Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nevěřte statistikám, je to mnohem horší, varuje docentka Švihlíková! Bezdomovců je v Česku ve skutečnosti sto tisíc

02.08.2014
Nevěřte statistikám, je to mnohem horší, varuje docentka Švihlíková! Bezdomovců je v Česku ve skutečnosti sto tisíc

Autor: Hans Štembera

Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková

Srovnávání počtu bezdomovců v České republice s ostatními státy Evropy zřejmě nepřináší přesné údaje. Zatímco u nás je totiž za člověka bez domova považován někdo, kdo vůbec nemá střechu nad hlavou, v některých jiných zemích jsou to i tací, kteří žijí v azylových domech či sociálních ubytovnách. S tímto pohledem by se statistika bezdomovců v Česku vyšplhala podle některých údajů k číslu 100 000.

Podle aktuálně zveřejněné monitorovací zprávy české koalice Social Wath, která sleduje vývoj a nedostatky v boji proti chudobě a realitu rovnosti mužů a žen v naší zemi, důvod k jásotu nad úspěšným bojem s chudobou opravdu není. Podílí se na tom klesající reálná mzda, nedostupnost bydlení.

Nutno dodat, že kompletní letošní zpráva obsahuje 6 kapitol a ty se věnují genderové problematice, ekonomice, sociálnímu a dostupnému bydlení, postavení romské menšiny, chybějící komunitní práci a lidsko-právní agendě v zahraniční politice. Zajímavou součást publikace tvoří i článek analyzující vývoz zbraní z Česka v minulém roce. Ovšem vraťme se zpět k hlavnímu tématu – tedy chudobě a s ní souvisejícím sociálním bydlení.

„Roztočená aktuální a sílící spirála chudoby jednoznačně úzce souvisí s nárůstem nákladů na bydlení,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz ekonomka Ilona Švihlíková. Jak dodala, vznikla kvůli tomu dokonce Platforma pro sociální bydlení, složená z několika akademiků a neziskových organizací, která úzce spolupracuje se současnou vládní koalicí na tom, aby došlo co nejdříve k nápravě a narovnání zoufalého stavu v sociálním bydlení u nás.

Jediným útočištěm jsou ubytovny. Ocitají se tam už i senioři, tělesně postižení a rodiny samoživitelů

I uvedená aktuální zpráva o chudobě zmiňuje tento problém jako velmi palčivý a uvádí k němu, že absence systémové bytové politiky dosáhla kritického bodu. „Téměř jediným možným útočištěm pro sociálně slabé a vyloučené skupiny se staly ubytovny. Zároveň však platí, že boom a zneužívání tohoto typu podnikání sociálně vyloučené a lidí bez domova navíc ještě dál vytváří. Bohužel dochází též k rapidnímu zvyšování finanční nedostupnosti bydlení zvláště pro některé skupiny obyvatelstva. Příliš se o tom nemluví, ale ubytovny tohoto typu již zdaleka neobývají jen národnostní menšiny – dají se tam potkat senioři, rodiny s dětmi, rodiny samoživitelek i handicapovaní. To je alarmující stav, ovšem stále není patrný vývoj, přestože na potřebu úpravy zákona o sociálním bydlení dlouhodobě upozorňuje i Úřad veřejného ochránce práv,“ pokračovala dále Švihlíková.

Připomněla při této příležitosti to, že senioři se na ubytovny dostávají i kvůli stále narůstajícímu počtu těch, kteří jsou zatíženi exekucemi. Výjimky však netvoří ani ti, kteří, i když nemají exekuce na důchod, tak prostě už nezvládají platit tržní nájemné nebo se u nich vyskytne nějaká nemoc.

Je člověk bezdomovcem až když spí pod mostem, nebo už když nemá řádnou nájemní smlouvu?

V tomto ohledu pak zdůraznila Švihlíková dále to, že u nás není definováno, kdy je člověk, v tomto případě senior (ale i další výše jmenované skupiny), bezdomovcem, či nikoli. „Tomu je potřeba udat nějaký konkrétní rámec. Zda nahlížet na člověka jako bez domova až v případě, kdy spí pod mostem, či zda považovat za bezdomovce jako někde jinde v zahraničí už toho, kdo nemá řádnou nájemní smlouvu nebo má nějakou velmi nevýhodnou smlouvu, a žije tudíž ve velmi nevýhodných sociálních podmínkách. Tím bychom se však logicky skutečně dostali ke zcela jiným číslům, než s kterými kalkulují současné statistiky o bezdomovectví u nás. Fenomén ubytoven se totiž, jak víme, u nás rozšířil naprosto nebývalou měrou. Nyní jsme v procesu, kdy víme, že nejsou definovány ani základní kategorie, do kterých je třeba ty lidi s těmito problémy rozdělit. To je potřeba jasně specifikovat, aby se mohlo pokračovat dál,“ řekla ParlamentnímListům.cz ekonomická analytička Ilona Švihlíková.

Bezdomovci jsou v Evropě už i lidé v azylových domech či ubytovnách. U nás nikoli

Zajímavé je sorvnání Česka a jiných zemí v tom, jak nahlížet na člověka bez domova a od kdy - kdy nastane bod, podle kterého je za bezdomovce považován i úřady. „V některých evropských zemích – jako například ve Velké Británii nebo Irsku, které mají specifický systém sociálního bydlení v rámci Anglie, nebo v Belgii  jsou také jako lidi bez domova i úředně vedeni lidé, kteří žijí v nejistých bytových podmínkách – tedy na ubytovnách nebo v azylových domech. Počítá se s tím, že jde totiž o krizové ubytování, a tedy ubytování pouze na určitou přechodnou dobu. Například ve Skotsku by měl člověk zůstat na ubytovně maximálně 3 měsíce. Potom odejít do sociálního bytu," řekla ParlamentnímListům.cz k doplnění vyjádření ekonomky Švihlíkové také Linda Sokačová z Platformy pro sociální bydlení. Působí zároveň též jako expertka pro rovné příležitosti.

Nutno dodat, že u nás je doba, po kterou může být člověk ubytován v azylovém domě, též omezena. Praxe je prý ale jiná. „Bohužel je to pouze čistě teoreticky. Ti lidé u nás totiž většinou z azylových domů nemají kam jít. Takže i když je jim též nabídnuto ubytování na půl roku, tak se následně řeší situace těch klientů a klientek tak, že se mezi těmi azylovými domy střídají a stěhují z jednoho do druhého. Putují mezi nimi. Velmi často se to však týká rodin či neúplných rodin s dětmi, a to je samozřejmě problém,“ popsala realitu Sokačová.

A tak i podle jejího názoru je bezdomovců v ČR tedy ve skutečnosti daleko víc, než se uvádí. „Neexistují však žádné naprosto spolehlivé statistiky. Nějaká čísla vycházejí z oficiálního sčítání lidí a domů v ČR, které provádí Český statistický úřad, jiné údaje vychází od institucí, které nabízejí sociální služby spojené s bydlením a životem na ulici, a ti lidé se na ně s nějakou žádostí o pomoc obrátí.  Neoficiální sčítání bezdomovců provedly i neziskové organizace, které se zaměřují na lidi bez domova… Spojuje se to i s neoficiálními údaji s aktuálními počty lidí na ubytovnách. Jak zdůrazňuji – přesná čísla o tom, kolik Čechů na zmiňovaných ubytovnách nyní žije, nikdo nemá – přitom se odhady pohybují kolem sta tisíc. Vedou se o tom však velké spory. Samozřejmě při součtu všech těchto osob by pak vyšla velmi alarmující statistika vypovídající o tom, kolik skutečně lidí bez domova v naší zemi existuje,“ doplnila ještě Sokačová pro ParlamentníListy.cz.

Každý druhý český bezdomovec vyrůstal v dětském domově

V rámci problematiky bezdomovectví a chybějícího sociálního bydlení pak ještě dodala, že významnou skupinou lidí, kteří záhy končí na ulicích či v bydlení bez jakékoli jistoty, jsou osoby, které žili v jakémkoli z institucionálních zařízení. „I ve spolupráci například s Nadějí vyplývají data, která odhalují, že více než 50 procent osob, které se obracejí na tuto či podobné organizace, poněvadž nemají kde bydlet, jsou lidé, kteří žili v dětských domovech. Je to problém, který by se rovněž měl začít řešit,“ konstatovala ještě Linda Sokačová.

Během představování výsledků zprávy o míře chudoby v ČR tak zaznělo i to, že pracovní skupina s názvem Platforma pro sociální bydlení spolupracuje od letošního května úzce s vládou a hned několika ministerstvy na tom, aby se sociální bydlení začalo co nejrychleji řešit a též nově budovat. Je samozřejmě nutné najít k tomu i finanční prostředky – jak ve státní kase, tak i z evropských fondů. Do doby, než se skutečně podaří dotáhnout tento problém do konce a k úspěšnému cíli, je třeba předkládat i náhradní řešení, jak bydlení pro lidi, kteří jsou sociálně slabí, najít.

Hledá se řešení - v obcích i u soukromých majitelů. Najde se?

„Mnoho obcí má nevyužité byty, pokud by došlo k revizi bytových fondů, jistě by se volné byty našly. Samozřejmě se hledá i možnost, jak zapojit i soukromé osoby a vlastníky nemovitostí. V každém případě, stavět nové sociální byty, budou-li na to prostředky, se mohou ještě dříve, než vejde v platnost zákon o sociálním bydlení,“ domnívá se Ilona Švihlíková. Upozornila v těchto souvislostech i na to, jak nevýhodné pro stát řešení se současnými sociálnímu ubytovnami je.

Majitel ubytovny sedí ve vězení, ale nemalé příjmy ze sociálních dávek 'nájemníků' mu chodí stále...

„Zvýšil se počet lidí na sociálních dávkách i těch, co pobírají příspěvky na bydlení. To vše jde ze státního rozpočtu. Na severu Čech je přitom znám případ, kdy majitel jedné z takových ubytoven sedí ve vězení, ale na účet mu měsíčně přichází velké částky od lidí, kteří v té jeho ubytovně žijí – de facto jde o částky, které jsou ale od státu. Přitom zajistit lidem bydlení v bytech vychází levněji. Dokonce je to levnější řešení i než to, pokud ti lidé žijí v azylovém domě. Tam je totiž třeba platit energie, mnohdy pronájem, další náklady, nemluvě o zajištění celodenního nepřetržitého provozu personálem,“ vyjmenovala některé z důležitých aspektů toho, proč by se měl problém sociálního bydlení začít co nejrychleji a efektivně řešit, ekonomka Švihlíková.    

Alena Hechtová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace