Politici se po letech přiznali, jak chtěli při volbách odstavit Klause… Další tajemství moderní české historie, které jsme neměli znát

Foto: ČT

Popisek: Historie.cs

I když je Česká televize denně kritizována za mnohé pořady, některé si naopak zaslouží uznání. Díky nim se koncesionáři dozvědí mnoho cenných informací, ojediněle zveřejňovaných, a mohou si tak vytvořit svůj vlastní názor. Příkladem je diskusní klub Historie.cs. Mimo hlavní vysílací čas nezřídka zazní leccos zajímavého, třeba vyprávění o tom, jak se členové někdejšího Občanského fóra snažili ve volebním roce „0“ odstavit od politiky zlobivého sólistu Václava Klause.

V díle, který byl věnován prvním svobodným volbám v roce 1990, například  historik a politolog Jan Bureš vyslovil názor, že tehdy lidé vůbec nevěděli, co vlastně chtějí. Důvodem dnešní skepse a zklamání je to, že voliči měli velká očekávání, ale většinou netušili, jak vlastně demokracie funguje, co je podstatou činnosti politických stran. Lidé se spíše sjednotili v tom, co nechtějí. Ale představa co dál, byla  různá. Dnes často říkají - takhle jsme to nechtěli - nebo dokonce, že ti komunisté byli vlastně lepší.

Mrazivé vzpomínky

Mrazivá byla připomínka vystoupení Petra Pitharta v Československé televizi z roku 1990, kde již tehdy vyslovil oprávněné obavy, aby lidé neměli strach z nové politické reprezentace  tak, jako dříve z komunistů, a neříkali - je to to samé, jenže v bleděmodrém.  Vzpomněl i na  jeden z nejhorších zážitků té doby. Na vlastní oči viděl, jak zaměstnanci Hradu obratně založili Občanské fórum.  Až příliš nápadně evokovali akční výbory Národní fronty, které vznikly ihned po únoru 48 a  jejich členové sepisovali seznamy nepohodlných osob. „Já jsem se bál, že znovu začne tohle řádění akčních výborů,“ přiznal se po letech Pithart, první polistopadový premiér.

Havlova amnestie - byla to chyba?

Moderátor  rovněž otevřel otázku jednoho z nejkontroverznějších počinů Václava Havla, amnestie z roku 1990. I když se hosté ve studiu shodli na tom, že vznikla za jiných okolností, než ty pozdější, přiznali, že propuštěných bylo „trochu moc“.  Petr Havlík, bývalý manažer Občanského fóra, ale za zvrácený příklad amnestie považuje tu zatím poslední, Klausovu. 

V souvislosti s amnestií z roku 1990 se účastníci debaty také přeli, zda Havel jako prezident v něčem selhal. Podle Petra Havlíka selhal nikoliv jako prezident,  ale jako politik a manažer. Pithart  i Bureš byli naopak přesvědčeni, že v improvizaci těch dramatických dnů předvedl veliký výkon, byl skutečným mozkem revoluce, vše režíroval, byl zkrátka úžasný. Na straně druhé Pithart poznamenal, že později byl Havel netrpělivý, neodhadl pravděpodobné reakce poslanců a veřejnosti, například v době, kdy se řešilo rozdělení státu, nerespektoval potřebné procedury.  Současně kritizoval Havlovu  mylnou představu, že nechce být dlouho prezidentem. 

Zákulisní hry s Klausem

Když došla řeč na to, jak probíhaly  první svobodné volby u nás,  Petr Havlík prozradil některé zákulisní hry.  Vzpomněl, jak byl Václav Klaus v těchto volbách,  k překvapení mnohých, zvolen lídrem OF na Ostravsku.  Někteří  totiž kalkulovali s tím, že „zlobivý sólista“ Klaus u horníků prohraje a podaří se ho odstavit někam do bankovní sféry. Jenže Klaus podal skvělý výkon, předvedl nejlepší kampaň v zemi, objel celý kraj, absolvoval víc než stovku mítinků, podal si ruku s půl milionem lidí a většina z nich mu pak dala svůj hlas. „Někdy rozhodují náhody,“ přiznal Havlík. Připomenul ale také, že tehdy  jezdilo po kraji auto s tlampačem a heslem „Volíte- li Václava Klause, volíte i Václava Havla.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Adéla Hofmanová