Vojenský analytik píše, jak to bylo doopravdy v srpnu '68, kdo tahal za nitky a kdo se nechal napálit. Možná vám to vyrazí dech

Foto: ParlamentníListy.cz

Popisek: Snímek ze srpna 1968

Vojenský analytik Martin Koller sepsal k výročí srpna 1968 text, ve kterém zpochybňuje řadu dodnes oblíbených a některými snad i záměrně přiživovaných mýtů o této historické chvíli. Realita podle něj mohla být úplně jiná, neboť kolem tohoto období existuje řada nezodpovězených otázek.

„Rok 1968 je v současné historii prezentován jako úžasné demokratické vzepětí skvělého českého národa pod vedením nadšených demokratů,“ dostává se již Koller k „pražskému jaru“. Jako vojenský analytik v něm však prý vidí řadu podivných momentů. Například je záhadou, proč Leonid Brežněv nechal tento proces tak „rozjet“, když v NDR, Polsku nebo Maďarsku zasahovali Sověti se vší rázností mnohem dříve. Jakoby se prý v ČSSR převratu až tolik neobávali. A nebo naopak - jakoby jim vyhovoval.

SSSR chtěl dostat do Česka svou armádu

„Potřebovali v rámci globálního geopolitického střetu studené války dostat do Československa svoji armádu,“ vysvětluje Koller. Prezident Novotný, jinak kovaný komunista, se však něčemu takovému bránil. Protože byl ale jinak zcela loajální, Sověti příliš nevěděli, jak na něj zatlačit.

Proto Koller zmiňuje teorii, kterou je třeba považovat za konspirační, ale úplně vyloučit ji nelze. Touto teorií je, že pražské jaro bylo špičkovou operací sovětských tajných služeb. Podstatou byl puč v ÚV KSČ, který do čela dostal doposud nepříliš známého funkcionáře Alexandera Dubčeka. Ten již v dětství poznal SSSR, v padesátých letech tam pak studoval. Koller připomíná, že zahraniční studenti sovětských politických škol mívali blízko k tajným službám, jen se o tom od roku 1990 příliš nemluví. Jeho spojencem byl například Josef Smrkovský, účastník Pražského povstání, který vehementně odmítal pomoc Vlasovců a trval na tom, že Prahu má osvobodit pouze Rudá armáda. A třetí zásadní postavou byl penzionovaný generál Ludvík Svoboda, podle některých historiků rovněž agent sovětské GPU.

Dubček byl záminkou?

Probíhající „obrodný proces“ sesadil Novotného a pokračoval značným uvolněním poměrů. Protikomunistické tendence, které se ve společnosti rozmáhaly, však kupodivu nikdo nepotlačoval. Politická reprezentace jej spíše ještě podporovala, jakoby se bohorovně vůbec neobávala zásahu zvenčí, byť historická zkušenost například z Maďarska jednoznačně varovala.

Koller proto píše, že vnitropolitický vývoj v Československu mohl být spíše záminkou vojenského obsazení země. Úkol umístění vojsk byl splněn.

Emigrace umožnila nasazení agentů

Následně z Československa emigrovalo 70 až 140 tisíc obyvatel. Podle Kollera existují spekulace, že do této skupiny sovětské a československé tajné služby zamíchaly masový výsadek agentů do mnoha zemí západního světa.

„Kolem roku 1968 evidentně vyvstává několik otázek. Tak trochu kolidují s oficiální historií a provokují k zamyšlení,“ uzavírá Koller. Leccos by podle něj mohly odhalit archivy sovětských tajných služeb. Analytik se však obává, že v tom případě bychom museli výrazně přepsat naši historii, včetně té nedávné.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová