Ostře sledované poslanecké platy: Rozhádaly sněmovnu, rozklížily koalici a naštvaly prezidenta, který má jejich zvýšení za nenažranost. Jak to s nimi teď vypadá?

Autor: Parlamentní listy.cz

Popisek: peníze, ilustrační foto

Poslanci v úterý přerušili projednání úprav platů ústavních činitelů. Prosadila to i hlasy koalice opoziční ODS kvůli nepřítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ve druhém čtení padlo několik návrhů, jak platy řešit. Sněmovna se k příslušné novele vrátí až potom, co bude premiér přítomen. Omluvil se kvůli jednání s polskou předsedkyní vlády Ewou Kopacz.

Lidovci a předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura navrhli další zmrazení platů, předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) chce pro příští rok růst asi o tři procenta. Sociální a rozpočtový výbory navrhly už dřív zvýšení zhruba o 14 procent, proti čemuž se ale postavilo vedení ČSSD. Původní vládní návrh předpokládá jednoprocentní růst.

Nad stanovováním platů prezidenta, členů vlády a zákonodárců nepanuje mezi poslanci shoda. Marek Benda z ODS poukazoval na to, že premiér a předseda ČSSD Sobotka zbořil dohodu, jež se odrazila v návrhu výborů. „Jenom si tady hraje populistickou kartu," uvedl. Martin Plíšek z TOP 09 a Starostů označil projednávání platů za absurdní divadlo vládní koalice, kterého se tato frakce nebude účastnit.

Andrej Babiš si za svůj nápad odnesl kritiku

Opozice kritizovala taky ministra financí a hnutí ANO Andreje Babiše za výrok o tom, že o platech zákonodárců by mohla v budoucnu rozhodovat vláda podle toho, jak rychle budou schvalovat zákony. „Návrh by se dal vylepšit: Kdo bude pro vládní návrh, dostane peníze, kdo ne, peníze nedostane," poznamenal předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Podle předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika se zákony dají dělat buď rychle, nebo dobře.

Lidovci navrhli zmrazit platy ústavních činitelů pro příští rok. Měla by podle nich vzniknout skupina, která by navrhla nový systém výpočtu mezd. Úsvit navrhuje zmrazení na tři roky.

Hamáček chce stejně jako výbory zavést automatický výpočet platů v návaznosti na průměrný plat v nepodnikatelské sféře. Jeho návrh by znamenal, že příští rok by stoupl základní plat poslance a senátora bez náhrad podle výpočtu o 1700 korun na 57.600 korun. Návrh výborů by znamenal zvýšení o 8100 na 64.000 korun. Předseda sněmovny označil svůj návrh za rozumný kompromis, jež by situaci vyřešil jednou pro vždy.

Pokud nebude od ledna účinná žádná úprava platového zákona, mzdy politiků by vzrostly po několikaletém zmrazení automaticky o 26 procent.

Výbory také navrhly řešení platů pro soudce. Měly by se odvíjet od trojnásobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Do konce letoška je to 2,75násobek průměrného výdělku za předminulý kalendářní rok. Činí 64.496 korun. Ústavní soud tento způsob výpočtu ale zrušil a uvedl, že by se základna měla vrátit k trojnásobku.

Lidovci chtějí platy zmrazit

Lidovci navrhují, aby platy zákonodárců zůstaly ještě rok zmrazené. V příštím roce by pak měla nastat systémová změna s navázáním platů na docházku poslanců a platy soudců. ČTK to sdělil lidovecký předseda, vicepremiér Pavel Bělobrádek. Stejný návrh by měl přednést na schůzce koaličních špiček.

„Navrhujeme pokračovat ve zmrazení, tedy nula procentní navýšení a v příštím roce udělat systémovou změnu s navázáním na docházku poslanců a platy soudců," napsal ČTK Bělobrádek. Podle představ lidovců by měla vzniknout pracovní skupina, která by bez časového tlaku, kterému poslanci čelí nyní, připravila změnu zákona.

Postoj lidovců, kteří se dnes věcí zabývali v klubu, je tak odlišný od postoje koaličních partnerů ze sociální demokracie a hnutí ANO. Obě strany se totiž rozhodly podpořit současný vládní návrh na zvýšení platů ústavních činitelů o jedno procento od Nového roku. O společném postoji tak musí koalice znovu jednat.

Návrh podobný lidoveckému předložil také předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura. Navrhuje zmrazení prodloužit o další čtyři roky zachováním současné platové základny 51.731 korun až do konce roku 2018.

Jestli Sněmovnou do konce roku novela zákona o platech ústavních činitelů neprojde, stoupnou od ledna automaticky o 26 procent.

My jsme platy zmrazili a zdanili náhrady, vypálila Langšádlová na Faltýnka

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Jihomoravského kraje uvedl, že nápad poslanců zvýšit si plat o 14 procent považuje za „nenažranost" a pokud se mu takový zákon dostane na stůl, hodlá ho vetovat. Poslanci ANO deklarovali, že se ztotožňují s původním návrhem premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který zpočátku chtěl peníze poslancům navýšit jen o procento.

O poslaneckých platech v pondělních Událostech, komentářích České televize diskutovali předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek a poslankyně, místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

Politici by se v tuto chvíli měli přestat dohadovat a zvýšit platy o jedno procento, jak předpokládal původní vládní návrh, a v budoucnu by měl být připraven mechanismus k růstu platů poslanců. Tak to viděl Faltýnek.

Langšádlová se do něj ale ostře obula. „Když jsme my byli u vlády, tak jsme zmrazili platy poslanců a zdanili jsme poslanecké náhrady. Teď je na tahu tato koalice. Tato otázka mohla být už dávno vyřešena," vypálila. Faltýnek ale ihned přešel do protiútoku. Platy poslanců už mohly být projednány, kdyby opozice nesahala k obstrukcím. S tím ale poslankyně nesouhlasila. Vláda mohla prosadit úpravy na mimořádných schůzích. Měla většinu při jejich svolání i prosazení zákonů. Místo řešení takovýchto věcí se ale často mění program sněmovny, nečekaně přibývá mimořádných schůzí a podobně.

A jak by tedy mělo vypadat budoucí systémové řešení? „Já myslím, že by to mělo být navázáno na platy ve veřejné správě s určitým koeficientem," poznamenala dál Langšádlová. Definitivní slovo ale zkrátka bude muset přinést koalice. Jasné odpovědnosti si je vědom i Faltýnek, který vyjádřil pochopení pro určitou rezervovanost opozičních stran. Původně totiž v Poslanecké sněmovně vznikla dohoda všech, kterou ale nakonec vládní koalice porušila. Jde o dohodu nad výše zmíněnými 14 procenty k poslaneckým platům.

Prezident považuje nárůst platů poslanců o 14 procent za nenažranost

Pokud zákonodárci schválí růst platů ústavních činitelů o 14 procent, prezident bude novelu vetovat. Návrh považuje za nenažranost. O Zemanově postoji k zákonu, který má řešit platy ústavních činitelů, informovala Česká televize.

K platům ústavních činitelů, respektive k jejich růstu, se vyjádřil prezident Miloš Zeman. Pokud zákonodárci schválí růst platů o 14 procent, prezident bude novelu vetovat. Návrh považuje za nenažranost.

Vláda původně předpokládala, že platy politiků vzrostou jen o procento. Když ale bylo jasné, že s tím bude ve sněmovně problém, přišel premiér s „ústupovou variantou“ přidat poslancům, senátorům i ministrům 3,5 procenta, stejně jako učitelům, úředníkům a jiným státním zaměstnancům.

Jenže když premiér Sobotka odjel do Spojených států, strany ve sněmovně se hladce dohodly, že si politici přidají přes 14 procent, jenže kolem toho vypukl takový poprask, že z tohoto nápadu couvají, jak ostatně stojí výše…

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová