Jejími milenci byli Vlasta Burian i Oldřich Nový, měla dva manžely, ale nakonec zůstala sama. Velká filmová hvězda a její pohnutý život... Tajnosti slavných
21.11.2014
Foto: ČT
Popisek: Prvorepublikovou filmovou hvězdu Zitu Kabátovou osud nešetřil. Vždycky se dokázala znovu nadechnout a jít dál.
Nejstarší česká herečka zemřela přesně měsíc po oslavě 99. narozenin. Zažila Rakousko-Uhersko, dvě světové války, totalitu i současnost. Byla dvakrát vdaná, měla jediného syna a nespočet milenců. Za prvním manželem ji úřady nepustily, druhého komunisté zavřeli, a pak emigroval. Co všechno musela zvládnout hvězda stříbrného plátna Zita Kabátová?
„Už nikdy nebudu hrát ve filmu, už na to nemám. Já bych roli uhrála. Nádherně. Kdyby šlo jenom o to to tam odkecat. To jo. Ale dostaňte mě v pořádku tam a zpátky. Umyjte mě. Načančejte a odličte mě. A tohle všechno, to už je na mě strašně moc,“ svěřila se v srpnu 2005 Zita Kabátová novinářům, a tak vlastně ukončila svoji kariéru. Toto své prohlášení však později ještě dvakrát porušila, když přijala role ve filmech Hodinu nevíš... a Pamětnice. Na kontě má desítky divadelních rolí a šedesát rolí ve filmu.

Poprvé před kamerou v romantickém filmu z roku 1936 Světlo jeho očí, milostném příběhu
obětavé ošetřovatelky a slepého mladíka z dobré rodiny v podání Jiřího Dohnala
Ochotníci si ji půjčovali od dětství
Nejstarší česká herečka Zita Kabátová se narodila 27. dubna 1913 na Malé Straně, v umělecky založené rodině. Její otec Benno Kabát byl architekt a památkář a pracoval na opravách umělecky nejvýznamnějšího pražského barokního skvostu, chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Byl divadelní ochotník a psal hry pro loutkové divadlo. Matka Anna hrála jako ochotnice v Malostranské besedě. Bratrancem Zitiny matky byl pražský kabaretiér a první český filmový herec Josef Šváb-Malostranský.

Jedním z jejích milenců byl Vlasta Burian - společně v komedii Přednosta stanice
„Ochotníci si o mně mezi sebou řekli a pak si mě půjčovali. Vždycky když potřebovali nějaké mládě, dostala jsem roli. Zvlášť ty hubaté,“ popsala před lety své začátky v jednom rozhovoru. Vystupovala na žižkovské scéně u Karla Želenského a u ochotníků, kde hrála i po absolvování gymnázia a klášterní školy. Počátkem 30. let toužila hrát v Divadle Vlasty Buriana a v Osvobozeném divadle, chyběly jí ale zkušenosti.
Hvězda první velikosti
Kolem roku 1935 začínala hrát profesionálně. Krátce nato, v roce 1936, dostala první filmovou roli ve snímku Světlo jeho očí, která odstartovala závratnou kariéru jedné z nejoblíbenějších hereček 30. a 40. let. Na cestě k profesionálnímu divadlu jí podle jejích vlastních slov pomohlo i to, že byla ‚zpěvandule‘. Tři sezony působila i v Divadle Oldřicha Nového. „Až on mě naučil normálnímu hraní, přes něj jsem se dostala k činohře,“ prohlásila jednou o svém principálovi.

Její náručí údajně prošel i legendární prvorepublikový milovník Oldřich Nový,
o němž paní Zita říkala, že až on ji naučil normálnímu hraní.
Současně hrála v dlouhé řadě filmů, k nejznámějším patří Slavínského Muži nestárnou nebo Svitákův Přednosta stanice, kde si zahrála po boku Vlasty Buriana. O Burianovi a Novém se po letech rozpovídala v pořadu České televize Neobyčejné životy. „Buriana i Nového si manželky velmi hlídaly. Ale jakmile jsme odjeli s divadlem někam na zájezd a ony zůstaly v Praze, tak je neuhlídaly, neměly šanci!“ rozesmála se v dokumentu. Dala tím najevo, že oba nejspíš prošli i její postelí. Sám Burian o ní jednou prohlásil: „Za hřích by stála!“ Jeho manželka Nina dobře věděla, že se mu Zita líbí, na zájezdy s ním ale nejezdila, a tak mu v záletech zabránit nemohla.
Za velkou slávou následoval trest
Po druhé světové válce se Zita Kabátová dostala před vyšetřovací komisi, která jí zakázala hrát a veřejně účinkovat kvůli rolím ve dvou filmech, které společnost Pragfilm natočila během okupace v němčině. Byla jí znárodněna a odebrána vila v Dobříni, kterou pro rodinu postavil tatínek a kde byli všichni velmi šťastní. V roce 1946 se vdala za Jerryho Krále, ředitele firmy Zeiss Ikon v Bombaji, nebylo jí však uděleno vízum, a tak se později na dálku rozvedli. V té době žila na pokraji chudoby. Ve fotoateliéru kolorovala a retušovala fotografie, malovala květiny na porcelán. Po roce 1953 se konečně dostala alespoň do Pražské estrády a od roku 1954 vystupovala ve Vesnickém divadle pod jménem bývalého manžela, jako Zita Králová.

Součástí poválečného trestu bylo i zabavení vily v Dobříni, kterou postavil Zitin tatínek
V roce 1956 se provdala podruhé za veslaře-skifaře, československého reprezentanta a olympionika Jiřího Zavřela, jen krátce poté, co byl propuštěn z jáchymovských uranových doků, kde byl deset let vězněn z politických důvodů. Po roce se jim narodil syn Jiří. Oba však nakonec emigrovali do Spojených států, manžel v roce 1965 a syn ve druhé polovině 90. let. „Můžu říct, že mám dobré přátele, kteří mi v nouzi nejvyšší pomohli,“ vzpomínala herečka například na režiséry Steklého, Fuku či Dudka, kteří ji do svých filmů ´propašovali‘, protože věděli, že žije sama se synem. Její první rolí po tak velkém odstupu byla Marie ve filmu Hvězda z roku 1969. V sedmdesátých letech se živila jako vedoucí několika pražských kin, mimo jiné kina Illusion, a naplno začala znovu natáčet až po čtvrtstoletí.

Syna Jiřího porodila až ve 44 letech. Když mu bylo osm, manžel emigroval
a Zita zůstala s dítětem sama.
Přibývající léta ji nemohla zastavit
Mnoho rolí na Zitu Kabátovou čekalo i po roce 1989, hrála mimo jiné ve filmu Zapomenuté světlo, v Brabcově černé komedii Král Ubu, ve slovenském filmu Modré z Nebe či v nezapomenutelném Babím létu a Želarech. Vrátila se i do divadla, v letech 1997 a 1999 hostovala v divadle Pod Palmovkou. V roce 2005 utrpěla vážný úraz, po němž posledních sedm let prožila v léčebně pro dlouhodobě nemocné v pražském Motole. Ani to jí však neubralo na elánu. Přijímala návštěvy, četla stále ještě bez brýlí, luštila křížovky a pilně pracovala na svých knihách.

Po komplikované zlomenině již paní Zita nemohla chodit, na elánu jí to ale neubralo
I když jejími láskami byli muži zvučných jmen Jára Pospíšil, Franta Juhan, Franta Paul či František Kožík, prožila většinu života sama. Snažila se neztrácet optimismus, nicméně to často bylo hodně těžké, protože ji osud nešetřil. Na jejím stromu života uzrálo několik hodně trpkých plodů, žádný ji však nesrazil na kolena, vždycky se dokázala znovu nadechnout a jít dál. Zita Kabátová zemřela ve spánku 27. května 2012. Jako by čekala na svého syna, který přiletěl z USA jen pár dnů před její smrtí.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adina Janovská