Tvrdá pravda z úst generála: Armáda by nás ubránila dva týdny. Branná povinnost platí podle zákona i pro ženy
08.09.2014
Foto: Hans Štembera
Popisek: Generál Petr Pavel s ministrem Stropnickým
V případě napadení by profesionální armáda dokázala bránit Českou republiku pouhé dva týdny a bez povolání záloh a částečné mobilizace by ani nezvládla své úkoly. V současném stavu našeho vojska bychom byli podle náčelníka generálního štábu nahraní. Navíc lidé netuší, že branná povinnost platí ze zákona i pro ženy.
V případě ozbrojeného konfliktu by naše tolik oslavovaná profesionální armáda byla občanům v podstatě k ničemu. Trpkou pravdu naservíroval naplno čtenářům časopisu Týden přímo náčelník Generálního štábu Armády ČR, generál Petr Pavel. Současně však dodal, že vrchní velení nemíní rezignovat a nechat volný průběh vývoji, který šel v posledních letech od deseti k pěti. „Naše požadavky už nebalíme do politicky korektních slov. Má-li stát plnit jednu ze svých základních funkcí, jíž je zajištění své obrany, musí za to zaplatit alespoň nutné minimum. Dosud se to nedělo,“ konstatoval Pavel.
Šetříme na nepravém místě
Podle generála měly české vlády v posledních letech úplně jiné priority, než je obrana státu, a tak potřeby armády neustále odsouvaly na druhou kolej. Zlom nastal v roce 2005, od té doby plynulo ze státní kasy na armádní účet každoročně stále méně a méně. Aby byla vůbec armáda schopná zajistit hlavní úkoly, musela údajně odebírat peníze ze standardních výdajů na výstroj, technický park a nemovitou infrastrukturu. To vše postupně vedlo k tomu, že je v současné době schopná bránit svou zemi bez cizí pomoci pouhé dva týdny. A to by se ještě neobešla bez povolání záloh a částečné mobilizace.
Pozitivní podle Pavla je skutečnost, že je naše současná armáda v mnohem lepším stavu, než byla v den vstupu do NATO. Přesto jsme na tom údajně hůř než třeba sousední Polsko, protože náš pohled na obranu a armádu byl vždycky jiný. Již několikrát v historii, mimo jiné v roce 1938, jsme měli skvěle připravenou motivovanou armádu, a přesto nakonec nebojovala. Rozhodnutí však nikdy nezáviselo na ní, nýbrž na politickém vedení země. „Možná jsme se díky tomu stali přizpůsobivějšími a méně ochotnými přinášet oběti za něco, co jiné národy považují za zásadní,“ konstatuje český generál. Podle něj jsou Češi vnitřně spokojeni s pocitem, že vždy najdou cestu, jak nebojovat a jak se pragmaticky vypořádat se situací. Po staletých zkušenostech s různými představiteli státu, kteří často rozhodovali „o nás bez nás“, si zkrátka zvykli bojovat spíš v hospodě u piva. Zbraň do ruky berou jen v krajních případech, když už to zkrátka jinak nejde.
Holky, do boje!
Falešný pocit bezpečí z členství v NATO podle generála Pavla spíš panuje mezi veřejností než v armádě. Ministerstvo obrany však připravuje z pohledu veřejnosti „krok zpět“ – brannou povinnost, za niž byl komunistický režim tak plamenně kritizován. Není to ale nic nového, branná povinnost pro všechny občany země, tudíž i pro ženy, je totiž stále zakotvena v branném zákonu ČR a nikdy nebyla zrušena. Platí tedy stále, akorát to většina občanů vůbec netuší, protože v minulosti ženy nechodily k odvodu a nemusely na vojnu. Kromě České republiky má v Evropě možnost odvodů pro obě pohlaví zakotvenou v zákoně už jen Norsko, ve světě pak například Izrael, Kuba či Severní Korea.
Podle Pavla Ťuláka z generálního štábu, který má přípravu branných zákonů na starosti, byla změna zavedena již před pár lety, protože dorůstají populačně slabé ročníky. Téma však patří právě k těm, na nichž se poslanci neshodnou. Řada z nich je konzervativní, tudíž zastávají názor, že žena má být ochraňována a plnit zcela jiné úkoly, než bránit vlast se zbraní v ruce. Jejich protivníci kontrují tím, že se všude prosazuje genderová rovnost žen, tak ať to tedy platí i při obraně státu. Podle předsedy Úsvitu Tomia Okamury je to otázka do diskuse, část mladých lidí by tak aspoň na čas měla práci, získala praxi a dovednosti. Zvýšila by se tak i fyzická zdatnost mladých, která rok od roku upadá. Nepragmatičtější pohled však má zřejmě na problém předseda komunistů Jiří Dolejš, podle nějž jednoduchý návrat k branné povinnosti už není možný. Dávno byly totiž zrušeny dřívější plošné kapacity pro masový výcvik a napříč politickým spektrem není zřejmá ani podpora takovou armádu financovat.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adina Janovská