadá,“ okomentovala to Jana Špinarová.  Šáhni mi na rudolfa! Ihned se přidal Kryštof Pavelka. Filip Rajmont přispěchal s komentářem: Já tam mám taky dva příbuzný, jestli se to tam bude nějak hejbat, tak je dát k Emě Destinový, prosím, taky se s ní kamarádili. Daniel Hrbek se držel „komické linie“:  ...a Busta Fidli! Filip Richtermoc se podivil:  To je snad Rudolf Hrušínský? Kdo je probůh autorem? Ano! Šmarjá hlavně tam už s ničím nehýbejte, naléhala Alena Štréblová. Celou debatu uzavřel Tomáš Jarkovský s komentem: Měl jsi ve své koncepci výslovně uvést, že se s žádnou bustou už nadále hýbat nebude, pouze z Elišky Krásnohorské se na jaře 2017 utře prach…

Vedení ND bezostyšně lže a zaštiťuje se Havlem, tvrdí Hrušínský

Je to docela legranda, přesto naprosto chápeme, že se Jana Hrušínského mohla dotknout. Jeho aktuální stanovisko, které zaslal mailem, zní: „Nechci se k tomuto tématu už vracet, myslím, že bylo diskutováno dostatečně, paradoxně, jediný, kdo se k celé záležitosti dodnes nevyjádřil, ani na můj dopis neodpověděl, je ten, komu byl adresován, totiž ředitel ND pan Burian. Píši ale kvůli jiné věci.  Busta Václava Havla stojí na úplně jiném místě než po celá léta stály busty Rudofa Hrušínského a Josefa Kemra. Zřejmě vycházíte z nepravdivých prohlášení zaměstnanců ND, kteří tuto lež opakovaně zveřejnili v tiskové zprávě i v TV reportážích, zřejmě ve snaze zmírnit skutečnost. Mohli tím vytvořit dojem, že zpochybňuji umístění busty Václava Havla v ND, čímž by se odvedla pozornost od podstaty věci a já bych byl lehce za blázna. Prohlášení mluvčího ND, pana Staňka a dalších, že Josef Kemr nebo Rudolf Hrušínský byl přemístěn kvůli Václavu Havlovi zkrátka není pravdivé. Respektive, je to přesně naopak, jde o čistou lež." Navíc je tu ještě jeden pohled na věc…  

Hrušínský jako fackovací panák a veřejnoprávní miliardy na hraní

Jan Hrušínský vystoupil se svou kauzou i v Událostech, komentářích s moderátorem Danielem Takáčem. Pro ParlamentníListy.cz se k tomu vyjádřil mediální expert Petr Žantovský a jeho verdikt nevyznívá pro Českou televizi, potažmo její nestrannost, objektivitu a profesionalitu příliš příznivě: „Bavil se tam s Janem Hrušínským na téma posunutí bust Rudolfa Hrušínského a Josefa Kemra v předsálí Národního divadla. To považuje Jan Hrušínský za osobní záležitost, navíc ještě, když se nový šéf činohry Špinar zároveň chystá vyhodit jeho manželku ze zaměstnaneckého poměru, poněvadž se chystá propustit všechny starší herce, jak zaznělo. A pan Takáč se choval úplně stejně jako jeho kolegové pan Dolanský, pan Borek. Nenechal pana Hrušínského domluvit, nenechal ho doříct větu, skákal mu do řeči, vlastně ho tam měl jen jako fackovacího panáka, což je úplně běžná praxe v tomto typu pořadu,“ sdělil Petr Žantovský.

Přesto stihl Jan Hrušínský říci jednu velice zásadní věc, a sice, že se vedení Národního divadla chová k divadlu jako k soukromému majetku, ačkoli je to veřejná věc. „Národní divadlo je stejně jako Česká televize věcí veřejnou, je také placeno z veřejných zdrojů, byť jiným způsobem. Ale lidé, kteří v něm jsou, se chovají bez sebemenší korektnosti a odpovědnosti, natož respektu a úctě k jiným a jejich mnohaleté umělecké práci. Ta neúcta k někomu je produktem pocitu, že si mohou všechno dovolit, protože jim někdo dal do klína miliardovou instituci a oni s tou miliardou zacházejí zcela svévolně a bez jakékoli souvislosti, přičemž nemají pocit, že by se z něčeho měli zodpovídat. A je to úplně stejné jako v České televizi, což ten pořad ukázal velice přesně,“ zkritizoval mediální odborník.

Je Daniel Špinar rebel bez příčiny?

Pětatřicetiletý Špinar byl jmenován do funkce uměleckého ředitele činohry ND v prosinci 2014. Souboru se ujme od nové divadelní sezony, tedy od září 2015, kdy vystřídá Michala Dočekala. V Národním divadle se ale už hraje jeho inscenace  Shakespearova Othella, která měla premiéru 18. prosince 2014.

„Špinarův režijní koncept jde po stopách děje, jenž předcházel vraždě ze žárlivosti, s neotřesitelnou logikou a zároveň velmi současně cítěnou emocí. Nadčasovost Shakespearovy tragédie potvrzují herecké výkony, především Magdalény Borové (Desdemona), Karla Dobrého (Othello) a Davida Prachaře (Jago). Své postavy interpretují jasně, do detailu promyšleným a přitom spontánně působícím jednáním. Tento Othello si nemusí pomáhat zjednodušením ani konvencí, jeho aktéři vedou se Shakespearem poctivý dialog,“ pochválil jej divadelní kritik iDnes.cz.

A jaké má Špinar s činohrou záměry? Na to odpověděl v Divadelních novinách. Na otázku, jak dospěl k přesvědčení, že se činohra ND má vydat poměrně konzervativní cestou souborového divadla, řekl: „Úplně přirozeně. Ten úzký tým je logická úvaha. Líp se domluvíme, rychleji, na delší období. Souborové divadlo se teď považuje za zvláštní přežitek, ale čím větší budova, tím víc je potřeba dobrý dramaturg a kvalitní tým, který se o rukopis divadla stará. V ND se to všechno nějak rozklížilo, protože se spíš vycházelo vstříc hostujícím režisérům, kterých bylo mnoho. Chci udržet větší konzistentnost divadelního myšlení. Určitě to souvisí s mojí touhou tvarovat soubor, dát mu nějaký rukopis a styl. To se dá udělat jedině za předpokladu, že na to člověk má silný vliv, že si může vybrat spolupracovníky, kteří na tom budou pracovat s ním.“

Jsou tu i herci, kteří nedosahují úrovně, aby v ND hráli…

Divadelky dále poznamenaly, že se Špinar poměrně ostře vymezil proti způsobu, jakým jeho předchůdce Michal Dočekal činohru vedl: „Ano, protože vidím, jaké to má důsledky. Vím, jak pro něho bylo obtížné se všemi hostujícími umělci komunikovat, jak ho to vyčerpávalo. Byl velmi liberální. Chci zvolit autokratičtější postoj, udržet úroveň vkusu. Já jsem to síto, které by mělo určovat umělecké směřování. Program jsem – banálně řečeno – já: garancí je můj vkus, moje vzdělání, moje zkušenost, moje inteligence. Nic jiného v rukou nemám.“

V Divadelních novinách také Špinar alespoň trochu vysvětlil plánovanou obměnu hereckého ansámblu Národního divadla: „Mám v plánu soubor zefektivnit a zeštíhlit. Udělal jsem si tabulku a ukázaly se zarážející statistické údaje. Třeba: v souboru jsou jen tři herci do 37 let. Kaňkovský, Orozovič, Mácha a pak až Filip Rajmont. Chybí herečka kolem 45 let, heroina typu Jany Hlaváčové. Devět herců je starších 76 let. Nevím, jak postupovat – vždycky byly v ND doživotní smlouvy jako tradice, která se neporušovala, když někdo musel odejít dřív, než zemřel, bylo to bráno jako obrovská křivda. Chtěl bych, aby v souboru byly vyzařující osobnosti, které na to mají psychicky i fyzicky, i co se týče disciplíny. Je důležité, aby to byli lidé, kteří jsou ochotní se rozvíjet, vzdělávat, mělo by je to bavit. Jen tak vzniká energie, která je v inscenaci hodnotná. Současný soubor je postavený z všelijakých solitérů, jsou tam i herci, kteří nedosahují úrovně, aby v ND hráli – z technických, ale někdy i z osobnostních důvodů. Jsem odpovědný za to, abych ten soubor poskládal tak, aby fungoval. Bude to bolestivé, spousta lidí bude naštvaná, ale já nejsem zaopatřovací ústav. Mám vyprodukovat co nejkvalitnější divadlo na nejprestižnější české scéně a udělám pro to maximum. Změny budou velké, ale postupné.“

Avantgarda versus mainstream

Až v tuto nevyřčenou otázku vygradovala celá aféra. V tomto sporu nemá pravdu nikdo, respektive, mají ji obě strany. Jan Hrušínský zastává poměrně ostře formulovaný názor, že divadlo se musí divákům líbit, pak do něj chodí a tím se celá práce zhodnocuje. Staví se proti experimentům, které má za samoúčelné. Poslední příspěvek na jeho Facebooku to krásně ilustruje: „Já se bavím! Vašku, víš, kolik to muselo stát?! Kolik energie a peněz je vynakládáno na to, aby se zprznil Mozart, Shakespeare, Čapek či Moliére. Stokrát těm nemocným Morávkům, Špinarům a Nebeským Léblům opakovali, že jsou géniové, až tomu uvěřili. Skutečným viníkem je banda paumělců, která ovládá česká divadla, divadelní školství, udílení cen, grantové komise, asociace profesionálních divadel a všechno, co se v kultuře točí kolem veřejných peněz. Hodně peněz, Vašku. A o ty jim jde. Ne o umění. Proto jsou tak nepříčetní, když o tom někdo svobodně promluví. Morávci jsou jen uměle zveličené a cenami ověnčené NIC, přes které se veřejné peníze hrabou.  Já se fakt bavím. Život je krásný!“

A ještě: „Zdá se, že komise s paní Salzmanovou, která vybírala budoucího šéfa činohry ND, svěřila veřejnoprávní instituci do rukou nedospělého dítěte. Kdo byli další odborní komisaři? To si asi dělají z lidí srandu, ne? Dost drahou srandu. A kdo do Národního divadla vybral toho mluvčího? Omlouvá Špinara tím, že pan Škromach si prý taky udělal veselou selfie z pietní akce v Terezíně. Dobrý! Hezký den.“

Spor rozsoudí až čas

Daniel Špinar, soudě podle svých dosavadních inscenací, například Hamleta ve Švandově divadle, kráčí cestou opačnou, která divácký vkus nehladí, jde mu naopak proti srsti. Jak si povede ve „Zlaté kapličce“, se teprve ukáže. Jisté je, že vždy, když v Česku vznikalo v divadle něco výjimečného, dělo se tak v plodném napětí mezi tou „antidiváckou“ avantgardou, prošlapávající nové cesty, z nichž posléze čerpá i ten divácký divadelní mainstream, na nějž lidé nejvíce chodí. Příkladem budiž první republika s V + W, E. F. Burianem, ale i divadlem Vlasty Buriana a třeba i Oldřicha Nového. Dohromady to fungovalo perfektně a dosud se o tom píší disertační práce… Samozřejmě za nevysloveného předpokladu, že zmíněná avantgarda není jen samoúčelnou neumětelskou exhibicí „takydivadelníků“, kteří se jen neobtěžovali naučit řemeslo, což tak trochu naznačuje Jan Hrušínský.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace