V pekle sudy válej, okomentoval pregnantně redaktor: Zemřela rudá prokurátorka Brožová - Polednová. Jak na ní vzpomínají současní politici, včetně komunistů?

Foto: ParlamentníListy.cz

Popisek: Ludmila Brožová - Polednová u soudu

Redaktor časopisu Téma Petr Kolář zprávu o její smrti okomentoval krátkou citací první sloky písně skupiny Kabát… Ludmila Brožová - Polednová, nedávno zemřelá dělnická prokurátorka z padesátých let, byla symbolem úpadku justice a popření jejího smyslu hledání spravedlnosti v padesátých letech. Tak to vidí politici, které ParlamentníListy.cz oslovily s dotazem, jak se na prokurátorku bude vzpomínat. Někteří zmínili i nebezpečí fanatismu, které se rozhodně netýká jen komunistů.

V sobotu přinesla média zprávu, že zemřela Ludmila Brožová - Polednová. Jediná aktérka politických procesů padesátých let, která byla za svůj podíl na justičních vraždách odsouzena, zemřela v 93 letech již 15.ledna. Zpráva o její smrti se však na veřejnosti dostala až po pohřbu.

Brožová jako mladá dělnická prokurátorka v roce 1950 vystupovala v procesu se skupinou Milady Horákové. Ve vykonstruovaném řízení padly čtyři tresty smrti, včetně renomované političky z Národně socialistické strany, kterou obžaloba vinila z přípravy protikomunistického převratu.

V roce 2007 na Brožovou byla kvůli její činnosti při procesu podána obžaloba za spolupachatelství vraždy. Při přípravě procesu se významně angažoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

Hned tři amnestie…

Brožová se před soudem hájila svým mládím a nezkušeností (bylo jí 29 let a jednalo se o její první vystoupení v roli prokurátorky), zároveň ale odmítala, že by odsouzení Horáková a spol. byli nevinní. Přesto odešla s osmiletým trestem. Do procesu zasáhl Nejvyšší soud, který namítl, že podíl Brožové na vraždě nebyl tak zásadní. Při novém projednání uložil Vrchní soud v roce 2008 šestiletý trest.

Do vězení nastoupila v roce 2009, následně ovšem prezidentská kancelář upozornila, že se na ní pravděpodobně vztahují hned tři prezidentské amnestie, a trest jí byl snížen na tři roky. Po roce a devíti měsících jí prezident Klaus udělil milost a v roce 2010 byla propuštěna.

Horáková se prý přiznávala

Ani poté nepřipouštěla jakoukoliv vinu. „Poslechněte, když vám někdo předloží spis, ve kterém se píše o zbraních a já nevím o čem ještě... Já byla novicka a hrůzou byla celá vyplašená z toho, co to je za trestnou činnost. Přitom Milada Horáková byla právnička a mohli jste snad slyšet z toho procesu, co mluvila. Být na jejím místě, tak bych především řekla, že to, z čeho je obviněna, není pravda. Ona se přiznávala,“ uvedla Brožová, když opouštěla věznici ve Světlé nad Sázavou.

Jako jediná odsouzená za politické procesy padesátých let byla Ludmila Brožová Polednová považována za symbol krvavých excesů komunistické justice. Mnozí ji považovali za typickou ukázku „pokleslé justice“. Na druhou stranu mnozí poukazovali na nesmyslnost věznění téměř devadesátileté stařenky s šedesátiletým odstupem.

ParlamentníListy.cz oslovily zástupce všech politických stran s dotazem, jak se podle nich bude na prokurátorku Brožovou- Polednovou vzpomínat.

Jak mohla tak dlouho žít se svým svědomím?

Podle Miroslavy Němcové, bývalé předsedkyně Poslanecké sněmovny z ODS, by bylo nejlepší, kdyby v budoucnu nikdo nezapomněl, že Brožová- Polednová byla spolutvůrkyní totalitního režimu a ochotně se podílela na represích proti svobodomyslným lidem, odmítajícím komunismus. „Je příkladem nejhoršího selhání základní povinnosti justice, tedy nalézání a obhajoby spravedlnosti,“ dodala Němcová, která se často profiluje na tématech protikomunistického odboje.

Jiří Pospíšil, dnešní europoslanec TOP 09, který ještě jako ministr ODS spravoval právě resort spravedlnosti, byl podobně kategorický. „Ludmila Brožová Polednová se v padesátých letech aktivně podílela na justičních vraždách. Hrála významnou roli ve vykonstruovaných soudních procesech, a na to by se nikdy nemělo zapomenout,“ uvedl exministr.

Ještě radikálněji pojal svou odpověď Otto Chaloupka, bývalý poslanec Věcí veřejných a nyní lídr strany Republika. „Ludmila Brožová Polednová byla jedním z komunistických zločinců, a pokud by na ní budoucnost měla vzpomínat, tak pouze takhle,“ uvedl exposlanec, pro kterého prý není omluvou Brožové mládí, ani to, že byla pouze nástrojem zločinného režimu. „Za své činy si odpovídá každý sám,“ dodal bývalý véčkař. „Co nechápu, jak taková osoba mohla tak dlouho v klidu žít se svým svědomím,“ uzavřel.

Nadšení kati a jejich pomocníci

Z dalších pravicových stran se vyjádřili jejich předsedové Karel Schwarzenberg a Pavel Bělobrádek. Předseda TOP 09 uvedl, že není na něm, aby určoval myšlení budoucnosti. „Naší generaci, která zažila jak nacismus, tak komunismus, je jasné, že vražedné systémy fungovaly za pomoci nadšených katů a jejich pomocníků,“ dodal.

Pavel Bělobrádek odpověděl pouze stručně, v narážce na fakt, že Brožová Polednová byla za svůj podíl na politickém monstrprocesu odsouzena až před několika lety. „Odsouzena za justiční vraždu měla být už dávno,“ zněla odpověď lidoveckého předsedy.

ČSSD zastupoval mezi odpovídajícími poslanec Jaroslav Foldyna, který vnímá odkaz komunistické prokurátorky jako příklad širšího problému politického fanatismu. „Bude se na ní vzpomínat asi stejně, jako na jiné fanatické členy politických stran, kteří pro stranu a její ideje byli ochotni podílet se i na politických vraždách,“ uvedl.

Justiční vražda je prostě barbarství, zde je každá relativizace špatná

Na dotaz po vzpomínkách na prokurátorku Brožovou odpověděli i někteří komunisté. Jiří Dolejš se domnívá, že je třeba respektovat to, co o její činnosti v padesátých letech pravomocně řekly soudy. „Proces s Horákovou byl ukázkou toho, jak by justice neměla fungovat,“ připouští poslanec KSČM. „Justiční vražda je prostě barbarství- zde je každá relativizace špatná,“ dodává. „Toto je třeba mít stále na paměti, aby se to už nikdy neopakovalo. Ostatní ponechme historikům,“ dodal Dolejš.

V obecnějším přesahu vnímá „odkaz“ Brožové Polednové i Miloslav Ransdorf, europoslanec KSČM. Podle něj je její osud varováním všem, kteří by chtěli věřit, že právo je účelová záležitost, kterou mohou využívat proti svým odpůrcům. „Právo má přitom občanskou společnost stmelovat,“ dodal Miloslav Ransdorf.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová