Dalajláma překvapivě o Havlovi: Snažil se dosáhnout čistého života a přitom pořád kouřil... Z Havlova guru by si měli vzít ponaučení patolízalové
20.12.2014
Foto: IBtimes.uk
Popisek: Václav Havel s dalajlámou
Další výročí smrti exprezidenta Václava Havla je příležitostí k tomu, aby se o něm konečně vedly seriózní debaty a ne aby na sebe přes média hystericky pokřikovali jeho oddaní příznivci a nesmiřitelní odpůrci. Návodem k tomu, jak je možné se s tak složitou osobností, jíž Václav Havel bezesporu byl, vypořádat, je kratičké vyjádření tibetského vůdce dalajlámy. Ten dokázal v jediné větě vystihnout Václava Havla bez svatozáře.
Jeden z nejbližších přátel Václava Havla, jeho bývalý tiskový mluvčí a nyní diplomat, Michael Žantovský, nedávno zveřejnil knihu „Havel“, která se postupně vydává na celém světě a již nyní je přeložena do deseti jazyků. Zahraniční kritiky ji označují za nejlepší životopis roku. U nás doma je, jak už bývá zvykem, předmětem mezních reakcí, buď jednoznačného obdivu, nebo absolutního odmítání. A tak je to i se samotnou postavou Václava Havla. Nesporným kladem Žantovského životopisu je, že v něm nechybí ani zmínka o různých tabu, která se k Havlovi vztahují, a chybách, jichž se během své kariéry dopustil.
Jedinečné drama?
K těm tabu patří jeho komplikovaný vztah se ženami, četné nevěry a románky. Žantovský dokonce, k překvapení mnohých, popisuje, jak složité bylo Havlovy milenky utajit. „I v jedinečném dramatu Havlova milostného života museli jeho přátelé podstupovat zkoušku věrnosti. Mnozí byli cele oddáni Olze. Jiní si dělali starosti o prezidentovu pověst. Aby byly věci ještě složitější, existovaly i další adeptky na Havlovu přízeň,“ uvádí Žantovský.
Proč se pořád smáli?
V rozhovoru, který Žantovský v den výročí Havlovy smrti poskytl České televizi, mimo jiné přišla řeč na to, jak bývalého českého prezidenta vidí různé slavné osobnosti. V této souvislosti autor připomněl svůj rozhovor s tibetským vůdcem dalajlámou. Žantovského zajímalo, proč se pořád, když spolu byli, smáli. „No to bylo proto, že ten váš prezident chtěl dosáhnout duchovní čistoty a čistého života a přitom pořád kouřil,“ odpověděl mu smějící se mnich. Zdánlivě banální poznámka však charakterizuje Havlovu rozporuplnou osobnost velmi trefně.
Panoptikum české
Mnozí jeho kritici často upozorňují na to, že kázal o mravních hodnotách, pravdě a lásce, ale ve skutečném často konal v rozporu s tím. Jako příklad lze uvést jeho časté pohoršení nad konzumním způsobem života a ekologickými problémy, ale on sám a jeho žena cestovali v nejluxusnějších a nejmodernějších automobilech, užívali řadu nemovitostí a konzumní způsob života jim rozhodně nebyl cizí. A o jeho proklamovaném vítězství pravdy a lásky hodně vypovídá způsob, s jakým se vyrovnal se svou poslední milenkou, spisovatelkou Irenou Obermannovou. Ta byla posléze vystavena takovému tlaku a skandalizování, že se psychicky zhroutila. Spisovatelka ve své Tajné knize totiž popsala svůj vztah s „Největším Čechem“ a konstatuje, že to byl právě Havel, kdo ji k napsání knihy ponoukal a vymyslel její název. Když mu Obermannová nabízela, že mu ji dá přečíst, až ji dopíše, odpověděl: „To budu moc rád. A jak mi tam říkáš?“ - „Největší Čech.“- „To ho pobavilo. Nikdy neřekl, že mu to vadí a vždycky se tvářil velmi polichoceně,“ uvádí Obermannová ve své knize Panoptikum české. Když však Tajná kniha vyšla, „Největší Čech“ ji úplně ji zapřel:“ Já jsem ji rozhodně nečetl a číst nebudu,“ řekl v době skandálu Havel v rozhovoru pro MF Dnes.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adéla Hofmanová