Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Alarmující: Každý desátý Čech žije na hranici chudoby, těm nejchudším zbývá na jídlo 17 korun na den!

24.11.2014
Alarmující: Každý desátý Čech žije na hranici chudoby, těm nejchudším zbývá na jídlo 17 korun na den!

Autor: Armadaspasy.cz

Popisek: V loňském prvním ročníku Národní potravinové sbírky bylo shromážděno na pomoc potřebným 66 tun potravin, letošním cílem bylo překročení hranice 100 tun.

Chudí lidé se vyskytují všude, ale v České republice je problém ten, že se nikdo nesnaží podchytit ty, kteří se pohybují těsně nad hranicí chudoby, ještě než do ní definitivně spadnou. Hodně z nich by se jich asi dalo zachránit dřív. Návrat po pádu na úplné dno je pak už velmi těžký a podaří se opravdu jen poměrně malému zlomku osob. Pomůže k tomu například celonárodní potravinová sbírka?

V České republice žije na hranici chudoby podle odhadů kolem milionu občanů a chudobou či sociálním vyloučením je permanentně ohroženo dokonce 15,4 procenta obyvatel, tedy více než milion a půl lidí. I proto je třeba hledat solidaritu u těch, co jsou na tom lépe. K tomu sloužila sobotní, již druhá celonárodní potravinová sbírka, která byla úspěšnější než loňský první ročník. Organizátoři po sečtení darovaného jídla z více než poloviny obchodů zjistili, že se už podařilo překonat 66 tun, nashromážděných v roce 2013. Letošním cílem bylo dosáhnout magické hranice 100 tun potravin, nakonec ale bylo shromážděno na pomoc potřebným 173 tun potravin. Přímo v obchodech darovali lidé v sobotu 146 tun jídla, dalšími 25,5 tuny přispěly firmy a 1,6 tuny věnovali lidé přes internet.

„Když byla sbírka vyhlášena loni, nečekali jsme takovou pozitivní odezvu. Letos se do ní zapojí ještě více obchodů, tak věříme, že bude možné pomoci i více lidem,“ řekl ParlamentnímListům.cz Fabrice Martin Plichta, který kromě toho, že je novinářem, je též ředitelem České federace potravinových bank. Dodal, že i když se podle něj situace za poslední rok v Česku nijak zásadně nezměnila ani nezdramatizovala, to že zde žije hodně lidí, co potřebují každou korunu a uvítají tedy jakoukoli pomoc, je pravda.

Vybraly se tuny potravin. Jaký byl jejich osud a kde pomohly?

ParlamentníListy.cz se zajímaly o to, jak konkrétně pomáhalo několik tun potravin, které se podařilo vybrat v loňském roce. A dozvěděly se hned několik příběhů. Jelikož jde o klienty charitativních organizací, jejichž jména tyto organizace celé neuvádějí v rámci zachování jejich soukromí, jsou uvedena pouze pod zkratkou.

Například pan Alois z Karviné je invalidní důchodce. Bydlel donedávna v bytě 3+1 s nemocnou matkou, o kterou pečoval. Jenže když zemřela, neměl sám dost peněz na placení nájmu, a tak mu začal v bytě narůstat dluh. Časem byl proto nucen odejít do Azylového domu Slezské diakonie. Tam začal hledat práci a učit se práci s počítačem, na což mu při celodenní péči o matku nezbývalo času ani sil. Později pan Alois začal v azylovém domě pracovat ve veřejné službě, brzy nato se odstěhoval do takzvaného tréninkového bytu, který mu umožňuje začít znovu.

Jak prozradila Jana Brzezinová, zaměstnankyně BETHEL Karviná Slezské diakonie, v tomto bytě si hospodaří pan Alois sám. K nízkému invalidnímu důchodu si musel najít brigádu alespoň na pár hodin měsíčně. A tak může i poctivě splácet dluh na bytě, který měl v pronájmu s matkou. „Potraviny z potravinové banky mu pomáhají snížit náklady na stravu, tím rychleji splatit dluh a dostat se do vlastního bytu. Do budoucna věří v získání práce s větším úvazkem, aby mohl být samostatný a nemusel spoléhat na pomoc od druhých lidí,“ doplnila příběh z praxe paní Brzezinová.

Ani příběh pana Františka není ojedinělý

Loňská celonárodní potravinová sbírka v ČR pomohla i v Charitě Ostrava, konkrétně Charitnímu středisku sv. Františka, které poskytuje sociální služby v podobě noclehárny a azylového domu. Jelikož i loni se uskutečnila v předvánočním čase, díky velkému množství potravin, získaných z této sbírky, byly plně uspokojeny potřeby právě těchto lidí a pomohly k důstojnějšímu prožití vánočních svátků. Mezi nimi byl i pan František.

Využíval v té době azylový dům zhruba půl roku, docházel pravidelně do zaměstnání, ale pro hromadné propouštění o tuto práci přišel, a musel tak překlenout období mezi mzdou a výplatou sociálních dávek. „V tuto dobu jsme panu Františkovi do vyřízení sociálních dávek a jejich následnou výplaty poskytovali denně potraviny, díky nimž mohl uspokojit základní lidské potřeby a nestrádat zejména fyzicky. I díky uspokojení těchto potřeb došlo k vyvážení a znovuvzchopení se uživatele služby k další cestě do budoucnosti,“ popsala Marie Monsportová z Charitního střediska sv. Františka v Ostravě.

Zoufalá Věra měla na jídlo měsíčně jen 500 korun

I příběh Věry z Třince je důkazem toho, jak potravinové banky, do kterých jdou potraviny ze sbírek, mohou i dlouhodoběji pomáhat. Za paní Věrou přišla pomoc z ostravské potravinové banky letos v červenci. ParlamentnímListům.cz o tom povyprávěl Bohuslav Szotkowski (BETHEL Třinec Slezské diakonie).

„Ze sociálního odboru městského úřadu k nám na středisko nasměrovali padesátiletou paní Věru, která se ocitla v nouzi. Šlo o rozvedenou ženu, jež poté, co ji partner opustil, sama vychovávala dvě děti. Nyní, když už jsou děti velké a osamostatnily se, žije v bytě sama. Je vyučenou švadlenou a nějakou dobu pracovala v textilním průmyslu. Vše se zkomplikovalo, když podnik, ve kterém působila, zkrachoval a jinou obdobnou práci v našem regionu bylo téměř nemožné najít. Našla si tedy práci na částečný úvazek v jiném oboru – jako pomocná síla ve školní kuchyni. Mzda ovšem není moc velká. Když přišly prázdniny, školní kuchyně byla také zavřená, a paní Věra tudíž zůstala bez příjmu,“ prozradil Szotkowski.

Darované potraviny ji rozplakaly

Paní se jim při osobní návštěvě svěřila, že jiné to o moc není ani v době, kdy prázdniny nejsou. Když ze svého malého platu uhradí náklady na bydlení a ostatní nutné výdaje včetně splátek dluhů, které pravidelně splácí, zbývá jí sotva pětistovka na jídlo na jeden měsíc. „Uvedla, že ve spíži má už jen trochu mouky a čočky a s tím musí vydržet dlouhé dva týdny. Situace to je tedy pro ni složitá a nezáviděníhodná,“ pokračoval ve vyprávění dalšího z příběhů Szotkowski.

Naštěstí pro ni a podobně složité případy jsou k dispozici potraviny z potravinové pomoci. „A tak jsme na našem středisku pro paní připravili balíček obsahující těstoviny, instantní polévky, luštěniny, mouku a další potraviny z té loňské potravinové sbírky. Když jsme jí balíček předávali, vděčností se rozplakala. Nečekala, že obdrží tolik jídla. Byla opravdu vděčná,“ řekl zaměstnanec Slezské diakonie v Třinci.

Nedostatek a přebytky jídla, které se vyhazují. Jak to dostat do rovnováhy?

I z tohoto uvedeného krátkého příběhu je zřejmé, že sbírka měla pro tuto konkrétní paní téměř existenční význam. Není třeba ale zastírat, že zatímco existují lidé, co mají hlad, zároveň se u nás i v celé Evropě stále plýtvá tisíci tunami potravin. Přitom to jsou často právě ty, které chudým lidem možná chybějí a mohly by jim být rozděleny. I proto si potravinové banky, do nichž však nejdou jen výhradně potraviny od dárců, ale například přebytky od zemědělců atd., daly za cíl pomáhat člověku, kterému chybějí prostředky na živobytí, aby se mohl najíst. Chtějí zamezit podvýživě nebo špatné výživě. Současně tím však bojují i proti plýtvání. V současné době jich je na území naší republiky šest – v Praze, Ostravě, Liberci, Plzni, na Vysočině a v Ústeckém kraji v Litoměřicích.

S nápadem na jejich zřízení přišel u nás již v 90. letech zakladatel Naděje Ilja Hradecký. Když se kolem roku 2000 zdálo, že veškeré jeho snahy přijdou vniveč a skončí, podařilo se myšlenku na potravinové banky v Česku obnovit. Jen pro obrázek stačí doplnit pár čísel. Například jen v roce 2009 bylo z těchto bank vydáno potřebným celkem 335 691 tun potravin v hodnotě 18 794 727 korun.

Lidem by se mělo pomáhat dřív, než spadnou na úplné dno, míní francouzský novinář

Co k tomu dodává ředitel České federace potravinových bank a francouzský novinář Fabrice Martin Plichta? „Chudí lidé se vyskytují všude, ale v České republice vnímám jako problém to, že se nikdo nesnaží podchytit ty lidi, kteří se pohybují těsně nad hranicí chudoby, ještě než do ní definitivně spadnou. Hodně z nich by se asi dalo zachránit dřív. Návrat po pádu na úplné dno je pak už velmi těžký a podaří se opravdu jen poměrně malému zlomku osob,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz.

O projektu Potraviny pomáhají

Potraviny pomáhají jsou společným projektem platformy Byznys pro společnost a spolupracující České federace potravinových bank. Do projektu, jehož cílem je rozvinout diskusi a iniciovat řešení problematiky nedostatku potravin na jedné straně a jejich plýtvání na straně druhé, jsou zapojeni i přední prodejci potravin v České republice (TESCO, Penny, Kaufland, Ahold, Globus) a společnost DM. Vrcholem celého projektu je pravidelná listopadová Národní sbírka potravin. V den jejího konání mají lidé z celé České republiky možnost zakoupit trvanlivé potraviny a darovat je těm, kteří jsou na pokraji hmotné nouze.

Ke komu a jak potraviny poputují?

Vybrané potraviny poputují přednostně do charitativních organizací, poskytujících pomoc zejména seniorům, matkám samoživitelkám, pěstounským rodinám a dětem z dětských domovů. Cesta potravin vede z nákupního košíku dárce k dobrovolníkům přímo v obchodech za pokladnami. Ti přebírají potraviny, které se rozhodne někdo darovat, shromáždí je a večer je převeze jeden z partnerů, letos jím opět byla kurýrní společnost DHL, do potravinových skladů České federace potravinových bank. Odtud již potraviny putují k jednotlivým charitativním organizacím a přes ně k potřebným. Důležité je, že cesta potravin je přímá a krátká. Darované potraviny zůstávají v pobočce potravinové banky v tom kraji, kde byly darovány. Pomoc tak směřuje přímo do okolí, kde je vybrána.

Alena Hechtová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Redaktor KL

Tagy
chudoba,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace