Ježíši, probuď se, Halík se zbláznil! Šokující komentář z míst, odkud byste to nečekali, k alarmujícím vyjádřením populárního katolického kněze

Foto: stránky Tomáše Halíka

Popisek: Tomáš Halík

Podle redaktora Hospodářských novin Petra Honzejka existuje v českém mediálním prostředí mimořádně populární figura: Počkám si, co napíšou všichni ostatní, a pak řeknu pravý opak. Tím je zajištěna publicita a sláva, obvykle sice pouze v řádu hodin, ale i to stačí. Nyní prý po této pozici „proti všem“ zatoužil Tomáš Halík.

Jinak si prý nelze vysvětlit, že kněz a držitel Templetonovy ceny zostudil produkci redakce Charlie Hebdo v minulém týdnu vystřílené teroristy. On sám by si prý heslo „Je suis Charlie“, které nyní opakuje celý svět, nepřipnul. „Když jsem viděl „karikatury“ časopisu Charlie Hebdo, silně připomínající znevažující obrázky Židů v antisemitském tisku, vnímal jsem je nejen jako urážku posvátných symbolů tu islámu, tu křesťanství, nýbrž také jako porušení zásadní hodnoty naší kultury, kterou je úcta k druhým – hodnoty, která není nižší než svoboda tisku,“ poskytl kněz vysvětlení.

Halík na úrovni Zemana

Honzejk přiznává, že Halíkova slova, a zejména tvrzení, že by zrovna náboženské přesvědčení mělo být hájeno, nechápe. Ještě více jej však pobuřují narážky, že kresby v týdeníku Halíkovi „silně připomínají“ antisemitské malůvky. Honzejka zaujala zejména velmi vychytralá řečnická figura „silně připomíná“, která čtenáři sugeruje asociaci, a zároveň umožňuje autorovi kdykoliv dát ruce pryč se slovy, že to tak nemyslel. Tento typ argumentace má prý rád například Miloš Zeman a Halík se tak dostává na jeho úroveň.

A hovořit o „antisemitských malůvkách“ je podle komentátora nevkusné. Ty totiž útočily na slabé a bezbranné, pro které už se chystaly kremační pece. A to rohodně není případ militantních islamistů. Honzejkovi prý Halík v této pozici připomíná fanatického mnicha Jorgeho z románu Jméno růže, který chce stůj co stůj zabránit zveřejnění knihy pojednávající o smíchu, protože je nedůstojná.

1958: Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil

Jak v Koránu, tak v Bibli lze podle redaktora najít texty nabádající k fundamentalismu a brutalitě. „Proto je dobré, když mezi vykladači převažují nikoli fundamentalisté, ale lidé se smyslem pro humor, sebeironii a nadhled,“ vzkazuje Halíkovi.

Redaktor pak připomíná slavný nápis z Prahy roku 1968 „Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil“. On by jej prý nyní parafrázoval „Ježíši, probuď se, Halík se zbláznil“. Utěšuje se jen tím, že Halík to tak nemyslel, jen si vzpomněl na epigram Karla Havlíčka Borovského: „Není nad původnost, každý po ní touží, lidé chodí přes most, to já půjdu louží.“ Redaktor končí spokojenou poznámkou, že se kněz Halík ve své touze po originalitě vymáchal vskutku pořádně.

Karikatury Charlie Hebdo prý připomínají zesměšňování Židů

Chovám sympatie k obětem a jejich blízkým, ale nikdy bych si nepřipnul odznáček „Já jsem Charlie“, tvrdí na názorové straně Lidových novin katolický kněz a teolog Tomáš Halík. Karikatury satirického časopisu Charlie Hebdo mu totiž silně připomínají znevažující obrázky Židů v antisemitském tisku.

„Když jsem viděl „karikatury“ časopisu Charlie Hebdo, silně připomínající znevažující obrázky Židů v antisemitském tisku, vnímal jsem je nejen jako urážku posvátných symbolů tu islámu, tu křesťanství, nýbrž také jako porušení zásadní hodnoty naší kultury, kterou je úcta k druhým – hodnoty, která není nižší než svoboda tisku,“ uvádí Halík.

Já nejsem Charlie

On sám by si i přes všechny sympatie k obětem a jejich blízkým nikdy nepřipnul odznáček Já jsem Charlie, neboť se hlásí k jiné tváři naší kultury. K té, která prý jistě zná laskavý osvobozující humor a ironii, polemiku vůči fanatismu a fundamentalismu, avšak odmítá vulgární projevy neúcty a nezodpovědné přilévání oleje do ohně nenávisti mezi lidmi a kulturami. Humor podle něj může být legitimní zbraní proti nelidské podobě náboženství, která ve jménu posvátného vraždí, nicméně pokud by náboženstvím budoucnosti měl být všepohlcující průmysl zábavy a stav, v němž není nikomu nic svaté, pokládá za svou povinnost varovat před tímto cynickým trendem naší západní kultury.

Na závěr svého komentáře se katolický teolog vymezuje proti případné kritice, která by po otisknutí jeho slov mohla zaznít. „Přátelé, s nimiž o těchto věcech diskutuji, se obávali, abych tímto stanoviskem nechtě nesouzněl s hlasy fašizující pravice, která mne po léta napadá stejným slovníkem a vehemencí jako stalinisté z Haló novin. Důvěřuji inteligenci čtenářů: příznivci Putina a Le Pena kritizují Západ a jeho kulturu svobody proto, že ji nechápou a nenávidí; já proto, že ji miluji a cítím za ni spoluodpovědnost,“ zdůraznil Halík.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová