Zapomeňte, pomatení důchodci, na peníze na vlastenecký film o legionářích, říká katolické Ministerstvo kultury v čele s nejméně oblíbeným ministrem

Foto: Nakladatelství Portál

Popisek: Daniel Herman je nejméně oblíbený ministr.

Váleční veteráni se během letošních oslav 28. října veřejně obrátili na českou vládu a Ministerstvo kultury, aby při příležitosti celosvětově významného jubilea začátku, popřípadě konce 1. světové války, přispělo na vznik filmu o hrdinných zakladatelích samostatného Československa.

Ministerstvo kultury, jehož šéf, katolík Daniel Herman, je známý mimo jiné i úzkými vztahy s tzv. sudetoněmeckým landsmančaftem, a který jinak převelice horlivě plédoval za desítky miliard ze státní kasy pro církevní restituce, si však nad problémem umyl ruce jako Pilát Pontský… Herman je také, podle nejnovějšího výzkumu, nejméně populární člen současné Sobotkovy vlády, podívejte se na tabulku:

„Ministerstvo kultury neuděluje investiční dotace na výrobu kinematografických děl. K tomuto účelu byl zřízen zákonem Státní fond kinematografie. O podpoře výroby filmů na základě zákona rozhoduje Rada Státního fondu kinematografie. Rada nemá speciální vyzvu na podobný typ filmu,“ sdělila Hermanova mluvčí Helena Markusová na otázku redakce, zda ministerstvo jako garant kultury národa a státu o pomoc na vznik tohoto filmu uvažuje.

Přitom v zahraničí vznikají při příležitosti tohoto vůbec nejkulatějšího výročí, jaké může být, desítky filmů, hraných i dokumentárních. Celovečerní film o československých legionářích by přitom byl vůbec prvním po dlouhých 76 letech většinou německé nebo komunistické diktatury.

Kdy jindy, než teď?

Svůj apel přitom předseda ČSBS Jaroslav Vodička zcela záměrně přednesl na shromáždění na pražském Vítkově. „Toto místo je tichým symbolem naší státnosti a moderním muzeem současně. Památník na Vítkově vznikl ve 30. letech jako připomínka vzniku Československa a hrdinství našich legionářů z 1. světové války,“ řekl Vodička. „O naší první republice významný rakouský filozof a teoretik vědy, kritický racionalista Karl Raimund Popper prohlásil: „Masarykovo Československo bylo – podle mne nad vší pochybnost – nejotevřenější ze všech společností, které kdy v Evropě spatřily světlo světa.“ Přitom tuto samostatnou republiku, kterou tak vysoce Popper ocenil, bychom sotva měli, kdyby nebylo legií,“ prohlásil Vodička. Za minulého režimu se podle něj o legionářích příliš nemluvilo, jejich památka se zatlačovala do pozadí. „Nyní ale nastal čas ji opět povznést a vzdát úctu, která jim právem náleží. Obracím se na vládu České republiky a zejména na jejího ministra kultury, aby se zasadil o vyčlenění státních prostředků na hraný film věnovaný našim legiím.

Kdy jindy, než v roce stého výročí vypuknutí první světové války takové rozhodnutí učinit, kdy jindy zahájit práce? Podle mých informací mezi tvůrci o dané téma zájem je, leč jeho realizace kvůli nedostatku peněz zatím nebyla možná,“ vznesl přímý apel na ministra kultury Daniela Hermana. Ovšem marně. „V naší kinematografii chybí snímek, jenž by divákům ukázal hrdinné tažení legionářů a jejich zásadní vliv na uznání Československa,“ zbytečně Vodička apeloval na lidoveckého šéfa státní kultury. „A právě tuto významnou historickou událost je třeba si neustále připomínat, třebaže její přímí aktéři již dávno odešli na věčnost,“ uvedl Vodička, podle kterého je 28. říjen 1918 završením předchozích procesů národního obrození, zápasu a vůle lidu, který za něj bojoval se zbraní v ruce.

Nejsou peníze. Pomůže Česká televize?

„Dějiny k nám denně mluví, varují, dávají příklad. Připomínejme si minulost, abychom posoudili současnost a pochopili, kam kráčíme. Ukažme hraným filmem vytrvalost, houževnost a odvahu prostých Čechů a Slováků, kteří vstoupili do československých legií. Byli to vlastenci. Snílkové s obrovskou vizí – zlepšit postavení svého národa, změnit stávající poměry v domovině. Nebáli se za svým velkým snem jít. Před jejich občanským přesvědčením a národním cítěním můžeme jen hluboce smeknout,“ dodal šéf válečných veteránů Vodička.

Petr Vítek, šéf Rady Státního fondu kinematografie, která rozděluje každý rok podle Markusové 200 miliónů (tedy pětinu miliardy!) vybraným filmům, které jsou podle ní dostatečně kvalitní, míní, že z hlediska Ministerstva kultury je převedení odpovědnosti na jeho fond zcela očekávané a logické. „Nemám co komentovat. Možná by ale stálo za to obrátit se na veřejnoprávní Českou televizi, jak se staví k takovýmto tématům. Už v minulosti řadu podobných filmů plně či částečně financovala,“ řekl Vítek.

Nepřipadá vám to trochu jako v té pohádce o slepičce, která sháněla vodu pro kohoutka, aby neumřel?  „Je to vůči památce našich předků, díky nímž můžeme mluvit a číst česky tenhle článek a  máme i svou vlastní zemi, dost ponižující,“ uzavírá historik Petr Úpický z Prahy.

Petr Blahuš

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Redaktor KL