Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nagyová o svém milenci, později manželovi Nečasovi i jeho bývalé ženě: Řekla toho dost, slovo láska ale nepadlo ani jednou jedinkrát! Máme ukázku

22.11.2014
Nagyová o svém milenci, později manželovi Nečasovi i jeho bývalé ženě: Řekla toho dost, slovo láska ale nepadlo ani jednou jedinkrát! Máme ukázku

Autor: Nakladatelství Epocha

Popisek: Na obálku knížky fotil Janu Nagyovou-Nečasovou profesionální fotograf.

EXLUZIVNĚ O poměru s premiérem, aféře Nagygate a vazbě, Jana Nečasová poprvé odhaluje své soukromí. „Vždy svá. Nezlomená. Šťastná. I nešťastná. Žena, jejíž příběh stojí za to znát. Je to zpověď. Ale není to pokání,“ stojí v anotaci knihy nazvané Nečas Jany Nagyové od novináře Josefa Hympla, která vyšla minulý pátek u nakladatelství Epocha. Co všechno prozradila Jana Nagyová, s níž právě začal soud, o svém milenci?

Soud ve čtvrtek zahájil hlavní líčení v kauze Jany Nečasové, dříve Nagyové, obžalované ze zneužití Vojenského zpravodajství (VZ). K Obvodnímu soudu pro Prahu 1 ji doprovodil manžel, expremiér Petr Nečas. Dorazili i ostatní obžalovaní, exšéfové rozvědky Milan Kovanda a Ondrej Páleník a zpravodajec Jan Pohůnek. Jednání se podle očekávání setkalo se značným zájmem veřejnosti. Na místě bylo také zhruba 20 novinářů, kteří s ostatními zájemci obsadili všechna místa k sezení v jednací síni.

K soudu doprovodil Janu Nagyovou manžel.

Nečasová přišla k soudu s manželem a také obhájcem Eduardem Brunou jako první z obžalovaných zhruba 20 minut před začátkem jednání, které soudkyně Helena Králová zahájila krátce po 09:00. Fotografové a kameramani mohli pořídit záznam pouze před jednací síní, uvnitř soudkyně povolila novinářům pouze zvukové nahrávky. Justiční stráž naznačila, že soudkyně zvažuje rozhodnutí o vyloučení veřejnosti z jednání při výsleších obžalovaných, které mají následovat po přečtení obžaloby.

Státní zástupce Rostislav Bajger poté začal číst obžalobu, ve které čtveřici viní ze zneužití VZ. Obžalovaným hrozí až pětileté vězení zejména za zneužití pravomoci. Podle státního zastupitelství Nečasová zneužila rozvědku v roce 2012, když působila jako šéfka kabinetu tehdejšího premiéra Nečase (ODS). Nechala údajně sledovat jeho manželku Radku. Kauza vedla k pádu vlády. Nečas se s Nagyovou později oženil.

Velká láska? Jana Nagyová to tak nikdy nenazvala...

Kovanda, Páleník i Pohůnek již dříve odmítli tvrzení o sledování. Podle nich byla akce tzv. kontrasledováním, kterým se prověřovalo podezření o pohybu lidí kolem tehdejší Nečasovy manželky. Zadání se prý týkalo bezpečnostního rizika pro stát a úkol prý přišel „z nejvyšších míst". Nečasová před policií při vyšetřování nevypovídala a dříve naznačila, že se vyjádří až před soudem, stejně jako její manžel, který by měl v případu vypovídat jako svědek.

Krátce poté, co se Petr Nečas stal celostátním lídrem pro sněmovní volby 2010, se objevily narážky na váš intimní vztah. Proč v té době?

Myslím, že by to mělo zaznít. Tu zmiňovanou facebookovou stránku o Petru Nečasovi a jeho milence Janě Nagyové založili lidi kolem Topolánka. Byla tam jediná fotka, kde jsme vedle sebe. Byla pořízená v pečovatelském domě někdy v roce 2009. Tenkrát jsem Petra poprosila, jestli by mezi ty babičky a dědečky nepřijel. Tam nás postavili vedle sebe a vyfotili. Tak tuhle fotku vzali, opentlili různými srdíčky, kytičkami a vyvěsili na internet.

Bylo krátce před volbami a on vás zapřel s tím, že jde jen o snahu poškodit jeho jméno. Jak jste to vnitřně nesla?

Já jsem si ale vždycky chránila soukromí a o svých vztazích jsem nemluvila. Ani v Karlových Varech nikdo nevěděl, s kým tam žiji. Tento status jsem si vždy snažila udržet. V mém předchozím životě nebyl důvod ventilovat věci ze soukromí. Pokračovala jsem v tom i v Praze. A už vůbec nikdy před podřízenými. Proč by to měl někdo vědět. Třeba přítele, kterého jsem vám popisovala, toho, se kterým jsem žila sedm let, jsem dětem představila asi po půl roce. Společně jsme ale začali žít až po dvou letech, až jsem byla přesvědčená, že ho chci přivést mezi moje děti.

Veřejnost vás vnímá jako takového generála a jeho spíše jako tiššího člověka. Když jsem vás nyní potkal společně, tak jsem byl trochu překvapený…

Že on je šéf? Já jsem to vždycky takhle měla. Já jsem si mohla myslet, co jsem chtěla, skřípat zubama, nebo tleskat, ale vždycky jsem uměla oddělit profesionální život od toho soukromého. Samozřejmě, že když jsme pak byli sami, tak jsem mu mezi čtyřma očima upřímně řekla, co si myslím.

Trochu mě překvapilo, že u našeho prvního setkání, když jsme se domlouvali, za vás často hovořil on.

Já jsem nikdy nekomunikovala s novináři, nebyla to moje parketa. To fakt neumím. Vždy jsem, co se týká novinářů, dala na jeho cit. Nechtěla jsem nikdy udělat chybu.

V minulosti jste dala jediný rozhovor mým kolegům z časopisu Týden. Bylo to na konci roku 2011.

Ano. Dala jsem jeden jediný rozhovor. Tenkrát to bylo s Františkem Nachtigallem a Miroslavem Koreckým. Když Petr ten rozhovor četl, tak říká: „Hele, ten Korecký do tebe slušně šel.“

On se vás prostě ptal na váš milenecký vztah. Proč jste nepřiznala pravdu?

Snažila jsem se chránit Petra. Navíc to, co se kolem nás dělo, to slídění novinářů kolem různých věcí…

Co máte na mysli?

Jeden příběh za všechny. Vezměte si, že jsme třeba měli jet na státní návštěvu do Bavorska. Petr měl jet. A na vojenském letišti ve Kbelích jsme měli nastoupit do letadla. Na poslední chvíli jsem řekla, že radši zůstanu. Pro mě tyhle oficiální hogo fogo akce nejsou. Tam je všechno strnulé. Je sice pravda, že jsem kvůli tomu neviděla hezkou architekturu a jiné hezké věci, ale to se nedá nic dělat. Premiér odjel a za půl hodiny nám volal známý, že Eva Pospíšilová z Blesku dostala od naší ochranné služby echo, že premiér vyjel do Kbel na letiště, ale bez Nagyové.

Jak jste reagovala?

Řekla jsem si fajn, takhle ne. Po celém úřadu jsem začala šířit, že přece jenom pojedu. Ale autem. A rozjela jsem úplný kolotoč. Nahlásila jsem v kuchyni, ať mi nasmaží řízky, ať mám jídlo na cestu. Všichni tomu museli věřit. Tenkrát mi řidič řekl, že do Bavorska nepojede. Že je moc unavený. Tak jsem si vzala druhého řidiče a tomu jsem to prozradila. Že budeme popojíždět po Praze půl hodiny a potom toho necháme. Věděla jsem, že je loajální. Řekla jsem mu: „Pak mě hodíte domů a aspoň budu jednou doma v pět.“ Byl z toho paf. Prý jsem ho tak zblbla, že si půjčil 200 euro, aby měl s sebou na cestu. Takže to muselo vypadat opravdu věrohodně. Novináři nevěděli, jestli se mají obracet z Německa zpátky, protože jim ochranná služba zase dala echo, že jedu do Bavorska autem. Pak tam v Německu před hotelem celou noc čekali, že mě nachytají, jak jdu do hotelu za Petrem. Marně.

To je divoká historka, ale nemyslíte si, že jako vrcholný úředník byste s médii komunikovat přece jen měla?

Ne. Měla jsem pocit, že nejsem povolaná, aby se o mně vyprávělo. Fakt jsem vždycky říkala, že nejsem důležitá. V politice jsem si zvykla, že kampaň je vždy postavena na jednoho člověka a na jeho obličej. Zbytek lidí je od toho, aby na něj pracovali. Zrovna dneska jsme s Petrem vzpomínali, že mi vždycky hlásil, když jsme někam jeli, že tam jsou novináři, a já jsem chodila zadním vchodem. Naopak moji kolegové podřízení se předváděli, kdykoliv se mohli mihnout vedle premiéra. Třeba náš poslední tiskový mluvčí, který přišel na Úřad vlády z České televize.

Michal Schuster?

Schuster ne. Ten ani nestíhal běžet vedle nás, když jsme pospíchali. Myslím toho pána, co měl aféru v České televizi. Říkali jsme mu princ Krasoň… Šlo o Jana Hrubeše (Média referovala o jeho mileneckém vztahu s moderátorkou Anetou Savarovou, který měl po rozchodu údajně přerůst v obtěžování). Jemu musel Petr na rovinu říct, aby se poněkud upozadil, protože on premiéra dokonce předbíhal a pomalu se s ním držel za ruku, aby byl vidět.

Odpusťte mi to, ale jak bylo těžké rozdělit ty dvě role, pracovní a mileneckou?

Byl v tom velikánský kus sebezapření. To mi řekl i ten psycholog. Je to hrozně fajn chlap. Podle něj jsem si mohla v autě polykat slzičky, ale vylezla jsem ven a hrála jsem tu druhou roli. Tu, která se ode mě očekávala. Šéfky kabinetu, Petrova servismana.

A nepřeháněla jste ten servis kvůli vašemu milostnému vztahu? Prý jste rozhodovala i o drobnostech?

Ať už tam byl vztah, nebo předtím nebyl, já jsem byla vždy naprosto loajální ke svému šéfovi. Mám to prostě takhle nastavené. Zase se vrátím ke svému psychologovi. U něj jsem vyplňovala asi dvacet testů. Hodně jsem s ním mluvila. Chtěl po mně, abych mu řekla, čeho jsem si na sobě cenila. Řekla jsem mu, že to, jak jsem uměla vždy oddělit profesionální linku od soukromé. Nikdy jsem před lidmi nepokřikovala Petře! Nikde jsem nedávala najevo, jak blízko mu jsem. Naopak jsem na nějaké oficiality vystrkovala podřízené nebo jiné lidi, ať tam jdou oni.

Tomu utajování vašeho vztahu jste ale museli dát spoustu energie.

Nemuseli to prostě všichni vědět. Vezměte si, že já jsem Petra potkávala. Že jsem s ním pracovala jako s ministrem i jako s premiérem. A všichni na vás zírají. Já jsem to Petrovi i říkala, že nakonec vždycky já to odnesu, jak to vypadá na té ulici. Ale on to tak nevnímal. Je to také tím, že politici po takové době ve funkcích už nemají na některé věci cit.

Myslíte, že se jim hůře vnímá realita? Kolik stojí rohlík a podobně?

Ano. Třeba jeho manželka Radka nikdy nechodila do práce. Nedávala mu tu zpětnou vazbu. Já jsem mu říkala: vy jste třeba nikdy nemuseli řešit, kdo zůstane doma, když vám onemocní dítě… A obecně sepětí s každodenní realitou potřebuje každý člověk. Aby se prostě neztratil.

A jak to hodnotíte vy? Sama jste říkala, že jste vlastně byla „obyčejná holka z Chodova“ a nakonec jste se dostala do jedné z nejvyšších úřednických pozic v zemi.

Hmm. No já nevím. Takhle to nevnímám. Myslím, že to zase nebyl a není žádný med, jak by si někdo mohl myslet… Oni to policisté vědí. Musí to vědět z těch odposlechů, že jsem to chtěla zabalit. I kdyby se nestalo to, co se stalo, tak bych v té funkci letos už nebyla.

Z jakého důvodu? Ničilo to nějak váš vztah s Nečasem?

Měla jsem toho už dost a je to slyšet i z těch odposlechů, co mi pustili. Byla jsem z toho všeho nakonec strašně unavená. Vlastně už rok před tím jsem skončila na kapačkách, v únoru 2013 jsem měla vyhřezlé plotýnky a zase kapačky. Tělo už to začalo odnášet a dávalo mi to jasně najevo. Už jsem i hodně špatně spala. Ale takhle to opravdu nebylo. Především… Já prostě ve svém věku nepotřebuji někde zahnízdit. Vždyť i dneska trpím trochu takovým tím staromládeneckým syndromem. Musím si teprve zvyknout, že po dlouhé době s někým žiji, že se s někým musím bavit o tom, kam jdu, kdy přijdu a co budu dělat. Vztah Petra s bývalou manželkou prostě už před delším časem vyšuměl. Tam už to řešení bylo na spadnutí.

Vy jste se přece s Radkou Nečasovou musela potkávat.

My jsme se osobně viděly asi dvakrát v životě. Ona se v jeho kariéře nijak neangažovala. Žila si svůj vlastní život, a když to řeknu trochu drsně, tak nikdy nepochopila, o čem ta jeho práce je. Respektive byla.

Takže jste nestála o to, nějak váš milenecký vztah oficiálně potvrdit?

Já jsem si před osmnácti lety dala úkol, když jsem svoje dcery musela vychovávat sama. Vyvést svoje dcery dobře do života. Když nyní dostuduje i Štěpánka a jako Nikola budou mít obě práci a budou mít bydlení. Takže jsem se o ně postarala, udělala jsem pro ně všechno. Postavila jsem je do města, které jim nabízí nějakou pracovní příležitost, mají vzdělání. Vnitřně cítím, že se mi to povedlo, i když jsem na to byla sama. Tím, jak se svými dětmi žijeme hodně spjatě, tak abych domů vodila někoho, kdo je ženatý, kdo to nemá vyjasněné, to ne. To bych neudělala. Navíc já hodně věřím na mystické věci, jako na anděly, na minulé životy, energie a aury. Věřím tomu, že kdybych udělala nějakou podobně nehezkou věc, jakou popisujete, že se mi to zase vrátí zpátky. A já jsem nikdy nechtěla, aby mi Petr mohl někdy vyčíst, že jsem ho odvedla od jeho rodiny, od dětí. Protože první, na čem jsme se sblížili, bylo, že jsme si říkali, milujeme oba dva svoje děti.

Tuhle podstatnou událost vašeho života bychom málem přeskočili. Krátce po vašem propuštění jste se s Petrem Nečasem vzali. Jak vás požádal o ruku?

Paradoxně před regálem s kočičím a psím žrádlem. Byli jsme na nákupu a on se ten den od právníků dozvěděl, že je rozvedený.

Kolem vašeho svatebního obřadu bylo docela slušné pozdvižení. Novináři se domnívali, že se berete na zámku v Mcelích. To ale nebyla pravda. Kde jste měli ve skutečnosti obřad a jak to, že se vám ho podařilo tak dokonale utajit?

My jsme původně zvali hosty na opožděnou oslavu mých narozenin. Někdo ale médiím řekl, že se budeme ve skutečnosti brát. Den dva předtím začali kolem nás slídit. Ten den ráno jsem šla venčit pejsky a tam už stála asi tři auta, kde byli paparazzi. Samozřejmě, že jsem je viděla. Novináři stáli i před bytem mojí dcery. Nakonec vyjelo několik aut s černými skly a myslím si, že si chlapci pořádně zajezdili. My jsme si objednali jednoduše taxíka. Tedy poněkud většího, takzvaný minivan. Zajel do garáží a my jsme nastoupili. To auto bylo polepené samolepkami na různá kasina, rulety a podobně. Nikoho by asi nenapadlo, že při slavnostní příležitosti budeme cestovat takhle. My jsme tímhle pro nevěstu poněkud šíleným autem v klidu dorazili na Libeňský zámeček, kde se konal samotný obřad.

Repro z knihy. Takhle vypadali novomanželé...

Zajímavá konspirační akce.

Musím říct, že sama bych to celé zorganizovat nezvládla. Myslím celou tu svatbu. Úžasně mi pomohly obě moje dcery. Neměla jsem na to vůbec nervy. Byla jsem absolutně nepoužitelná a vidina toho, že bych to měla organizovat? To nešlo. Neměla jsem ani zpátky svůj telefon, neměla jsem kontakty ani na svoje přátele. Zpětně děkuji všem, jak to v pohodě všechno zvládli.

A co bylo dál?

Na zámečku už čekal Petr se svým synem. No a tak jsme se vzali. Potom jsme odjeli do restaurace. Dcery vědí, že mám moc ráda písničky od Edith Piaf, kterou zbožňovala i moje maminka. Ta měla vůbec ráda francouzštinu a všechno francouzské. Po příchodu do restaurace nám s Petrem hráli Non, Je ne regrette rien (Ničeho nelituji). I na maminčinu počest.

Je to nádherná píseň. Našel jsem si, že v té písničce se mimo jiné zpívá: Nelituji ničeho, to dobré, co mi udělali, i to zlé, všechno je mi jedno!

Takhle jsem to nevnímala. Chci k tomu jenom ještě říct, že si strašně vážím i toho taxikáře, který nás nikde neprozradil. Klidně mohl někomu povědět, kam nás na obřad, nebo potom na hostinu, odvezl. Neudělal to. Stejně jako personál restaurace. Chci moc poděkovat i našim přátelům, kteří tam byli. Nikdo z nich žádnou z fotek, videí, co se tam natáčela, nedal do novin. Opakuji, že jim za to děkuji. Vím, že s námi v tu chvíli byli opravdoví přátelé. Taky z toho vnímám, že některá dřívější přátelství mohla být jenom na oko.

Jak vypadaly vaše první společné Vánoce?

Podávala jsem zase další vysvětlení na policii. Zajímali se třeba nejvíce, kdy jsme se dali dohromady. Do toho jsme se dozvěděli, že Petrova exmanželka měla jako poškozená přes svého advokáta přístup do spisu o čtrnáct dní dříve před našimi právníky. Sama sice prohlásila, že nebude vypovídat, podle záznamu bylo ale okopírováno 160 stran spisu jejím zástupcem. Vánoce jsme nakonec prožili společně v pronajatém bytě. V tom starém už jsem nemohla být. Měla jsem v sobě pořád to trauma ze zatýkání. Necítila jsem se tam už dobře, všechno se mi vracelo.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace