Šokující svědectví Michaela Kocába o volbě prezidenta: Proč ho Havel na rychlo vyměnil za Bartošku? Byla ta volba vůbec legální? A o co vlastně šlo?

Foto: Youtube, repro

Popisek: Michael Kocáb

Je dobře, že seriál České století, který letos odvysílala Česká televize, vyvolal potřebnou diskusi o našich novodobých dějinách. Možná se tak čtvrt století po listopadové revoluci konečně dočkáme všech informací o tom, co se tehdy vlastně stalo a jakým způsobem byla předávána moc z jedné vlivové skupiny na druhou.

Poté, co v díle Českého století, nazvaném Poslední hurá, zrekonstruovali scénárista Pavel Kosatík společně s režisérem Robertem Sedláčkem rozhodující okamžiky, odehrávající se v listopadu  1989, nastal ve výkladu našich dějin určitý zlom. Pro mnohé překvapivé dialogy mezi Václavem Havlem a  komunistickým ministrem Mariánem Čalfou prozradily, že se ti dva dohodli na výměnném obchodě.  Havel se postará o to, že bude Čalfa premiérem a Čalfa zase zajistí hladké zvolení Havla prezidentem. Připomeňme, že nešlo o nic jednoduchého, protože tehdejší  Federální shromáždění bylo plné komunistů. Havla zase limitovali revolucionáři kolem něj. Když oba muži svůj slib přesto splnili, došlo k jedné z největších absurdit našich dějin.  Komunisté bez odporu zvolili prezidentem muže, jehož upřímně nenáviděli a donedávna věznili. A revolucionáři skousli komunistu ve vedení vlády. 

Havlovo a Čalfovo tajemství

Nelze se divit, že České století vyvolalo pořádný poprask a  politikou rozdělené dva tábory se začaly překřikovat,  na čí straně je pravda. Tzv. havlisté se například nechali slyšet, že tvůrci seriálu udělali z Havla blbečka. Jejich oponenti naopak tvrdili, že je Havlovo jednání a chování zaznamenáno velmi věrně.  Podobné  souboje pokračují i nadále. Nyní je překvapivě rozvířil i jeden z nejbližších Havlových přátel a spolupracovníků Michael Kocáb. Ten v den pětadvacátého výročí zvolení Václava Havla prezidentem  na stanici ČT 24 přiznal, že volba Václava Havla a jeho dohoda s Mariánem Čalfou je obestřena tajemstvím.  

Michael Kocáb ještě po boku Václava Havla v roce 1989

Na otázku moderátorky, týkající se právě dohody Havel - Čalfa, otevřeně připustil: „Toto je jediná oblast, která zůstala trošku zastřena.“ Kocáb se poté svěřil, že jej zamrzelo, když právě v tom okamžiku jeho a Michala Horáčka, coby prostředníky mezi Občanským fórem a předsedou vlády Adamcem, z ničeho nic vystřídal  Jiří Bartoška.  „Zároveň jsem v tom čul nějakého čertíka, proč se to najednou mění,“ uvedl doslova Kocáb a pokračoval: „Ale ten faktický mechanismus, ten mi zůstal utajen, jak přinutil Čalfa celé Federální shromáždění, aby jednomyslně odmávlo Havla. Já jsem s tím měl trošku problém, říkal jsem si, mohli tam pro forma  nechat alespoň  pár hlasujících proti.“

Neregulérní volba?

Kocáb také připomněl, že do Federálního shromáždění bylo tehdy narychlo  „parašutováno“ několik lidí z OF a VPN neregulérně, protože je lidé řádně nezvolili. Tito poslanci druhý den prý Havla volili jednohlasně svobodně a nadšeně. „Ale jak došlo k tomu, že všichni ostatní komunističtí poslanci odhlasovali Václava Havla, to vám bohužel, neřeknu, protože to dodnes nevím,“ uvedl Kocáb. Vyslovil ale podezření, že ho při těchto jednáních nechtěl Marián Čalfa sám, protože věděl, že by se Kocábovi nelíbilo, kdyby došlo na nějaké sliby: „S tím bych býval měl problém.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Adéla Hofmanová