Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jak jsem si ověřil, že jsem úplně blbej, píše Ondřej Höppner z Protiproudu... Kdo tenhle super složitý volební systém proboha vymyslel?!

11.10.2014
Jak jsem si ověřil, že jsem úplně blbej, píše Ondřej Höppner z Protiproudu... Kdo tenhle super složitý volební systém proboha vymyslel?!

Autor: Jeroným Klimeš

Popisek: Ilustrační foto

Ondřej Höppner se na webu Protiproud svěřuje s pocity, „které má určitě jako jediný člověk v naší krásné zemi stižené opět volebním hurikánem – který samozřejmě opět nic nezmění.“ Článek začíná skokem rovnou do středu problému, jak píše Höppner, přímo do oka volebního hurikánu: „Kdyby mohly volby něco ovlivnit, dávno by je zakázali.“ Dokonce i pokud připustíme, že tato teze není pravdivá, pak přinejmenším – alespoň při těch letošních komunálních v Praze – platí tato: „Kdyby mohly volby přece jen něco ovlivnit, nechť jsou pro voliče tak komplikované, aby byla tato možnost co nejmenší, nejlépe žádná.“

A Höppner pokračuje: „ Taškařice s volebními obálkami je jen tragikomickou tečkou za estrádou, která se před našima očima odehrávala po několik posledních týdnů. Pojmy jako pravice a levice se obnažily v celé své nahotě: žádná pravice ani levice už neexistuje, jsou jen více či méně hloupá a absurdní témata, o kterých se kandidáti domnívají, že je o ně zájem. Jsem v podstatě jednoduchý člověk, který touží po jednoduchých řešeních. Do rozpaků mě přivádí i prostá otázka, zda „perlivou“, nebo „jemně perlivou“. Byl bych nejraději, kdyby mi prostě jen dali napít.

Nedávno jsem se od svého známého, politického aktivisty, dozvěděl, že na to sice nevypadám, ale ve skutečnosti jsem úplně blbej. Budiž, ale i kdybych byl úplně blbej, pořád jsem občan, volič, který teď stojí uprostřed kuchyně a v rukou má tři obrovské hustě popsané plachty papíru. Jsem úplně blbej volič v oku hurikánu demokracie.“

V restauraci U Kašpara v Nuslích...

Ondřej Höppner v článku také popisuje bizarní situaci, jíž byl svědkem:  „Při pohledu na nekonečné sloupce jmen, okrášlených různými zkratkami, mi nezbývá, než si položit otázku: Nedělá tady ze mě někdo ještě většího blbce, než jsem?

Před pár dny jsem seděl v restauraci U Kašpara v Nuslích a něco si psal. Vedle u stolu seděla skupinka, pro kterou je nejpřiléhavějším označením snad jen: Svědomití voliči. Sešli se zde, každý se svými plachtami, aby odpovědně prokonzultovali, co jsou zač ta jména, zubatící se kam se podíváš. Jeden vždy nahlas přečetl jméno ze seznamu, a pak společně probírali, co kdo o něm ví. Nakonec si odhlasovali, zda mu dají hlas, či ne. U desátého jména přišla číšnice, že zavírá. Svědomitá skupinka, toužící naplnit své právo voliče, tak dosáhla jen ke zjištění, že na tohle je prostě krátká. I to je jistě cenný výsledek, ale obávám se, že o tom by ta naše milovaná demokracie být neměla.“

„Když už volby nemohou nic změnit, zařiďte to prosím, vážení politici, alespoň tak, aby to z toho vyloženě netrčelo. Jinak prostě hodím do urny prázdnou obálku. Nezapomeňte, že i když na to třeba nevypadám, jsem opravdu úplně blbej,“ zakončuje Höppner...

V komunálních volbách chybují lidé vůbec nejčastěji, píše iDnes

Komplikovaný systém křížkování, mnohde obří volební  „lístky“, složité sčítání. Komunální volby patří k nejnáročnějším pro voliče i volební komise.  „Je v nich obvykle větší podíl neplatných hlasů," potvrzuje v rozhovoru Pavel Kuklík, který má v ČSÚ na starosti zpracování výsledků.

 A na otázku iDnes.cz,  jaká má sčítání výsledků komunálních voleb specifika, odpovídá: „Komunální volby jsou na hlasování nesporně náročnější než například volby do Sněmovny. První zvýšený nárok je především na voliče, kteří mají v komunálních volbách tolik hlasů, kolik mohou volit zastupitelů. Například ve volbách do Sněmovny měl každý volič jeden hlas. Hlasovací lístek navíc obsahuje všechny kandidující subjekty na jednom papíře, takže má zastupitelstvo od zastupitelstva jiný rozměr. U ostatních voleb má každý subjekt vlastní hlasovací lístek. Takový systém je pochopitelně velice náročný nejen na voliče, ale i okrskové komise, které hlasy vyhodnocují a započítávají je.“

I ČT se pokusila vysvětlit, jak na to

Mluvčí Ministerstva vnitra Vladimír Řepka a politolog Kamil Švec vysvětlovali ve čtvrtečním Hyde Parku ČT, jak se to vlastně má s rozdělováním hlasů mezi jednotlivé kandidáty v komunálních volbách. Prozradili, na co by si měli voliči dát pozor, kde je skryta určitá záludnost. Mluvilo se i o mrtvých kandidátech.

Řepka hned v úvodu připomněl, že v komunálních volbách můžeme volit stranu jako celek, stranu a jiné kandidáty nebo kandidáty napříč všemi politickými stranami. V pořadu také jasně zaznělo, že volič má právo zaškrtnout přesně tolik kandidátů, kolik je křesel v zastupitelstvu příslušného města. A pokud zaškrtne např. jen dva, řekněme z pětadvaceti, ostatní jeho hlasy, které mohl přidělit, propadnou.

Je to složitý systém?

Švec k tomu navíc dodal, že přidělené hlasy jsou v prvé řadě hlasy pro stranu, i když se může zdát, že jde o preferenci osobností. „Proto, aby někdo přeskočil na kandidátní listině na první místo, musí získat více než 10% hlasů oproti průměru kandidátky,“ prozradil politolog. Desetiprocentní hranice byla dřív nastavena i ve sněmovních volbách, ale postupně se snížila na pět procent. U komunálních voleb v tomto ke změnám nedošlo.

Zjednodušeně lze říci, že na menší obci je snazší tzv. vytáhnout kandidáta nahoru. V pořadu také zaznělo, že pokud volič nevyužije všechny své hlasy a ještě některé z nich rozdělí mezi více stran, svůj hlas rozmělní. Řepka k tomu poznamenal, že z pohledu úřadu nejde o nijak složitý volební systém, připomněl, že systém komunálních voleb opakovaně chválil i prezident Miloš Zeman. „Ten volební systém je složitější z pohledu toho, co všechno se děje s tím hlasem,“ kontroval Švec. Znovu poukázal na to, že voliči hlasují primárně pro stranu a sekundárně pro kandidáta, ale obecné mínění bývá opačné.

Volební systém byl podle Řepky zvolen tak, aby voliči měli co největší možnost ovlivňovat situaci ve svých městech. Na vyšší úrovni by ale stejný systém mohl oslabit politické instituce zvolením příliš velkého počtu stran.

Velká versus malá města

Expert Švec poukázal také na to, že ve větších městech se budou objevovat častěji vládní strany, zatímco v menších městech se častěji objevují nezávislí kandidáti. Přesto podle jeho názoru nebude možné od komunálních voleb odvodit, zda některá z parlamentních stran posiluje či oslabuje. „Komunální volby by celostátní politiku neměly ovlivnit,“ řekl politolog.

Pokud současně volíme do zastupitelstva města a současně do zastupitelstva městské části, oba lístky vkládáme do jedné a té samé obálky. Řepka však varoval, že v některých místech se volí i do Senátu. Hlas pro kandidáta do Senátu se umisťuje do jiné obálky, ale vhazuje se do stejné urny.

Ve vysílání padl také dotaz, kdo obdrží hlas, pokud kandidát, kterého jsme zakřížkovali, zemřel. Hlas prý připadne spolustraníkům.

Kupčení a peníze pro strany

Před kamerami Řepka rozebíral také variantu, že by někde docházelo ke kupčení s hlasy. Úředník zdůraznil, že je to trestný čin. O volební noci z pátku na sobotu jsou prý volební urny zapečetěny a střeženy, aby v tuto inkriminovanou dobu nebylo možné volby ovlivnit. A pokud jde o peníze pro politické strany, tak v případě komunálních voleb nedostanou od státu za zisk jednotlivých mandátů vůbec nic.

Cizinci jsou na tom líp než Češi

V komunálních volbách roku 2014 mohou volit také cizinci, přesněji řečeno občané EU s přechodným pobytem v Česku. Čeští občané ale mohou volit jen tam, kde mají trvalé bydliště. Současně však platí, že cizinci nemohou volit ve volbách senátních. Ty už se týkají jen českých občanů s trvalým pobytem v zemi.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace