Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Budou vám vstávat vlasy na hlavě! Památkáři a restaurátoři jednali o památkové péči, vydali k tomu tiskovou zprávu s banálním názvem. Co se tam ale dočtete…

31.01.2015
Budou vám vstávat vlasy na hlavě! Památkáři a restaurátoři jednali o památkové péči, vydali k tomu tiskovou zprávu s banálním názvem. Co se tam ale dočtete…

Foto: Archiv

Popisek: Karlův most, ilustrační foto

V Poslanecké sněmovně se ve čtvrtek od 15:00 uskutečnil seminář „Budoucnost restaurátorů v památkovém zákoně – budoucnost památek.“ Název zní nudně, že? Pokud si člověk ale dá tu práci a začte se, je zděšen. Také jste si mysleli, že když už nic, tak alespoň památková péče u nás celkem funguje? Omyl, velký omyl… Zvláště pak vaší pozornosti doporučujeme pasáž věnovanou opravě Karlova mostu.

Tisková zpráva v úvodu stručně konstatuje, kdo se všechno zúčastnil: „Zástupce vysokých škol, restaurátorů, památkářů a občanských iniciativ přišel pozdravit i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Přítomen byl i bývalý ministr kultury poslanec Vítězslav Jandák (ČSSD) a řada dalších poslanců, např. Jana Hnyková (Úsvit), Jaroslav Holík (Úsvit) nebo Pavel Plzák (ANO). Ministr ve své zdravici vyzdvihl potřebu přijmout novou verzi památkového zákona."

A pak už se to rozjíždí, byť jsou zde jen strohým, úředním jazykem konstatována fakta. Ta ale sama o sobě ke zděšení čtenáře stačí: „Na slova ministra navázala jeho náměstkyně pro památkovou péči Anna Matoušková. Ta sdělila, že stávající návrh nového památkového zákona vychází z dialogu s občany i odborníky: „Všech třináct vlád se neúspěšně pokoušelo uvést v život nový památkový zákon. Jeho přijetí má za cíl i současná vláda. Stávající zákon z roku 1987, který má své kořeny dokonce až v roce 1973, je nutno nahradit zákonem novým, který bude více zohledňovat současnou legislativu.“ Nutnost přijmout nový památkový zákon zdůraznil i Jiří Vajčner, ředitel odboru památkové péče MKČR: „S navrhovanou podobou památkového zákona jsme našli konsensus s Veřejným ochráncem práv, Národním památkovým ústavem, Asociací krajů nebo s ČKAIT. Vedeme konzultace s ministerstvem pro místní rozvoj a Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska.“

Zákon je z roku 1987, už 13 vlád se neúspěšně pokoušelo o nový

Umělecký kovář Karel Bureš ze Sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea upozornil na neudržitelný stav uměleckého řemesla ve vztahu k restaurování. „Umělecký kovář v sedmdesátých letech v rámci realizace na kulturní památce vyrobil mříž a nedávno bylo nutné tuto mříž restaurovat. Bohužel ten samý kovář, který mříž vyrobil, ji o čtyřicet let později nemohl restaurovat, protože není držitelem restaurátorské licence. Ani v Itálii toto není požadováno.“

David Otáhal ze Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče ve svém projevu upozornil, že zpracovatelé nového památkového zákona nepřijímají připomínky těch, kteří upozorňují na nedostatky připravovaného zákona. „Kritické názory jsou odmítány. Zákon je transparentně připravován jen zdánlivě. Oproti stávajícímu zákonu ten nový nepřináší nic nového. Koncepčně nový není. Tato právní norma jen bobtná a umožňuje mnoho právních výkladů, které zadělávají na budoucí nekonečné soudní spory. Navrhovaná podoba snižuje ochranu památkového fondu, počítá s odstraněním státní památkové péče, kterou převezmou kraje, jež ji budou formulovat. Jeden kraj bude v kulturních památkách povolovat plastová okna a sousední kraj je bude zakazovat. Národní památkový ústav se na rozdíl od spolků nebude moci stát účastníkem správních řízení a nebude tak moct do rozhodovacích procesů nijak zasahovat.“

Oprava Karlova mostu? Jeden velký malér. A viník byl vykopnut nahoru

Za sdružení Stavebně-historických průzkumů vystoupil Josef Holeček. Ten upozornil na paradoxy, které se v nové verzi památkového zákona ve vztahu ke stavebně-historickým průzkumům (SHP) objevily. „Zákon počítá s tím, že by se SHP prováděly při jakémkoliv zásahu do historického objektu nebo prostoru. V praxi by to ale znamenalo, že SHP by neměl kdo fyzicky provést, tolik lidí, kteří na to mají kvalifikaci, u nás není. V závěru by se z toho stal jen další byrokratický nástroj. Naopak, stavby, které by si důkladný SHP zasloužily, by jej nedostaly, protože by nebyl čas se jim podrobně věnovat. Navíc zpracovatel SHP bude muset žádat o získání oprávnění. A v případě získání oprávnění může být již po roce přezkušován a to z důvodu zjištění, zda nepominuly jeho znalosti. Toto považujeme za administrativní šikanu. Návrh památkového zákona není tak kvalitní, jak je presentován.“

Prezident Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR Pavel Přemysl Ries ve svém příspěvku upozornil na nejznámější selhání památkové péče v posledním desetiletí, opravou mostovky a zábradlí na Karlově mostu. „Pojetí rekonstrukce národní kulturní památky Karlův most byla pojata jako oprava liniové stavby, tedy jako jakéhokoliv mostu. Ani po roce prací neexistovala realizační dokumentace. Selhání vlastníka, tedy hlavního města Prahy pražský Magistrát kryl. Nebyl zpracován ani stavebně-historický průzkum, což je v celé kauze snad to nejskandálnější. Až když jsme zburcovali veřejnost, byl dozor jmenovaný Národním památkovým ústavem odvolán. Byl jím Ondřej Šefců. Jenže byl, jak tomu v naší kotlině bývá, odvolán do vyšší pozice. Pracuje dnes jako ředitel Územního odborného pracoviště NPÚ v Praze. Dvanáct petřínských pískovců, které zde byly ještě z Juditina mostu, nejsou k nalezení. Zřejmě skončily v drtičce. Stejně jako stovky dalších barokních kvádrů. Dokumentace neexistuje. Pokuta, která byla Praze uložena, nebyla nikdy zaplacena, protože delikt byl promlčen. Úředník ministerstva kultury byl poté přemístěn na památkovou inspekci. Připravuje se další etapa opravy Karlova mostu. A dodnes není stavebně-historický průzkum zpracován. Nový památkový zákon nepřináší nástroje, které by těmto excesům předešly nebo jim zabránily. A předkládají-li nový zákon ti, kteří přihlíželi nečinnosti úřadů k průběhu oprav Karlova mostu, nepůsobí na mně jejich dílo nikterak důvěryhodně.“

V restaurátorské praxi neexistuje zpětná kontrola

Restaurátorka malířských děl Zuzana Poláková se věnovala potřebě ustanovit Českou komoru restaurátorů. „Situace dospěla tak daleko, že není možné, aby o restaurátorech rozhodovali jiní. Restaurátoři se musí profesně konstituovat v České komoře restaurátorů, protože nemají oporu ve stávající ani plánované legislativě. Komora by měla být složená ze všech restaurátorských oborů a specializací. Vedle vysokoškolsky vzdělaných specialistů restaurátorů malby a sochařství, by zde každé z uměleckých řemesel mělo mít své zastoupení. Komora musí být ustavena ze zákona, jako je tomu v případě České komory architektů, České lékařské komory nebo Advokátní komory. Jinak bude jedním z dalších mnoha profesních spolků bez právní subjektivity. V restaurátorské praxi neexistuje zpětná kontrola a památková péče ani ministerstvo tuto kontrolu nemůže vykonávat, protože pro ni nemá kvalifikované pracovníky ani kapacitu. A toto může být jedna z důležitých činností České komory restaurátorů.“ Poláková dodala, že v navrhované verzi památkového zákona není žádná souvztažnost s připravovaným stavebním zákonem. „Pokud máme chránit národní nemovité kulturní památky, tak je restaurátor jeho nezbytnou součástí a nemůžeme to nechat na stavebních firmách.“

Záměr založit Českou komoru restaurátorů (ČKR) podpořil Juraj Žáry z Katedry teorie a dějin umění AVU. „Na Slovensku, kde již Komora restaurátorů existuje, se na jejím vývoji dále pracuje.“ Pro vznik ČKR se rovněž vyjádřil vedoucí Ateliéru restaurování výtvarných děl malířských a polychromované plastiky AVU Karel Stretti, Adam Pokorný z Národní galerie, vedoucí Ateliéru restaurování výtvarných děl sochařských Petr Siegl nebo Petr Kuthan, ředitel Restaurátorského oddělení Národní galerie.

Velké restaurátorské průšvihy a jak se je úředníci pokoušeli zatušovat

Restaurátor skla a vitráží Jiří Černohorský uvedl několik příkladů, kdy pod dohledem památkové péče vedle originálního starého skla byly osazeny novodobé laciné náhražky. Uvedl např. restaurovanou vitráž s doplněním foukaným sklem ve věži kostela sv. Jakuba Většího v Poličce nebo prosklení gotických oken v obřadní síni v Chebu, kdy bylo prosklení provedeno ze strojově válcovaného skla.

Dále byly uvedeny ukázky pochybných realizací při restaurování jednotlivých prvků ve Fantově kavárně v historické budově pražského hlavního nádraží. Za příklad byla uváděna výměna původní historické dlažby za dlažbu současnou.

Restaurátorka textilu a soudní znalkyně Ludmila Kaprasová upozornila na zničené textilie z hrobu svaté Ludmily, které byly neodborně skeletovány (byly zažehleny do plastu) a tím byly neodstranitelně poničeny. Tato praxe nevhodného restaurování je dodnes používána. Na obrazovém příkladu ukázala historické Italské goblény v majetku ministerstva zahraničních věcí, které byly svěřeny k restaurování do soukromé firmy v Jindřichově Hradci. Restaurováním byly goblény poničeny a v rámci soudního procesu bylo zjištěno, že žádná z tkadlen neměla licenci. Během soudního procesu byly tyto licence ze dne na den ministerstvem kultury tkadlenám vystaveny a to na přímluvu pracovnice NPÚ v Českých Budějovicích. Jiří Černohorský a Ludmila Kaprasová také podpořili vznik ČKR.

Seminář, kterého se účastnilo více jak devadesát odborníků na památkovou péči a restaurování, skončil až po 20 hodině. „K připravovanému památkovému zákonu zaznělo mnoho připomínek. Velké části z nich rozumím. Myslím, že nás všechny čeká ještě dlouhá cesta a tento seminář možná nebyl seminářem na toto téma posledním. Co se týče plánovaného vzniku České komory restaurátorů, myslím, že to bude nutno podrobit samostatné odborné diskusi, která bude jistě zajímat i ostatní kolegy z výboru pro kulturu. Byl jsem s průběhem semináře spokojen, nedocházelo ke střetům a diskuse byla kultivovaná. Zástupci ministerstva kultury slyšeli nové připomínky a diskuse je rovněž zaujala,“ uzavřel Augustin Karel Andrle Sylor."

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace