Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Opravdu děsivé statistiky týrání dětí i příběhy, nad kterými se vám chce plakat... Šokovaly i první dámu, raději nečtěte

07.10.2014
Opravdu děsivé statistiky týrání dětí i příběhy, nad kterými se vám chce plakat... Šokovaly i první dámu, raději nečtěte

Autor: Archiv

Popisek: Ilustrační foto

Za poslední tři roky bylo nahlášeno více než 21 tisíc případů zneužívání, zanedbávání a týrání dětí. Odborníci však odhadují, že nahlášena bývá pouhá desetina ze všech případů násilí na dětech. Desítky tisíc dětí v České republice tedy nyní pravděpodobně trpí a čekají, až si jejich utrpení někdo všimne a podá jim pomocnou ruku. Pomáhat v této oblasti se rozhodla i manželka prezidenta.

Když se rodiče Samíka ocitli na ulici a sociální pracovnice přivedla chlapce do SOS Sluníčka, aby měl alespoň on střechu nad hlavou, její krok měl zcela neočekávaný výsledek. Teprve pečovatelky z SOS Sluníčka nedokázaly přivřít oči nad množstvím podlitin na chlapcově těle a předaly Samíkův případ policii.

Při šetření případu pak vyšlo najevo, že fyzické i psychické týrání Samíka trvalo dlouhý čas, zůstalo však zcela bez povšimnutí kohokoli v chlapcově okolí. Navzdory zlomenině klíční kosti zaznamenané dětskou lékařkou nebo četným podlitinám, svědčícím o hrubém násilí a patrným dokonce na fotografiích ze školky, nikdo nenahlásil podezření na chlapcovo týrání. Kdyby přitom okolí správně vyhodnotilo známky fyzického týrání na jeho těle, utrpení tohoto chlapce mohlo skončit už před třemi lety.

I psychické násilí zanechá rány na celý život

Týrání, zneužívání či zanedbávání dětí je úmyslné ubližování dětem, které vede k poškození jejich tělesného, duševního a společenského stavu či vývoje. Jenomže násilí na dětech nejsou „jen“ modřiny a zlomené kosti. Přestože fyzické násilí lze rozeznat nejsnáze, jiné typy například zneužívání, dlouhodobé zanedbávání či psychické násilí poznamenají děti hlubokými, nezhojitelnými jizvami. 

„Týrané dítě si většinou neumí říct o pomoc, protože jeho psychika není dost zralá a navíc má strach, aby nebylo ještě více trestáno. Samík po dlouhou dobu zažíval pocit ohrožení a strach z opuštění, což pro něj bylo horší než aktuální fyzická nebo psychická bolest,“ prozradila klinická psycholožka Pavla Volfová, která pracuje s dospělými traumatizovanými syndromem týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Jak dodala, je tedy podle ní na okolí, aby si všímalo i drobných náznaků a poznalo, že s dítětem není všechno v pořádku. Mnohdy jde o děti uzavřené či naopak agresivní, ale za vším se právě může skrývat strach a trýzeň. Bohužel, ne vždy je to rozpoznatelné, často to zůstává skryté v bytech, kde děti žijí se svými blízkými.

Jen každé desáté dítě

Samíkův případ, který byl představen i médiím, se zařadil do statistiky mezi nahlášené případy týrání a Samík se tak stal jedním z mála dětí, jejichž život díky nahlášení mohl konečně nabrat nový směr. Jenomže - pouze v loňském roce bylo nahlášeno dalších 7 527 případů týrání, sexuálního zneužívání a zanedbávání. Intervence v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc byla poskytnuta 396 dětem.

Co je nejsmutnější, ze 192 dětí, které musely být převezeny do nemocnice, jich tři čtvrtiny skončily s trvalým tělesným poškozením. Následky zanedbání péče či týrání pouze v loňském roce nepřežilo devět dětí. Navíc, ve všeobecném konsensu však odborníci odhadují, že nahlášena bývá pouhá jedna desetina ze všech případů násilí na dětech.

Nejhorší je toho si nevšímat

„Když lidé zjistí podezření na jakoukoliv agresi vůči dětem a nechtějí jít rovnou na policii, měli by kontaktovat orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), případně dětské krizové centrum nebo školního pedagogicko-psychologického poradce,“ upozornila na to, co s takovými případy či pouhými podezřeními dělat Alena Kolářová, vedoucí 3. oddělení Služby kriminální policie a vyšetřování krajského ředitelství hlavního města Prahy.

OSPOD, který má povinnost se každým nahlášením pečlivě zabývat, následně provede šetření u dětského lékaře, ve škole a v okolí dítěte. Vždy se ale postupuje co nejšetrněji, aby nedocházelo k další traumatizaci. „Pokud ovšem lidé úplně přesně nevědí, na koho se obrátit, ať zavolají na číslo 158. Je lepší zavolat policii rovnou, než neudělat nic,“ dodala kriminalistka Kolářová. Nejčastěji podle ní nahlásí podezření školky, školy a dětští lékaři, z blízkých osob pak druhý rodič nebo třeba babička.

Nesmí chybět důvěra

Ve většině případů týrání, zneužívání či hrubého zanedbávání se stává, že se dítě se svým trápením někomu svěří. Často to bývá právě druhý rodič, babička nebo kamarád, který to doma řekne třeba mamince. Přitom právě na vnímavosti osoby, které se dítě svěří, velice záleží. „Tato osoba musí dítěti věřit a musí reagovat! Většinou však dospělí berou slova dětí na lehkou váhu nebo je rovnou považují za lži,“ popsala realitu policistka Alena Kolářová. Proč?

„Dospělá osoba odmítá věřit, že někdo jí blízký je schopen ubližovat dítěti, a hlavně se třeba matky velice často bojí, že ztratí partnera,“ doplňuje. To ale stav dítěte dále zhoršuje, dítě se cítí zrazeno, protože nenašlo pomoc, a stáhne se do sebe...

„Až 70 procent rodičů, kteří se dopouštějí psychického týrání, má deprivační zkušenost z vlastního dětství,“ doplnila poté psycholožka Pavla Volfová. „Děti, které byly týrané či zanedbávané, se pak často v dospělosti chovají ke svým potomkům podobným způsobem. Nedokáží jim poskytnout spolehlivé citové zázemí, protože samy žádné nepoznaly.“

Kampaň ´Tak snadno se to nepozná´ má probudit veřejnost 

I proto připravily SOS dětské vesničky na pomoc zanedbávaným, zneužívaným a týraným dětem kampaň nazvanou:  TAK SNADNO SE TO NEPOZNÁ. Jejím cílem je upozornit na to, že týraných, zneužívaných či zanedbávaných dětí žije mezi námi mnohem více, než tušíme. Za nutné považují zvýšit nejen všímavost okolí, ale také důvěru dospělých v oznámení dětí. Včasný zásah může zcela změnit dětský život.

Kampaň bude realizována pod záštitou manželky prezidenta republiky Ivany Zemanové, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a renomovaného houslisty Pavla Šporcla.

„Mým hlavním cílem bude pomoc ohroženým dětem,“ řekla Zemanová před časem, kterou k založení nadace pomáhající řešit tento závažný problém přesvědčily smutné statistiky. Hlavně to, že jen vloni v Česku zemřelo na následky týrání osmadvacet dětí. „Připadá mi, že problematika ohrožených dětí je u nás dlouhodobě na okraji zájmu,“ vysvětlila první dáma.

Jak však dodala, nemyslí si, že jsou lidé lhostejní, ale spousta z nich si prý nechce přidělávat starosti. Vlastní charitativní projekty mají i Dagmar Havlová a Livia Klausová. Prvně zmíněná podporuje například boj proti rakovině, Klausová se zase zaměřuje na vzdělávání.

Smutná statistika (2013)

21 694  případů týrání, zneužívání a zanedbávání dětí bylo nahlášeno

9 698  bylo zjištěno případů opakovaného týrání, zneužívání a zanedbávání

1 005  dětí bylo umístěno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

600  dětí muselo být převezeno do nemocnice

317  z nich skončilo s tělesným poškozením

28  dětí zemřelo na následky zanedbání péče či týrání

Oznamovací povinnost

Důležité je připomenout, že již od 1. 1. 1994 platí přitom v Česku ohledně trestného činu týrání svěřené osoby oznamovací povinnost, jakož i povinnost překazit jeho páchání. To lze učinit i včasným oznámením. Ten, kdo tuto povinnost nesplní, se sám dopouští trestného činu (s trestní sazbou až na tři léta odnětí svobody). Oznámení je nutno učinit orgánům činným v trestním řízení - policii nebo státnímu zastupitelství. Oznamovatel je povinen pravdivě sdělit skutečnosti, které týrání dítěte nasvědčují, aniž by odpovídal za to, zda se spáchání činu podaří prokázat. U trestného činu pohlavního zneužívání platí povinnost překazit jeho páchání. Povinnost překazit páchání trestného činu lze učinit i jeho včasným oznámením orgánům činným v trestním řízení. Oznámení je možné provést i anonymně, je však vhodné mít doklad o učinění oznámení (např. poštovní doklad o odeslání doporučené zásilky). Souběžně je nutno informovat i orgán sociálně-právní ochrany dětí, či se obrátit na některou neziskovou organizaci.

Šrámy mnohdy na celý život

TÝRANÉ DÍTĚ si obvykle neumí říct o pomoc, zažívá pocit ohrožení a strach z opuštění, což je pro něj horší než fyzická nebo psychická bolest. Je přecitlivělé, vztahovačné a nedůvěřivé. Utlumí své citové potřeby, někdy mu dokonce emoce zcela vyhasnou. V dospělosti zůstává těmto lidem nízké sebehodnocení a sebedůvěra, pocit bezvýznamnosti. Mají výraznější potíže v mezilidských vztazích, mohou v nich opakovaně selhávat.

SEXUÁLNĚ ZNEUŽÍVANÉ DĚTI mívají silný pocit viny, nejistotu a strach z dalšího dění. Jejich emoce jsou vysoce utlumené, chybí jim pocit bezpečí a důvěry, mají téměř nulovou sebedůvěru. Pokud se jim nedostane ochrany i přes to, že si o pomoc řeknou, trpí o to silnějším pocitem zrady, zažívají bezmoc a stigmatizaci. V rámci zraňujících zážitků může dojít až k narušení základní integrity osobnosti. Mění se vztah k sexu, a to dvojím směrem: Buď jsou v dospělosti sexuálně odbržděnI, nebo se naopak sexuality velmi bojí. Obojí vede k potížím nebo k selhávání v dospělém životě a při zakládání vlastních rodin.

ZANEDBÁVANÉ DĚTI jsou zasaženy nepodnětným až odmítajícím prostředím. Vázne u nich rozvoj řeči a komunikačních dovedností, brzdí se rozvoj intelektu, snižuje se frustrační tolerance, vzniká emoční útlum, snížená schopnost empatie, zhoršuje se socializace a vzniká nízké sebehodnocení. To zasahuje následně do všech oblastí dospělého života.

Alena Hechtová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace