Petra Buzková: Fenomenální návrat do zmírající ČSSD a bič na Babiše?
02.12.2014
Foto: Petr Novák, Wikipedie
Popisek: Petra Buzková
ČSSD má výrazný problém. Podle našich informací se šéf ANO Andrej Babiš seč může, snaží o omezení vlivu některých Sobotkových lidí, jmenovitě Karla Březiny a právníka Pokorného. Evidentně se mu to daří. Sociální demokracie navíc padá v průzkumech a ANO roste. Hůř už být nemůže a strana proto hledá tváře, které by ji pozvedly. Jednou z nich by mohla být právě Petra Buzková.
„Mluvilo se o tom, protože se hledal někdo, kdo by představoval informace, respektive program sociální demokracie. Aktuální tváře nefungují, to je jasné," řekl naší redakci člen Grémia strany, jednoho z nejvyšších orgánů. Ačkoli se KrajskéListy.cz opakovaně snažily Buzkovou kontaktovat, její e-mail ve společnosti Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář zůstal němý. Pokud by ale některé z informací, které máme k dispozici, byly podložené, možná by se začaly dít věci.
„Samozřejmě nikdo neplánuje, že se Buzková znovu vrátí do strany, to jistě ne, jde nám spíše o to, abychom našli známé a kdysi úspěšné osobnosti a aby tyto osobnosti reprezentovaly ČSSD," dodal náš zdroj.
A nyní fakta: ČSSD podléhá tlaku Andreje Babiše prakticky ve všem. Od zdravotnictví po omezování dotací. Andrej Babiš navíc stále působí jako svěží vítr a lidé, alespoň podle průzkumů, zvažují jeho zvolení čím dál častěji. Sociální demokracie pro tento scénář nemá řešení a například březnový volební sjezd už nyní vypadá jako staronová sestava. Předsedou bude znovu Bohuslav Sobotka, jeho zástupcem Milan Chovanec, místopředsedové zůstanou beze změn.
Petra Buzková, jako kdysi nejpopulárnější politička, by stojaté vody jistě rozvířila. Připomeňme také, že je pravnučkou významného prvorepublikového sociálnědemokratického politika Františka Modráčka a patří k zakladatelům obnovené polistopadové sociální demokracie. V rámci ČSSD se zpočátku rovněž angažovala jako předsedkyně klubu Sociálně demokratické ženy. Ve volbách v roce 1992 byla zvolena za ČSSD do České národní rady (volební obvod Jihočeský kraj). Zasedala ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti a v mandátovém a imunitním výboru.
Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Mandát v poslanecké sněmovně obhájila ve volbách v roce 1996, volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002. V letech 1996-2002 byla místopředsedkyní sněmovny. V období od června do srpna 2002 byla krátce místopředsedkyní poslaneckého klubu ČSSD. Její politická kariéra vyvrcholila v následném volebním období, tedy již po odchodu Miloše Zemana z předsednického postu. V letech 2002-2006 byla ministryní školství ve vládě Vladimíra Špidly, vládě Stanislava Grosse a vládě Jiřího Paroubka. Kvůli ministerskému angažmá složila v září 2004 poslanecký mandát.
Spolu se Stanislavem Grossem kritizovala angažmá Miroslava Šloufa ve volební kampani ČSSD. Sjezd strany v Bohumíně roku 1997 ovšem pozici kritiků Miloše Zemana oslabil, byť Buzková si udržela post místopředsedkyně ČSSD. Od Zemanova vedení strany se odlišovala i hodnocením opoziční smlouvy z roku 1998, kterou považovala za krátkodobé řešení a nehodlala ustupovat v programových otázkách ODS.
Aféra Olovo
Reportéři MF DNES přinesli informaci, že mezi poradci tehdejšího premiéra Miloše Zemana vznikl za účelem zdiskreditovat tehdejší významnou představitelku ČSSD Petru Buzkovou materiál nazvaný Olovo (chemická značka olova Pb se shoduje s iniciály jmenované). Spis mimo jiné obsahoval smyšlené pomluvy o tom, že se Buzková živila prostitucí, týrala svou malou dceru nebo že spolupracovala s StB.
Vedení ČSSD odmítlo, že má se spisem cokoli společného, stejně se vyjádřil i šéf Zemanových poradců Miroslav Šlouf. Zlom nastal v srpnu 2000, kdy jiný Zemanův poradce, Zdeněk Šarapatka, na policii vypověděl, že autorem Olova je Vratislav Šíma. ČSSD reagovala trestním oznámením na neznámého pachatele za to, že se při získávání Olova naboural do počítačů na Úřadu vlády. Tím paradoxně autenticitu spisu potvrdila. Poté Zeman podal trestní oznámení na reportéry pro pomluvu, které bylo odloženo. Policie nakonec kauzu Olovo uzavřela s tím, že autorem spisu je poradce Šíma; pražské státní zastupitelství jej ale nakonec neposlalo před soud s odůvodněním, že skutek sice spáchal, ale čin nebyl společensky nebezpečný. Po obvinění policií Vratislav Šíma dále pracoval pro Úřad vlády. Zdeněk Šarapatka odešel ze Zemanových služeb na vlastní žádost s veřejným odůvodněním pochybností o premiérově mravním kreditu.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Zdeněk Svoboda