Putin si vytváří prostor, aby mohl sehrát roli mírotvorce, sdělil Stropnický k summitu NATO. A dodal, co musíme udělat, aby nás Rusko bralo vážně

Foto: Facebook

Popisek: Martin Stropnický

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) zavítal v první školní den do Interview ČT24. Hovořil především o situaci na Ukrajině a nadcházejícím summitu NATO, který se odehraje v závěru tohoto týdne. Šéf rezortu popsal, co se bude na summitu dít, jak by Česká republika mohla pomoci Ukrajině a na co zřejmě pomýšlí prezident Ruské federace Vladimir Putin.

Hned v úvodu pořadu hovořil o tom, že na summit NATO nejede sám, v české delegaci bude i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a prezident Miloš Zeman. „Dění na Ukrajině získává další dynamiku, kterou si asi nikdo nepřál,“ podotkl ministr, který má za to, že v této věci musí zaznít jednotné stanovisko celé Aliance. „To považuji za zásadní,“ pokračoval. Bude třeba bavit se o pomoci Ukrajině, jestli na ni dojde, či ne, případně jakou bude mít podobu.  

Čím může přispět Česká republika?

Ruský prezident Putin si podle ministra vytváří prostor pro vyjednávání, aby nakonec mohl sehrát roli mírotvorce, ačkoli nebude jednoduché najít kompromis. Prezident Ruské federace se podle ministra dostává pod časový tlak, protože nechce nechat na holičkách obyvatele Krymu, který připojil k Rusku na jaře. Stejně tak by se ještě dál mohl projevovat vliv sankcí, to je podle ministra běh na dlouhou trať. Bylo by dobré, kdyby cílily na okruh lidí kolem Putina, kteří mu potom dají příslušné rady.

„Je třeba projevit prokazatelně jistou míru rozhodnosti, protože jinak vás Putin nebude brát vážně jako partnera,“ uvedl Stropnický, podle něhož separatisté mají zbraně z Ruska. To bere v podstatě za prokazatelné. Putinovy „dezinformace“ podle ministra nelze brát vážně. „Já bych řekl, že dezinformační válku vyhrává Rusko v tuto chvíli, i tu indoktrinační, řekněme,“ pokračoval šéf rezortu s poukazem na to, že část západní společnosti Putinovi věří. Faktem také je, že v demokratické společnosti se různá rozhodnutí rodí obtížněji než ve „spoutaných společnostech“, ale podle Stropnického bychom měli být rádi, že tu demokracii máme.

NATO může radit, ale ne dodávat zbraně

NATO může Ukrajině poskytnout rady nebo know-how, ale rozhodně by nemělo nabízet zbraně. „To by bylo druhou stranou okamžitě zneužito,“ míní Stropnický. Dále může být poskytnuta zdravotnická pomoc, humanitární pomoc, ale třeba také odborníci na logistiku, kterých má Ukrajina zjevně nedostatek. „Česko určitě může nabídnout pozemní protivzdušnou obranu, protichemickou jednotku, zdravotnickou pomoc, můžeme toho nabídnout poměrně dost,“ shrnul možnosti Stropnický.

V tuto chvíli ale prý vůbec nelze uvažovat o tom, že by se Ukrajina mohla stát členem NATO. I Česká republika musela ujít kus cesty, než se stala členem, a Ukrajina na tuto cestu zatím nenastoupila. V tuto chvíli musí ale především posílit svou armádu.

Rusko upraví svou obrannou strategii v reakci na kroky NATO a Ukrajiny

Rusko chce upravit vojenskou doktrínu. Podle Kremlu je nutné reagovat na vývoj ukrajinské krize i kroky Severoatlantické aliance. Ta zvyšuje vojenskou přítomnost ve východní Evropě a plánuje vytvoření jednotek rychlé reakce, které by měly být schopné okamžitě zasáhnout v případě ohrožení spojeneckých zemí, napsal ČRo.

Podle zástupce tajemníka kremelské bezpečnostní rady Michaila Popova upraví Rusko vojenskou doktrínu tak, aby reagovala na přiblížení Severoatlantické aliance k ruským hranicím a na situaci v Evropě a na Ukrajině.  „Nepochybuji, že přiblížení vojenské infrastruktury členských zemí NATO k hranicím naší země, a to i cestou rozšíření paktu, si uchová své místo jako jedna z vnějších vojenských hrozeb pro Ruskou federaci,“ řekl Popov v rozhovoru pro ruskou agenturu RIA Novosti. 

Zjevná je podle něj i snaha USA a dalších členských zemí aliance zvyšovat ‘strategický útočný potenciál‘, a to zejména vytvořením globálního systému protiraketové obrany, přijetím nových koncepcí užití vojsk a vývojem zásadně nových zbraní, včetně hyperzvukových raket, schopných dosahovat mnohanásobků rychlosti zvuku. 

NATO by mělo na summitu ve Walesu tento týden rozhodnout o zřízení několikatisícové vojenské síly, která bude schopna rychle reagovat na ohrožení členské země NATO. O plánu vytvoření speciální jednotky rychlé reakce informoval v pondělí generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „Díky existenci těchto sil bude každý potenciální agresor vědět, že kdyby začal byť jen přemýšlet o útoku na nějakou zemi aliance, postavily by se mu nejen vojáci této země, ale i vojáci NATO,“ uvedl.  

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová