Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bolestná cesta české Sofie Loren. Měla smůlu na chlapy, prodělala několik infarktů a v šedesáti ji zabila rakovina. Tajnosti slavných

09.12.2014
Bolestná cesta české Sofie Loren. Měla smůlu na chlapy, prodělala několik infarktů a v šedesáti ji zabila rakovina. Tajnosti slavných

Autor: ČT

Popisek: Svoji smrt předpověděla krásná Irena Kačírková sama v den svých čtyřicetin. Celý život toužila po opravdové lásce, vybírala si však nesprávné muže.

Milovníci pohádek si ji pamatují jako princeznu Drahomíru z filmu Byl jednou jeden král, ctitelé muzikálu Starci na chmelu zase jako přísnou profesorku. Ne nadarmo se jí říkalo česká Sofia Loren, Irena Kačírková bezesporu patřila k nejkrásnějším českým herečkám. Měla všechny předpoklady stát se tou nejzářivější filmovou hvězdou, jenže se narodila do špatné doby.

Byla křehká, zoufale toužila celý život po lásce, ale měla smůlu na muže. Trpěla nespavostí a trémou, kouřila šedesát cigaret denně. Byla celoživotní pesimistka, a tak si neblahou budoucnost předpověděla sama. „Umřu na rakovinu a ještě budu mít infarkty,“ řekla své dceři v den svých čtyřicetin. Její předtucha se bohužel naplnila. Po několika infarktech podlehla nakonec v pouhých šedesáti letech rakovině.

Rychlý start křehké krásky

Irenina maminka Julie, rozená Menschiková, se narodila v Norimberku, tatínek ve Vídni. Do rodiny bohatého kožešníka se roztomilá Irenka narodila 24. března 1925 v Praze. Její tatínek byl synem vyhledávaného mistra krejčího, takže není divu, že se po přestěhování do Ostravy staly jeho Kožešiny proslulým salonem. Už jako malá holka Irena ráda zpívala, tančila, chodila na balet a gymnastiku. Vyrůstala v Ostravě, kde studovala reálné gymnázium, v době dospívání se však rozhodla, že bude herečkou, a rodiče ji v tom všemožně podporovali. Po maturitě v roce 1942 hrála v letech 1943 až 1944 v ostravském Českém divadle moravskoslezském.

Roli Sirael ve Werichově Pekaři již zkoušela, po výměně režiséra však byla nahrazena Natašou Gollovou

Roli Sirael ve Werichově Pekaři již zkoušela, po výměně režiséra však byla nahrazena Natašou Gollovou

Hned po osvobození v roce 1945 se přihlásila na Státní konzervatoř, jejíž dramatické oddělení se přeměnilo na divadelní fakultu Akademie múzických umění, takže absolvovala již na DAMU. V roce 1949 nastoupila do svého prvního divadelního angažmá v Realistickém divadle, ale po pouhém roce zakotvila s Otou Ornestem u Městských divadel pražských, kde působila po zbytek života. Koncem 40. let se začala prosazovat i na filmovém plátně. Většinou ztvárňovala moderní, inteligentní a sebevědomé mladé ženy, někdy i lehkomyslné a vypočítavé, její postavy však nikdy nepostrádaly eleganci a šarm.

Do budovatelských agitek se nehodila

Kačírková se narodila ve špatné době, a tak represe komunistického režimu zažila hned dvakrát. První velkou příležitost jí nabídl režisér Krejčík v roce 1949 ve filmu Svědomí, jenže vzápětí začala 50. léta, doba největšího politického tlaku, který kdy zažila. Začínaly se točit agitky, do nichž se její typ příliš nehodil. Jen jednou se ji snažili filmaři posadit za traktor a skončilo to fiaskem.

S Josefem Kemrem v prvním českém hudebním filmu Starci na chmelu

S Josefem Kemrem v prvním českém hudebním filmu Starci na chmelu

Málokdo ví, že se měla v roce 1951 stát partnerkou Jana Wericha ve filmu Císařův pekař a Pekařův císař a Sirael už dokonce zkoušela. Roli ve Werichově verzi Golema jí nabídl režisér Jiří Krejčík, po jeho výměně za Martina Friče ale byla místo ní obsazena Nataša Gollová. S Janem Werichem si ale nakonec přece jen zahrála – o tři roky později ztvárnila krásnou a marnivou dceru Drahomíru v legendární pohádce Byl jednou jeden král.

S StB za zády

V roce 1958 si ji Josef Svoboda vybral jako konferenciérku programů na Expo v Bruselu. Podmínkou StB však bylo podepsat spolupráci, sledovat kolegy a donášet na ně. Irena Kačírková odmítla. Zřejmě poprvé a naposledy se objevila před kamerou v montérkách jako středoškolská profesorka v muzikálu Starci na chmelu. Své „zlaté období“ završila v roce 1965 krásnou rolí v satiře na socialistický systém Bílá paní, která se díky kritice socialismu vzápětí stala trezorovou záležitostí. Pak občas přicházely filmové role, až na pár výjimek však neodpovídaly jejímu talentu. Mnohem šťastnější byla Irena na divadelních prknech, kde byla hvězdou v pravém slova smyslu. Chodilo se tam zkrátka na Kačírkovou.

S Jiřinou Bohdalovou ve slavné trezorové satirické komedii Bílá paní

S Jiřinou Bohdalovou ve slavné trezorové satirické komedii Bílá paní

Ještě hůř bylo o desetiletí později. Přišel rok 1968 a s ním sovětská invaze, která znamenala i konec její kariéry. Filmovat nesměla, v televizi mohla hrát jen malé a záporné role. Například. v seriálu Třicet případů majora Zemana jí byla nabídnuta malá záporná role bývalé buržoazní paničky a vzala ji ráda, protože mohla v rámci této role říct nahlas a do televize, co si o komunistickém režimu myslí. V 70. a 80. letech na ni Státní bezpečnost přímo útočila a snažila se získat ji pro spolupráci. Inteligentní, krásná herečka, která uměla tři jazyky, by se jí hodila jako donašečka. Jenže Irena na spolupráci nikdy nepřistoupila.

Sen o velké lásce

Poprvé a naposledy se Irena Kačírková vdala 5. června 1950 za scenáristu J. A. Novotného, jemuž v roce 1952 porodila dceru Kristýnu. Už v roce 1954 se ale rozváděli a poté se herečka už nikdy nevdala. Na muže měla spíš smůlu. „Ve vztahu k mužům byla maminka hodně otevřený člověk, který čekal na lásku. Nebyla to ta suverénní svůdkyně, kterou byla navenek. Chtěla hluboké vztahy, ale ty se jí nikdy nepovedly, protože si vybírala lidi z branže,“ vzpomínala na svou mámu později dcera Kristýna.

V dalších letech prožila milenecký vztah s muzikantem a komikem Jiřím Šlitrem a vypadalo to na svatbu. Ke sňatku ale nakonec nedošlo, protože Kačírkovou Šlitrovi přebral režisér Ladislav Rychman. Historie se opakovala, krátce před svatbou se Irena zamilovala do hereckého kolegy Václava Vosky. Nějaký čas byl jejím partnerem i plastický chirurg Jiří Fahoun. A ještě jeden známý muž se v jejím životě objevil – herec Eduard Cupák. Byli ale jen velcí přátelé, protože on miloval muže!

S Rudolfem Hrušínským v roce 1967 v televizní inscenaci Waterloo

S Rudolfem Hrušínským v roce 1967 v televizní inscenaci Waterloo

Bez cigarety ani ránu

Neodmyslitelnou součástí Ireny Kačírkové byly cigarety. „Kdekoli nemohla kouřit, měla pocit, že nežije. Vždyť i když dostala první infarkt, tak měla cigarety u sebe a hned si zapálila,“ vzpomínala její dcera v knize novináře Luboše Nečase. V roce 1981 podstoupila operaci žaludku, lékaři jí ale žádnou podrobnější diagnózu nesdělili. To, že má rakovinu, jí oznámil až německý lékař, kterého se přímo zeptala.

Navzdory vážným zdravotním potížím se herectví nevzdala a ještě rok před smrtí nastudovala sedm rolí a jednu operu. Poslední měsíce prožila ve velikých bolestech, protože metastázy začaly prorůstat i do kostí. Přesto si ani v posledních dnech v nemocnici neodpustila cigarety. Celý život se těšila, až zestárne a přehraje se do charakterních rolí. Nedožila se toho. Zemřela v Praze 26. října 1985.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace