Senátor Michálek nám prásknul, proč opustil klub: Kolegové žádné zákony nepředkládali, oni do Senátu ani nechodili! O koho jde? Třeba o Čunka a další lidovce

Foto: Facebook

Popisek: Libor Michálek

Demokracie se obnovovat nebude. Bojovník s korupcí Libor Michálek komentuje, proč raději opustil senátní klub se vznešeným názvem: Kromě něj tam prý totiž korupce nikoho nezajímá.

Připomeňme si stručně dosavadní souboje Libora Michálka – v roce 2010 působil ve funkci ředitele Státního fondu životního prostředí. Tady pořídil nahrávky, na kterých zachytil pokusy nezákonně financovat ODS, to vše ze strany ministerského poradce Martina Knetiga.

Jeho nadřízený Pavel Drobil ale překvapivě (nebo nepřekvapivě?) Libora Michálka hned druhý den po podání trestního oznámení odvolal. Sám ale ve funkci nevydržel o moc déle, na ministrování musel zapomenout a celá kauza nakonec stála místo i policejního ředitele Oldřicha Martinů, který o případu nestandardně informoval tehdejšího premiéra Nečase. Zato kariéra Libora Michálka nabrala tempo, v roce 2012 byl zvolen do Senátu za koalici Piráti-Strana zelených-Lidovci.

Klubu ubývá jeden člen za druhým – zůstane v něm alespoň někdo?

Nováček v senátních lavicích Michálek se stal členem Klubu pro obnovení demokracie – KDU-ČSL a nezávislí (KOD), v jehož prohlášení se mj. píše: „Podporujeme posílení prvků přímé demokracie, a to jak přímou volbu, tak případné odvolání starostů, primátorů nebo hejtmanů. Podporujeme zavedení majetkových přiznání a zdanění kapitálu, jehož původ nebude podložen přiznanými příjmy nebo růstem hodnoty majetku.“

Že mají takové ideály k realitě většinou hodně daleko, to se ukázalo záhy. Hned po dvou týdnech z klubu vystoupila Eliška Wagnerová, názorově totiž nesouhlasila s dalšími členy KOD Okamurou a Čunkem. Sám Okamura ale klub sám opustil, když v roce 2013 vyměnil Senát za Poslaneckou sněmovnu.

Dalším odpadlíkem byl Jan Veleba, který odešel už jako nový předseda „Zemanovy“ Strany práv občanů. Kdo tedy po Michálkově odchodu vlastně zbývá? Kromě lidovců Čunka, Juránka, Šilara a Kunči už jenom bývalý sociální demokrat Miroslav Krejča a nestranická Miluše Horská. Z projektu s velkými plány zbylo jen torzo.

Aktivita na bodu mrazu

Sám Michálek svůj odchod zdůvodnil absolutní pasivitou svých kolegů v boji proti korupci. „Pokud nebyl návrh zákona předložen z mé strany, nikdo jiný aktivní nebyl.“ Když se navíc v Senátu projednávala Michálkova novela zákona o svobodném přístupu k informacím, nikdo z jeho kolegů se neobtěžoval do senátních lavic ani přijít. Na mailové dotazy o vysvětlení pak (dnes už bývalí) kolegové raději nereagovali vůbec.

Michálek připouští, že celý program nešlo realizovat hned v prvním roce, po dvaceti měsících naprostého nezájmu ostatních členů klubu ale podle něj nastal čas odejít. Řada z nich má přitom poměrně alarmující statistiku neúčasti při hlasování, Jiří Čunek absentoval ve 47% případů a Petr Šilar dokonce 57%.

Je ale možné v Senátu vůbec něco prosadit jako solitér? Právě Eliška Wagnerová je podle Michálka příklad, že to jde – v březnu byla schválena její novela o jednacím řádu Senátu. Protikorupční zákony jsou ale samozřejmě „jiná liga“ a rozklad Klubu pro obnovu demokracie jim v cestě ke schválení určitě nepomůže. Boj proti korupci tak bude nejspíš zase o něco těžší a je otázka, zda se někdy dočkáme třeba posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Michálek situaci už raději nehodnotí: „O míře naděje na schválení nechci spekulovat,“ uzavírá.

Petr Svorník

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová