Pacienti na obtíž? Každého šestého nemocnice odmítnou

Foto: Archív

Popisek: Záchranáři pendlují mezi nemocnicemi a snaží se umístit pacienta.

Po zrušení stovek lůžek v pražských nemocnicích a kvůli novému zákonu roste počet případů, kdy zdravotnické zařízení odmítne přijmout pacienta, kterého přivezou pražští záchranáři. Za prvních čtrnáct dní v březnu to byl zhruba každý šestý!

Záchranáři registrují dva typy odmítnutých pacientů. Buď je nemocnice nechtějí přijmout přímo při příjmu, nebo už cestou. Největší komplikace mají v Thomayerově nemocnici, Nemocnici Na Bulovce a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. „Problémy v návaznosti péče v Praze trvají a možná se ještě zhoršují a zhorší, když se ruší lůžka, uzavírají oddělení a omezuje péče,“ povzdychl si ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Zdeněk Schwarz.

Katastrofu nemocnice nezvládnou?

Nemocnice i ministerstvo zdravotnictví komplikace odmítají, zcela opačný názor má však například šéf středočeské záchranky Martin Houdek. „Telefonicky se to stává běžně, že jsme odmítáni, zvláště u vážných stavů, kdy potřebujeme pacienta umístit na takzvané intenzivní lůžko,“ říká. „Konfliktní situace mezi našimi posádkami a personálem zejména ve velkých pražských nemocnicích jsou bohužel každodenním chlebem.“

Ještě katastrofičtější vizi má ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz. Podle něj nejsou pražské nemocnice vůbec připraveny na situaci, kdy by došlo k nehodě se zraněním většího počtu osob. První náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek s ním ale nesouhlasí. „Z odborného hlediska lze říci, že Praha má v celé zemi radikálně nejvíc akutních lůžek, a to jako město i jako spádová oblast,“ odmítá jakékoli námitky.

Škatulata, hejbejte se

Starou dětskou hru jakoby hrály nemocnice s pacienty nejen mezi sebou, ale i uvnitř svých objektů. Důvodem odmítání je podle záchranářů a lékařů nedostatek míst, navíc zdravotnická zařízení nechtějí přijímat opilce, bezdomovce či cizince. Místopředseda lékařských odborů, chirurg vinohradské nemocnice Miloš Voleman, médiím potvrdil, že kvůli nedostatku lůžek jsou pacienti převáženi z jednoho oddělení na druhé.

Tento postup potvrdil i mluvčí nemocnice Lukáš Matýsek, podle nějž musela Nemocnice Královské Vinohrady kvůli úhradové vyhlášce, změně DPH a rostoucím cenám energie provést nová opatření a mimo jiné i dočasně uzavřít některá lůžka. Podle údajů pražských záchranářů sice tato nemocnice v prvních březnových dnech nejvíc pacientů přijala, ale také jich nejvíc odmítla.

Počátky již v 18. století

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy slaví v letošním roce  155 let své existence. Snaha o organizovanou pomoc ohroženým však existovala na území naší metropole již předtím. Prováděla se i preventivní opatření při „hromadných akcích“. Například při korunovační slavnosti Františka II. v roce 1792 byla zřízena pohyblivá stanoviště lékařů, ranhojičů a porodních bab.

První záchranná služba, pod názvem Humanitní společnost pro záchranu zdánlivě mrtvých a v náhlém nebezpečí smrti se ocitnuvších, byla založena roku 1798. V roce 1857 se ustavuje 36 dobrovolníků nejrůznějších profesí Pražský dobrovolný sbor ochranný. První oficiální sídlo získal v dolní části Václavského náměstí v roce 1890. Byly schváleny nové stanovy, získány první dopravní prostředky a zavedena nepřetržitá služba, která trvá dodnes.

V obecních službách

V roce 1924¨se sbor stal obecní službou a v roce 1949 byla Záchranná služba Praha začleněna pod správu Ústředního národního výboru Prahy. V roce 1987 byl na ruzyňském letišti oficiálně zahájen provoz prvního stanoviště letecké záchranné služby. Současně odstartoval tzv. systém rendez-vous, kdy lékař vyráží na místo nehody rychlým osobním vozem a sanitka přijíždí podle potřeby za ním. Na jaře 1999 se Operační středisko Záchranné služby hl. m. Prahy přestěhovalo do vinohradské Korunní ulice a od srpna téhož roku je tu pod jednou střechou celý řídící úsek.

Eva Božoňová