Bohatá Dagmar Veškrnová: Václav Havel vydělává i po smrti
04.12.2014
Foto: Hans Štembera
Popisek: Knihy Václava Havla
Zvýšený zájem o knihy týkající se dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla, který před třemi lety vyvolalo jeho úmrtí, pomalu opadává. Stále je ale vyšší než před jeho smrtí - alespoň ve velkých knihkupeckých domech. Po několika reedicích a jedné narychlo vydané nové knize je však zatím jediným plánovaným titulem, který by měl Havla připomenout, souborné vydání Havlových teoretických textů o divadle, uvedla před časem ČTK.
Ovšem poté, co Michael Žantovský vzbudil pozornost mnoha států svým životopisem, vyvstala znovu otázka, jak je to s Havlovými autorskými právy a kolik vlastně vydělávají. Na některé věci se KrajskéListy.cz pokusily získat odpovědi.
Začněme knižně. Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je podle vydavatele řečeno vše, co nová havlovská biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí jakožto diplomat ve Velké Británii. Jeho kniha nabídne nejenom autorův pohled „zevnitř“, protože Žantovský dokáže Havlovo působení vnímat i kriticky, s maximální možnou objektivitou a lidskou i odbornou erudicí. Už prvotní autorův nástřel, sestávající ze tří ukázkových kapitol, vzbudil v nakladatelském světě nefalšované nadšení a dnes jsou práva na šestisetstránkovou publikaci, již autor napsal anglicky a sám si ji coby oceňovaný překladatel přeložil do svého mateřského jazyka, prodána do deseti jazyků, přičemž další jazykové mutace jsou v jednání.
A kdo se o autorská práva stará? Podle zjištění naší redakce autorská práva Václava Havla v České republice i v zahraničí například na divadelní hry spravuje a autorské smlouvy uzavírá AURA-PONT, divadelní a literární agentura. Práva na všechna ostatní díla spravuje a autorské smlouvy uzavírá Dilia: divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení. A komu jdou peníze? Na to odpověď získat nelze. Všechny smlouvy jsou kryté obchodním tajemstvím a konkrétní sumy vypátrat neumí téměř nikdo. Ovšem co lze naznačit, jsou osoby, které by mohly z Havlova díla a tvorby těžit.
Od půlky devadesátých let česká veřejnost ostře sledovala Havlův soukromý život: úmrtí manželky Olgy 27. ledna 1996; vážné nemoci, které prezidenta několikrát ohrožovaly na životě; nový sňatek s herečkou Dagmar Veškrnovou 4. ledna 1997, spory se švagrovou Dagmar o Palác Lucerna a Barrandovské terasy, restituované rodinné dědictví, jehož část Václav Havel prodal společnosti Chemapol Reality, jejímž předsedou představenstva byl Václav Junek, bývalý agent StB a předseda představenstva zkrachovalého chemického konglomerátu Chemapol.
Jak naší redakci prozradil advokát, který se dědickým právem zabývá, je víc než pravděpodobné, že zisky z autorských práv mohou jít rovněž Dagmar Havlové, dříve Veškrnové. Jmenován však být nechtěl. I přesto doplňme, co se o Havlové bohatství doposud ví. V roce 2001 se totiž stala jedinou majitelkou památkově chráněné vyhlídkové restaurace Terasy na pražském Barrandově. Nemovitost vložila do společnosti Barrandovské terasy, a.s. Roku 2003 prodala část akcií nejmenovanému kupci.
A co odhady týkající se vyplacených sum za autorská práva? Prý desítky, možná stovky tisíc. „Jde o to, jak jsou vypořádané smlouvy mezi právoplatnými dědici a agenturami," uzavřel bez bližší specifikace námi oslovený právník.
Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.
Pozůstalost tvoří veškeré jmění zůstavitele k okamžiku jeho smrti, které je způsobilé přejít na právní nástupce. Do pozůstalosti tedy nespadají práva a povinnosti vázaná výlučně na osobu zůstavitele, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Důsledkem toho přejdou do pozůstalosti např. i zůstavitelova práva na bolestné, na satisfakci v penězích apod., byla-li za jeho života uznána nebo zažalována. Pozůstalost je tedy širším pojmem než pojem dědictví. Dědictvím se rozumí ta část z pozůstalosti, která skutečně přejde na zůstavitelovy dědice.
Zůstavitelem může být pouze fyzická osoba, jejíž majetek má být v okamžiku její smrti předmětem dědického řízení.
Oproti tomu dědicem může být nejen osoba fyzická, ale i právnická, vznikla-li do jednoho roku od smrti zůstavitele (§ 1478 NOZ). Inspirací pro zavedení právnické osoby jako dědice bylo italské dědické právo. Za dědice je považována osoba, na niž mají po zůstavitelově smrti přejít pozůstalost jako celek, nebo podíl na ní, a to bez ohledu na to, z jakého právního titulu se tak stane (zda z dědické smlouvy, ze závěti či ze zákona).
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Zdeněk Svoboda