Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kdybychom přijali euro se Slovenskem, byli bychom na tom mnohem líp! Ekonom v ČT nešetřil ani ČNB, označil je za pitomce a neználky, Švihlíková si přisadila

19.09.2014
Kdybychom přijali euro se Slovenskem, byli bychom na tom mnohem líp! Ekonom v ČT nešetřil ani ČNB, označil je za pitomce a neználky, Švihlíková si přisadila

Foto: Hans Štembera

Popisek: Ilustrační foto

Pokud by Česká republika vstoupila do eurozóny spolu se Slovenskem, nezaostávali bychom v ekonomickém růstu za dalšími středoevropskými zeměmi. V úterním vydání pořadu Hyde park to uvedl investiční bankéř Ondřej Jonáš. S despektem se také vyjádřil o lidech z bankovního dozoru, a to v různých zemích.

Podle Jonáše jsou lidé z bankovního dozoru, tedy u nás z České národní banky, většinou méně vzdělaní, a jsou méně placení než ti, které mají kontrolovat. A také ve srovnání s nimi většinou zakřiknutí. „Mají povrchní znalosti, a tak přesvědčit bankovní dozor, že je správné, co děláte, bývá o. k.,“ uvedl Jonáš.

Pokud bychom měli euro, růst HDP by byl vyšší o 1,5 %

Odpověděl například na otázku, zda by byly dopady ekonomické krize na českou ekonomiku horší, kdybychom byli v té době členy eurozóny. Podle Jonáše by tomu bylo spíše naopak. „Kdyby ČR vstoupila do eurozóny společně se Slovenskem, tak bychom nezaostávali v růstu za dalšími středoevropskými zeměmi. Růst HDP by byl o 1,5 % ročně vyšší, což představuje 60 miliard korun,“ vysvětlil.

Při odpovídání na další otázky se věnoval podrobněji rozebírání příčin pádu Lehman Brothers, což odstartovalo finanční krizi před šesti lety. O konci banky Lehman Brothers podle Jonáše rozhodl americký ministr financí.

Z dalších vyjádření Jonáše vyplynulo, že se toho od finanční krize zase tolik nezměnilo. Odměny šéfů bank se sice poněkud změnily, třicetimilionové bonusy a roční odměny jsou výjimkou, ale velká část zaměstnanců bank si stále vydělává ročně půl milionu dolarů, takže pracovat v tomto sektoru je pořád lukrativní.

ČNB prý zametá stopy po svém selhání. Docentka Švihlíková zjistila více

Česká národní banka se prý chystá zamést stopy svého velkého selhání. Myslí si to ekonomka Ilona Švihlíková, která upozorňuje na změny v zákonné úpravě družstevních záložen. Ty prý ČNB nikdy neměla moc ráda, a teď se je prý nejspíš snaží zlikvidovat. Přitom svět se podle Švihlíkové ubírá úplně jiným směrem.

Švihlíková píše o novele regulace družstevních záložen. Ty byly již od devatenáctého století významnou částí tehdejšího finančnictví. Dnes však tvoří pouhých 0,6 procenta jeho objemu. Podle Švihlíkové dostaly družstevní záložny zabrat zejména v devadesátých letech, která výrazně poškodila jejich pověst.

Rána do vazu družstevnímu spoření?

Přitom v USA prý nyní zažívá družstevní spoření boom, a Evropský parlament vydal zprávu, podle které výrazně přispívá k překonání finanční krize. Vláda se však prý inspirovala spíše radami Mezinárodního měnového fondu, který v roce 2012 záložny kritizoval a vyzýval k jejich restrukturalizaci.

Švihlíková připouští, že ne všechny záložny se nacházejí v dobré kondici. Alarmující je prý zejména poměr selhávajících úvěrů. U bank je jich šest až sedm procent, u záložen dvacet až třicet. Jenže novela podle ekonomky těžko přinese změny.

Jedná se o stanovení limitu poměru členského vkladu ke splacenému základnímu vkladu. Ten byl prý nastaven tak, že může vést k opačnému efektu - likvidaci až dvou třetin záložen, samozřejmě včetně mnoha zdravých.

Zmíněná zpráva MMF navíc podle Švihlíkové výslovně kritizuje i Českou národní banku, která prý na některé záložny, zejména ty menší, nedostatečně dohlížela. Podle Švihlíkové je všeobecně známo, že centrální banka nemá záložny ráda. Je tedy prý možné, že toto ustanovení sama preferuje. Jednak aby záložny zničila, a jednak aby zametla stopy po svých selháních.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová