Běžná politika je tu komická, protivná a prolezlá kšeftem, říká hudební skladatel
30.03.2013
Foto: Archív
Popisek: Hudební skladatel Zdenek Merta
CO TOMU ŘÍKÁTE, PANE MERTA? Zdenek Merta patří k respektovaným skladatelům a producentům hudebního divadla. Do světa šoubyznysu vplul spoluprací s Petrou Černockou. Po absolvování katedry skladby na pražské HAMU se věnoval vlastním hudebním projektům s různými partnery – Petrou Janů, anebo se svou životní partnerkou Zorou Jandovou. Napsal několik desítek filmových a televizních partitur, řadu původních muzikálů, mnoho písní, dva balety a několik komorních i symfonických skladeb.
Zdenku, zajímáte se o politiku?
Řekl bych, že přiměřeně. Forma praktické běžné politiky je však většinou trochu komická, dost protivná a prolezlá kšeftem – to pro mě moc není. Sleduju to spíše zpovzdálí. I když – prezidentské volby nebo státní pohřby, to jsou velké věci...
Jaké emoce ve vás probudí pomyšlení na českou politickou scénu?
Velké emoce ani ne, nejvíc to připomíná některé divadelní skeče na různá témata. Vlastně rozdíl mezi „Zeleným Raulem“ nebo „Jistě pane ministře“ a reálnou politikou je docela malý. Ale to bude všude na světě podobné. Jde vlastně o charakteristické vlastnosti žánru.
Jak byste ji charakterizoval?
V principu jde o boj o moc a vymezování vlastního prostoru a to je vždycky trochu trapné. V šoubyznysu nebo v jakémkoli jiném kšeftu je to taky legrační, ale tak nějak už legitimní. O politice si pořád hodně lidí myslí, že má více pracovat s ideály a zásadně se podílet na zlepšení našich životů. Myslím, že hudba to umí mnohem lépe.
Existuje nějaká politická strana, se kterou sympatizujete?
Samozřejmě chodím volit. Ale je to čím dál obtížnější.
Je nějaká strana, se kterou jste sympatizoval, ale která vás zklamala?
Ano, například ODS, i když si myslím, že i v současném vedení je několik slušných lidí.
Je nějaká strana nebo politik, kterému dáváte své naděje?
Jsem zatím zdravě skeptický, věřím až na generaci mé dvacetileté dcery.
Sledujete politiku světovou nebo alespoň tu evropskou?
Adekvátně mé chuti vůbec něco sledovat. Spíše čtu knížky nebo chodím do divadla. Dříve mě dost zajímala literatura faktu, biografie velkých osobností, politické eseje, ale to jsem opustil. Je ovšem podivné, jak obrovský zájem stále vzbuzuje například likvidační program třetí říše, životy jejích vůdců a podobně. Vždyť je to hnusné. Obávám se, že nejde jen o memento, nezanedbatelnou část obecenstva to zajímá jako detektivka, horor, romantický příběh o silných osobnostech. Ale zpět k otázce - světová politika musí mít jiné úkoly a cíle než handrkování politických stran. To je velmi důležité a zajímavé - a umění v této oblasti může hrát velkou roli. V tomto smyslu jsem velmi politický člověk.
Jak to podle vás dopadne s Evropskou unií?
To samozřejmě nikdo neví. Sjednocená Evropa se mi zdá více méně správný nápad, ale velmi divné je, že tyto „dobré“ nápady historicky nefungují a navíc často přinášejí marast a zmar. Mám na to ale dva názory - ten druhý je, že EU by těžko uspořádala dvě světové války.
Angažujete se nějakým způsobem v regionální politice?
Nikoli. Občas na někoho houknu, když zahazuje v lese pet láhev. Eventuálně ji odnesu do odpadků.
Co v současné době děláte? Na čem pracujete?
Převážně píšu hudbu a snažím se to dělat co nejlépe umím. Konkrétně pracuji na symfonické skladbě „Moraviana“ a muzikálovém projektu v Berlíně.
Jana Vlková