Vyhaslé kotle, prázdné plynové bomby! Černý scénář letošní zimy odhaluje šéfka Energetického regulačního úřadu

Foto: archiv

Popisek: Plyn uložený v zásobnících na území ČR, nemusí být určen jen pro české domácnosti, upozorňuje předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková

Mají se Češi bát nadcházející zimy kvůli určité energetické závislosti na Rusku a krizi na Ukrajině? Plyn uložený v Česku nemusí být určen jen pro české domácnosti, upozorňuje předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v křesle hosta nedělních Otázek Václava Moravce České televize popsala, jak se to má se zásobami plynu v Česku. Hned v úvodu uvedla, že zásoby plynu, které máme v zásobnících, nemusí být určeny jen pro český trh. „Přesto pevně věřím, že tuto zimu zvládneme. Ale už jsem jednala s ministrem Mládkem o zpřísnění vyhlášky, aby společnosti měly povinnost zásobit se na krizové situace, jaká dnes panuje na Ukrajině,“ uvedla v pořadu předsedkyně ERÚ.

Jednání ve Spojených státech

Šest tuzemských zásobníků patří společnosti RWE, v tuto chvíli je Česko teoreticky schopné pokrýt třetinu roční spotřeby. Úřad podle Vitáskové plánuje kontroly všech subjektů, které prodávají plyn, ty by měly skončit na konci října a pak přijde návrh oné nové vyhlášky. Za nedostatečnou označuje Vitásková právě zásobu plynu, kterou musí obchodníci zadržovat na krizové situace.

Vitásková také prozradila, že se účastnila jednání ve Spojených státech, a to i s Federálním regulačním úřadem. Debata se vedla především o energetické bezpečnosti ve vztahu k ukrajinské krizi i o možnosti přepravy zkapalněného břidličného plynu z USA. Rozebírali prý také i situaci okolo fotovoltaických elektráren v Česku.

Šéfka úřadu se vyjadřovala i k situaci ve společnosti NET4GAS, která je výhradním distributorem plynu v Česku. Hrozí jí prý i zahájení správního řízení, neboť razantně snížila své základní jmění. „My se musíme podívat, jakou mají dluhovou službu a zda jsou schopni plnit své závazky,“ řekla Vitásková. Bylo ale strategicky dobré rozhodnutí, že zásobníky i přenosová soustava jsou v rukou soukromého sektoru? Privatizace proběhla ještě za vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana a to za 134 miliard korun, což podle Vitáskové byla nejúspěšnější privatizace v Česku. Odmítla ale říci, zda byla cesta privatizace z jejího pohledu správná.

Energetická revoluce

V době, kdy probíhá energetická revoluce, protože se třeba mění výroba elektřiny z fotovoltaických zdrojů, je třeba změnit i energetický zákon. „Současná novela je paskvil,“ zhodnotila ostře předsedkyně jednání politiků. Největší problém prý je, že není konzultována ani s energetickým úřadem ani s velkými hráči. „Proč nemáme napřed novou jasnou energetickou koncepci, a s ní pak související novelu energetického zákona?“ ptala se Vitásková a jedním dechem poukázala na alarmující skutečnost, že současná koncepce je stará téměř padesát let.

Úřad chce prý řešit energetickou soběstačnost rodin cestou umístění fotovoltaických panelů na střechách domů. V novele energetického zákona se prý pracuje i s možností, že se celý proces zjednoduší. Faktem také je, že soběstačné domácnosti sníží zisky velkým firmám, a ty rozloží náklady na ostatní domácnosti. „My jako úřad chceme, aby lidé ušetřili. Nechceme, aby měli licenci, nechceme, aby byli živnostníci a tak podobně,“ podotkla šéfka Energetického regulačního úřadu.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Redaktor KL