Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Český prezident opět rozvířil vody, tentokrát i v Evropě. Zemanovi lze vyčíst cokoliv, jen ne „přizdisráčství“… Co o jeho projevu na Rhodosu soudí politolog?

02.10.2014
Český prezident opět rozvířil vody, tentokrát i v Evropě. Zemanovi lze vyčíst cokoliv, jen ne „přizdisráčství“… Co o jeho projevu na Rhodosu soudí politolog?

Autor: Archiv

Popisek: Prezident během projevu na Rhodosu

VIDEO, CELÝ TEXT PROJEVU Prezident Miloš Zeman si musel být dobře vědom, jaké pozdvižení svou účastí a projevem na konferenci Dialog civilizací vyvolá. Myslí si to i Zdeněk Zbořil, známý politolog, který se dlouhodobě věnuje i zahraničním otázkám… „Hic Rhodus, hic salta“, mohli bychom parafrázovat slavný latinský citát, pocházející z Ezopovy bajky, což v překladu znamená „zde je Rhodos, tady skákej“, čili je to odpověď někomu, kdo slibuje, co všechno by dokázal jinde. A prezident Zeman bez obav skočil, vysoko.

Velkou pozornost vzbudil účastí a projevem na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos prezident Miloš Zeman, jenž především kritizoval sankce vůči Rusku jako zbytečné a naopak nabádal ke spolupráci s Ruskou federací v boji s hrozbou Islámského státu. „Samozřejmě nevím, jestli se tam rozhodl jet z osobní iniciativy, nebo to má nějaké širší diplomatické zázemí. Spíš se kloním k tomu, že to byla jeho osobní iniciativa a rozhodnutí. A že si byl zároveň vědom, pokud tomu tak bylo, že tím vyvolá negativní a dokonce až zmatené reakce,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Prezident svůj projev přednesl v ruštině. „Všichni redaktoři rádi poznamenali, že mluvil velmi dobrou ruštinou, jako kdyby tím chtěli naznačit jeho blízké vztahy, když ne tedy jen k ruskému jazyku, tak alespoň k prezidentu Putinovi. Ale on do toho také vkládal anglické věty, což už naši komentátoři Zemanových projevů opomněli, jak to obvykle dělají, takže informace v našich médiích nebyla zase úplná,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil, že ke kompletnímu sdělení našim sdělovacím prostředkům něco chybělo.

S Ukrajinou a Islámským státem to politolog vidí jinak než prezident

Zemanovu kritiku sankcí nepovažuje v rámci EU za ojedinělou, ale Spolková republika Německo a další země jsou natolik svázány se zahraniční politikou USA, že si ji netroufnou. „Kritické hlasy proti sankcím a celé politice Evropské unie a Spojených států vůči Rusku se objevují jen na Slovensku, nyní v České republice a v Maďarsku, kde kroky Orbánovy vlády byly velmi rozhodné. Dokonce Maďarsko zastavilo dodávky plynu pro Ukrajinu. Z toho, co prezident Zeman v projevu řekl, je pro mě nepřijatelná teze, že Ukrajina je chřipka a Islámský stát je rakovina. Myslím, že je to trochu jinak a ty dvě věci jsou propojeny v mezinárodní politice víc, než si chceme přiznat,“ míní politolog.

Za svůj projev sklidil Miloš Zeman kritiku domácí opozice i politických komentátorů. Martin Fendrych psal v té souvislosti o tom, že z českého prezidenta běhal kremelský mráz po zádech, o hrubém poškození českého jména v euroatlantickém společenství, o páté koloně i trojském koni západního světa. „Prezidenta republiky kritizovali lidé, kteří ho kritizují opakovaně a v mnoha jiných případech, které jsou méně významné, takže tomu nechci přikládat větší pozornost. Od nich nelze čekat, že by se pokusili přijít na kloub tomu, jaká je koncepce zahraniční politiky Miloše Zemana, to ani náhodou,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.

Strašák Rusko táhnoucí na Prahu tady existoval vždy

Připomíná také, že když se do českého prezidenta pustil šéf švédské diplomacie Carl Bildt s doporučením, ať se zeptá na situaci na Ukrajině zpravodajských služeb, pokud nějaké máme, dostalo se tomu velké publicity. „Ale když Miloš Zeman zareagoval, že tyto služby jiných zemí přinášely informace o zbraních hromadného ničení i výrobě antraxu v Iráku, které se ukázaly být v rozporu s realitou, tak to už nebylo publikováno. Očekávám tedy, že výroky prezidenta Zemana budou jistě komentovány, ale zase ne tak intenzivně, jak si mnozí naši političtí komentátoři myslí,“ konstatuje politický analytik.

„Jak se vyprazdňují názory některých politických komentátorů, ale i ideologů politických stran, tak když zjistili, že nezabírá hrozba komunismem, tak se přiklánějí k hrozbě imperiálního Ruska, které skutečně chápou jako nástupnický stát Sovětského svazu tak, jak to Miloš Zeman řekl. No, a že Rusko táhne na střední Evropu a na Prahu, to je takový strašák, který tady přece vždy existoval. Už v Masarykově Nové Evropě se mluví o tom, že pás států od baltských zemí až po Jadran bude tradičně ohrožován ze západu a z východu. Myslel tím císařské Německo a carské Rusko. A že osud těchto zemí záleží na tom, zda tyto dvě velmoci budou demokratické, či nikoli. A ten tón je v Zemanových vyjádřeních také možné zaslechnout,“ všímá si Zdeněk Zbořil.

Opakují se informace několik let staré analýzy Zemanovy osobnosti

Zemanův sok z přímé prezidentské volby Karel Schwarzenberg na svém Facebooku uvedl, že už nějaký pátek slýcháme z Moskvy o potížích s jejich kavkazskými koloniemi a že Rusku přichází velice vhod šílená skupina Islámského chalífátu. „Ke každé zemi Zakavkazska má Ruská federace vybudovaný vztah a ten je skutečně důležitý. Zda by ho mohli ohrozit islámští teroristé, kteří způsobili masakr v Beslanu či v moskevském divadle Na Dubrovce, je také možné. Ale mě by z úst pana Schwarzenberga spíš zajímalo, jaký je vztah mezi Ruskou federací, Ázerbajdžánem, Arménií a Gruzií, který je ovlivňován také z Evropské unie i ze Spojených států,“ podotýká politolog.

Objevily se i spekulace o obchodních vztazích lidí z prezidentova okolí k Rusku, které mohou souviset s postoji hlavy státu. „To není jen čerstvý názor Luboše Dobrovského, ale vychází z dva, nebo tři roky staré analýzy osobnosti Miloše Zemana a jeho kontaktů na východ, jejímž autorem je Jan Urban. A jen se ty informace opakují. Já nevím, jaké mají ti lidé kontakty a zdali to může vyvolat nějaká bezpečnostní rizika. Ale že nejbohatší podnikatel u nás, pan Kellner, začínal s fondy Petra Velikého na území Ruska, to nikoho nevzrušuje,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Ruská federace se Brežněvovu Sovětskému svazu už nepodobá

To stejné se dá říci i o jiných podnikatelských vazbách na subjekty Ruské federace, a tak nedokáže rozhodnout, že zrovna tento názor Luboše Dobrovského či Jana Urbana je platný. „Pořád vycházejí z toho, že Ruská federace je v nějaké pyramidální struktuře podobná Sovětskému svazu za Stalina, Chruščova a Brežněva, ale ono to tak není. Ty ekonomické vazby jsou vícepříčinné, multikauzální, a tedy bohatě strukturované. Neslyšel jsem třeba v jižní Koreji, kde jsem působil, že by intenzivní styky hned s několika významnými regiony Ruské federace vytvářely obavy, že Korea bude zase ve sféře vlivu Ruské federace, podobně jako o to kdysi usilovalo imperiální Rusko,“ říká politolog.

Celý text Zemanova projevu

Vážení kolegové, navštěvuji Rhodos dnes již po osmé. Dříve jako důchodce, dnes jako prezident. Člověk by ale neměl spojovat své názory se svojí funkcí.

Chtěl bych dnes mluvit na téma překážek pro dialog civilizací. Tento dialog vnímáme jako samozřejmost, ve skutečnosti však až tak samozřejmý není.  Chtěl bych dnes zmínit dvě překážky, které zásadně brzdí opravdový dialog civilizací. Za prvé, to jsou sankce jakéhokoliv typu. Chci vám vyprávět jeden příběh, který se odehrál před 13 lety, když jsem ve funkci předsedy vlády ČR navštívil Miami, kde jsem se setkal s emigranty z Kuby a řekl jim: Přátelé, už 40 let uplatňujete či podporujete sankce proti Kubě a stejných 40 let je Fidel Castro prezidentem Kuby. To znamená, že vaše strategie jednoduše nefunguje.

Možná, že je to právě naopak a sankce podporují režim, se kterým buď souhlasíme, či nikoliv. Ale sankce fungují jako vytvoření mýtu o obsazené hradbě, ve které všichni uvnitř jsou přátelé a všichni venku jsou nepřátelé. Sankce brzdí výměnu, výměnu studentů. A je nutno říci, že právě mladá generace, která má jiný způsob života, chce, aby byla výměna podnikatelů, cestování anebo výměna kapitálu, protože existence zahraničních investic v různých zemích je mnohem lepší než výměna zboží. Jelikož výměna zboží je jako jíst jablka a vyměňovat kapitál jako sázet jabloně, v čemž je veliký rozdíl. To znamená, že ti, kteří podporují sankce, jsou využíváni jako prostředek politické války a vystupují proti zavedenému dialogu civilizací. A namísto dialogu nastane ticho, nic víc.

Chtěl bych se dotknout tématu, které je dle mého názoru mnohem důležitější než to, čemu se teď říká “návrat ke studené válce“. Jeden můj známý řekl, že ukrajinský konflikt a občanská válka je něco jako chřipka. Ale je tu nemoc, o které skoro nikdo nemluví. Zavíráme oči a myslíme si, že je to pouze starost novinářů, že je to pouhá propaganda. A toto nebezpečí představuje Islámský stát. Možná, že většina z vás viděla mapu islámského chalífátu do roku 2020. 

Na této mapě je vidět, že chalífát zaujímá polovinu Evropy, celou střední Asii, nemluvě o blízkém východě. Můžete se ptát: je toto bláznovo dílo?  Jestli jste četli Mein Kampf Adolfa Hitlera, tak byste to také mohli označit jako bláznovo dílo. A jemu se to přitom málem povedlo. Z toho vyplývá, že se jedná o skutečnou hrozbu.

Musíme společně bojovat proti mezinárodnímu terorismu. Teroristé zabíjejí nevinné občany, děti i ženy. Nikdo nezapomíná na Beslan, Volgograd, moskevské divadlo, New York, Madrid, Londýn a jiná místa, kde se odehrály teroristické útoky. Zapomínáme na to, že existuje skutečný nepřítel, že kolem nás nejsou samí přátelé a neexistuje pouze dialog civilizací a víc než to, že neexistuje pouhá civilizace. Jako ve fyzice, kde nejsou jenom elementární částice, ale i antičástice, stejně tak existuje civilizace a anticivilizace.  Jsme připraveni smířit se s touto anticivilizací, stejně jak tomu bylo ve třicátých letech minulého století? Tenkrát se jednalo o fašismus a souhlasím s tím, že dnes se vrací, má pouze jinou formu. Mluvíme často o lidských právech. Ale polovina obyvatel země jsou ženy, které jsou v mnoha zemích naprosto vyčleněné ze společenského života. To není porušování lidských práv? Jestli vidíte náboženství, které šíří nenávist, nekřesťanské náboženství, náboženství hlásající, že nepřátelé se musejí zabíjet nebo zotročovat, že všichni nevěřící se mají zabíjet, tak se jedná o civilizaci, nebo anticivilizaci?

A dnes, po ukončení studené války je všude liberalizace, všude jsou svobodné volby a tržní ekonomika. To je vše. Na příkladu arabského jara jsme mohli jasně vidět následky této utopie. Namísto sekulárního diktátora máme ve vládě fanatická seskupení, jako Talibán nebo Al-Kajdu. Žádná svoboda tu není.

Žádná tržní ekonomika neexistuje, protože trh není funkční. V televizi pozorujeme popravy novinářů, které já, jako každý jiný politik mimochodem, nenávidím, a to především politické komentátory. Ale takový přístup je naprosto nevhodný.

No a co vlastně děláme? Tiše protestujeme. Druhá velmi kritizovaná kniha je od Samuela Huntingtona – Střet civilizací. Časopis Foreign Affairs použil výraz „krvavé hranice islámu“. Teď existuje Islámský stát, který má území větší než Francie a je čím dál větší.

Na závěr bych rád řekl, že je nutno zrušit sankce, které jsou zbytečné a kontraproduktivní. Mají opačný efekt, než očekávali jejich autoři. Mezi civilizovanými státy je zapotřebí rozvíjet dialog, založený na principu výměny výrobků, kapitálu a samozřejmě informací, bez žádné cenzury. Musíme bojovat s mezinárodním terorismem, jehož centrem jsou tzv. failed countries. Před deseti lety se za takový stát považovalo pouze Somálsko. Neočekávali jsme, že v 21. století se znovu objeví piráti. Po Somálsku se počet failed countries začal zvyšovat. Dnes to jsou Libye, Sýrie, Irák, Afghánistán, Nigérie a střední Afrika. Možná, že v budoucnu i Ukrajina. V těchto zemích, kde není reálná vláda, vzniká rakovinový nádor, následné metastáze a organizované skupiny, které připravují nové teroristické útoky na nové Beslany, Volgogrady a New Yorky. A pouze velice naivní člověk může předpokládat, že se vyhneme dalším útokům, možná i s využitím atomových zbraní.

Bohužel život a naše planeta není ráj, ve kterém se všichni procházíme a mluvíme s přáteli o tom, že potřebujeme dialog. Jestliže pro někoho představuje dialog kalašnikov a tank, tak se o dialog jedná, je však pouze jednostranný. Na závěr bych chtěl citovat významného německého spisovatele Johana Wolfganga Goetheho, který říkával: Člověk získá svobodný život jen tehdy, když bude každý den za svobodu bojovat.

Jiří Hroník

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Anička Vančová

Tagy
Zeman,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace