Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Je ochrnutý a nevidí. Z 12 mu zbyly čtyři tisíce. Drábek a jeho asociální reformy, tentokráte i s výpovědí poslankyně, která byla přímo u toho

31.07.2014
Je ochrnutý a nevidí. Z 12 mu zbyly čtyři tisíce. Drábek a jeho asociální reformy, tentokráte i s výpovědí poslankyně, která byla přímo u toho

Autor: aTeo

Popisek: Šmoula Drábek je Koumák, soudí grafik aTeo.

Reportéři ČT poodhalili, co nastalo po reformě někdejšího ministra práce Jaromíra Drábka v systému příspěvků pro osoby se zdravotním postižením. V reportáži k tomu byli zmíněni tři lidé, co mají velká postižení, ale přesto jsou v očích zákona v podstatě zdraví. „My jsme ten systém změnili tak, že jsme se přiblížili k modelu běžnému ve vyspělých zemích,“ hájí se ale Drábek. Podle něj nejspíše špatně pracují posudkoví lékaři, kteří o nemocných rozhodují. To si ale rozhodně nemyslí exposlankyně Lenka Kohoutová (ODS). Podle ní je jádro pudla právě ve zmiňovaném systému.

Pořad České televize Reportéři ČT na příběhu tří lidí ukázal, jak údajně necitlivě stát postupuje kolem zdravotně postižených lidí. „V důsledku takzvané Drábkovy sociální reformy přišli o značnou část peněz. Z vyšší moci se tak najednou ocitli na okraji hmotné nouze,“ zmiňuje reportáž nazvaná „Úspory podle Drábka“.

O co jde? Do roku 2012 byl systém příspěvků na péči hodnocen 36 kritérii, v němž úředníci třeba hodnotili, jak postižení svůj stav zvládají a podle toho jim poté obecní úřady příspěvky vyplácely. V současné době se ale posudky řídí jen deseti základními body, což byla podle reportáže změna, kterou má na svědomí právě Jaromír Drábek jako tehdejší ministr práce a sociálních věcí. Změna byla ale součástí Drábkovy reformy a sám Drábek ji přitom před lety obhajoval slovy, že má především snížit administrativní náklady státu v řadě sociálních oblastí - státní sociální podpory, v oblasti hmotné nouze a v oblasti pomoci osobám se zdravotním postiženým, přičemž se měl zachovat celkový objem prostředků, který do této oblasti jde.

Jenže podle reportáže to je vše právě naopak - praxe totiž ukázala, že lidé se zdravotním postižením dostávají prostředků daleko méně.

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása v reportáži k tomu připomněl, že boj postižení k tomuto prohráli, přitom se o systém kritérií před dvěma lety Národní rada prý s ministerstvem velmi přela.

Čím méně kritérií, posuzování je hrubší

„Čím více kritérií, tak je ten systém přesnější, to je jasné. Čím méně kritérií, je posuzování hrubší,“ podotkl k tomu Krása s tím, že navíc nyní posudkový lékař, kterých je ale velmi málo, postiženého mnohdy ani nevidí a vše posuzuje takzvaně od stolu. „Oni dříve posuzovali, jaké sociální dopady má konkrétní postižení a nemoci, ale tento systém byl zrušen,“ vysvětlil Krása.

Právě tato změna se pak odrazila i na případu čtyřiadvacetileté Nikoly Hůlkové, která trpí paranoidní schizofrenií. Nikola žije se svou matkou, sama nikdy ven nevychází a musí být neustále pod vlivem sedativ a pod dohledem psychiatričky.

„Někdy strašně vyvádí a musíme tak dokonce volat i Policii ČR. Ta tady někdy byla dvakrát týdně. I mne fyzicky totiž napadala,“ vypověděla k nemoci své dcery matka Nikoly.

„Nikola trpí stavy náhlé agresivity bez jakéhokoliv podnětu, nebo to může být třeba malý podnět, na který reaguje neadekvátně jinak než ostatní lidé a velmi často to pak u ní končí právě hospitalizací na psychiatrické klinice,“ vysvětlila k osudu Nikoly psychiatrička Gabriela Novotná.

Namísto osmi tisíc jen osm stovek?

Nikola ještě před dvěma lety pobírala kvůli své nemoci státní osmitisícový příspěvek na péči. Byla totiž v těžké závislosti na pomoci jiné osoby. Jenže před dvěma lety jí byl příspěvek snížen na čtyři tisíce a stala se tak jedním z případů, které postihla reforma bývalého ministra sociálních věcí Jaromíra Drábka, proti níž již protestovaly stovky postižených. Matka Nikoly ale později požádala o zvýšení příspěvku na péči, neboť se zdravotní stav Nikoly výrazně zhoršil. Úředníci ovšem naopak rozhodli o snížení příspěvku na pouhých 800 korun. Matka Nikoly se pak údajně dozvěděla, že to celé se stalo v „rámci úsporných opatření“.

„Z pohledu služby já to pokládám za krok dopředu,“ uvedl ovšem k Drábkově systému ředitel odboru posudkové služby MPSV Dušan Gajdošík, když se televize na případ Nikoly na ministerstvu tázala.

Mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň se pouze zmohl na větu, že „do úřadu chodí stovky podobných stížností", jako je stížnost matky Nikoly.

Další dva případy zmiňované pořadem Reportéři ČT byly obdobné, i když v obsahu postižení jiné.

Se zjednodušeným systémem příspěvků na péči má tak třeba zkušenosti i Radek Štipčák z Prostějova, který se narodil s mozkovou obrnou a lékaři ho navíc v inkubátoru předávkovali kyslíkem a má tak nevratně poškozenou sítnici. Proto Radek nikdy neviděl a nikdy ani vidět nebude.

Je ochrnutý, nevidí a dostává jen čtyři tisíce

Jeho matka Markéta Štipčáková na kameru zmínila, že Radek byl ještě v minulém roce ve čtvrtém, tedy nejtěžším stupni postižení a k invalidnímu důchodu tak pobíral příspěvek 12 tisíc korun. Před rokem byl ale posudkovým lékařem zařazen do druhého stupně, neboť prý nezvládá jen šest z deseti životních potřeb a má tak nárok na pouhé čtyři tisíce korun. Proti tomuto rozhodnutí se sice Radek odvolal, ale MPSV jeho stížnost zamítlo.

Jana Buraňová z Ministerstva práce a sociálních věcí a také ředitel odboru posudkové služby Dušan Gajdošík ovšem námitky na špatné posouzení zdravotního stavu u Radka na kameru ČT odmítli. Podle nich nikdo při posuzování stavu chybu neudělal. Přitom Radkovi nově přibyly problémy s hybností kyčlí, je tak na vozíku a navíc jako slepý těžko může sám s vozíkem někam do terénu.

„To razil Drábek, že když je člověk tzv. ´adaptován´ na svůj stav, tak nepotřebuje pomoc... Pohyb na vozíku nevidomého si já ale nedovedu v reálu představit,“ ohradil se vůči posudku Václav Krása (Národní rada postižených osob). Posudkový lékař by se podle něj měl rozhodně pečlivěji zabývat zprávou sociálního pracovníka, jaký má dopad diagnóza na život člověka. „To se ale bohužel neděje,“ zdůraznil Krása.

Je úplně ochrnutý, ale podle úředníků je soběstačný

Stanislav Písař z Prahy pak podal ve svém případu na Ministerstvo práce a sociálních věcí žalobu. Proč? Před lety spadl ze stromu, je celkově ochrnutý, pouze hýbe hlavou, ale přesto prý je podle úředníků v něčem soběstačný. Podle reportáže je ale ve skutečnosti plně odkázán na asistenta nebo pomoc své ženy.

„Pan Písař si požádal o příspěvek na péči ve výši 12 tisíc korun, jenže úřednice příslušného odboru městské části Prahy 13 mu řekla, že komunikuje, vidí, takže to prý podle ní nevyjde, což se nakonec také stalo. Podle posudkového lékaře Radek Štipčák z deseti životních potřeb dvě zvládá – umí se prý orientovat a komunikuje a má tedy nárok jen na částku osm tisíc korun,“ shrnula reportáž.

Jak se k celé věci staví nová ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD)? Reportérům ČT přislíbila změnu v zákoně. Sice ne převratnou, ale prý udělá, co bude v jejích silách.

Marksová: Nic se neušetřilo, dávky stále rostou

„Ta reforma měla ušetřit peníze, a jediné, čeho jsme dosáhli, že nám dávky a lidé, kteří je užívají, stále rostou,“ připomněla k tomu Marksová.

Naopak úředníci ministerstva systém zavedený Drábkem chválí, neboť podle nich se systém zjednodušil.

Na to ale vrtí hlavou již zmiňovaný Václav Krása. „Tento systém je nefunkční a ty lidi velmi poškozuje,“ dodal k tomu.

Co na to vše říká exministr Jaromír Drábek?

„Je zvláštní, že jdou dvě reportáže za sebou a u té negativní je napsané, že jsem to způsobil já, a u té druhé, pozitivní, to jaksi zapomněli uvést. To je hezké, že to zařadili takto za sebou,“ ironizoval nejprve v rozhovoru ParlamentníchListů.cz Drábek dramaturgii pořadu Reportéři ČT. Pořad totiž prý viděl celý a překvapilo jej, jak byla právě reportáž nazvaná „Úspory podle Drábka" tendenční.

Drábek: Reportáž byla tendenční. Bylo třeba udělat změnu

„Vytáhli tři konkrétní posudky, které jsou nějak tendenčně zpracované a nejsou k tomu uvedené ty další, několik desítek tisíc případů, kde je to třeba jinak. To je ale vše záležitostí jednotlivých konkrétních posudků a jednotlivých konkrétních posudkových lékařů a k tomu já se těžko mohu vyjádřit, když už nejsem ministrem tak rok a půl,“ uvedl dále Drábek.

Proto prý nemůže ke zmiňovaným případům říci nic konkrétního. „Musíte se ptát těch posudkových lékařů, kteří o tom rozhodují,“ namítl.

On osobně ale celou věc cítí tak, že v systému příspěvků neudělal nic špatného, právě naopak.

„Z vyjádření jak paní ministryně, tak ředitele odboru posudkové služby v reportáži ale vcelku jasně vyplývá, že ten systém bylo třeba změnit. Když jsem totiž přišel na ministerstvo v roce 2010, tak tam byla řada stížností na to, jakým způsobem probíhají posudky a onen systém jako takový. My jsme ten systém změnili, takže jsme se přiblížili tomu, jak je to běžné ve vyspělých zemích - v Rakousku, v Německu a dalších vyspělých zemích. Já těžko rok a půl po odchodu z ministerstva mohu zodpovídat za jednotlivá konkrétní rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení nebo Ministerstva práce a sociálních věci,“ řekl Drábek dále pro ParlamentníListy.cz.

Podle něj se každá reportáž dá natočit tak, že se někdo pomluví a řekne se, že to nebo ono udělal špatně.

Možná chybují posudkoví lékaři

„Když vytáhnete tři případy z několika desítek tisíc, tak vždycky najdete problémové případy. Ale po zhlédnutí jedné reportáže nemůžete vidět do hloubky, nemůžete vidět, jak ten proces probíhal, jestli se stala někde chyba, kde se stala chyba – to nemůžu říci ani já, když jsem skoro dva roky z ministerstva pryč,“ pronesl exministr a přitom zdůraznil, že tady špatně mohou pracovat třeba posudkoví lékaři, kteří o nemocných rozhodují.

„Tam je třeba pracovat na systému hodnocení posudkových lékařů. Když ale máte 450 těchto lékařů a přitom nemáte žádný systém kontroly posudků, tak nikdy nemůžete říci, že všech 450 posudkových lékařů bude odvádět stoprocentní práci. To je věc, na které je třeba pracovat dál a za ten rok a půl bohužel nevidím v tomto žádný posun. Těch pár posudkových lékařů, co dělají ostudu ostatním, by mělo být nějak eliminováno a kontrolováno,“ zakončil své úvahy Drábek.

„Ministr přece neposuzuje to, v jakém zdravotním stavu a v jaké situaci konkrétní člověk je. To může jakékoliv médium zaútočit na jakéhokoliv ministra a vytáhnout si na něj cokoliv, to je nekorektní,“ dodal pak k tomu, jak o něm v reportáži hovořil Václav Krása. Podle Krásy totiž právě prý Drábek razil myšlenku, že když je člověk „adaptován“ na svůj stav, tak pak některá kritéria z oněch deseti mu mohou posudkoví lékaři škrtnout.

Nešli do mezinárodní klasifikace, nebyla ani školení

Jenže s Drábkem výrazně nesouhlasí exposlankyně Lenka Kohoutová (ODS) a má výhrady hlavně k systému deseti kritérií, které ministerstvo za vlády Jaromíra Drábka zavedlo. Kohoutová byla totiž v době, kdy Drábek působil jako ministr práce a sociálních věcí, nejen členkou sněmovního výboru pro sociální politiku, ale i předsedkyní podvýboru pro osoby se zdravotním postižením a sociálně potřebné. Proto prý ví, o jakých nešvarech Česká televize v Reportérech s největší pravděpodobností vypovídala, ačkoliv konkrétní reportáž neviděla.

„Jádro pudla je v tom, že byly změněny body, podle kterých se vyhodnocuje stupeň závislosti, jenž vyhrazuje u postižených příspěvek na péči. A tak namísto 36 bodů je jich nyní deset. Ale náš požadavek byl - když tohle pan ministr Drábek chtěl udělat a je to dokonce i v zápisech výboru pro sociální politiku - aby se v tomto přijala mezinárodní klasifikace vyhláškou. Ministra Drábka jsme proto tehdy přímo žádali, aby přijal mezinárodní klasifikaci. Tohle, co bylo přijato, totiž jen kopíruje mezinárodní klasifikaci. Oni to ale udělali tak, že se sice těmi body přiblížili mezinárodní klasifikaci, ale to posuzování jako takové si udělali po svém. Navíc můj požadavek byl, aby všichni pracovníci, kteří budou takto klienty posuzovat, prošli školením pro mezinárodní klasifikaci a věděli, jak se posuzuje třeba krok. Ten rozhodně není u postižených krokem, když sice chodí, ale po špičkách,“ odmítla Kohoutová obranu Drábka.

Kdyby prý na úřadech práce fungovali sociální pracovníci, kteří byli zdatně proškoleni a vyznají se tedy i v mezinárodní klasifikaci, tak by pak podle Kohoutové rozhodně nemohlo docházet k tomu, že někdo z postižených na něco nemá nárok.

Asi to nějak obchází, šikanózní to není

„Protože se ale těmito deseti body mezinárodní klasifikace v podstatě obchází, tak já říkám, že tady je zakopáno jádro pudla a že tady je ten problém, který z toho vyvstává. Ovšem je třeba po pravdě uvést, že ani dříve, když se postižení posuzovali podle zmiňovaných 36 bodů, tak to nebylo ideální. Ale já jsem tehdy upozorňovala na to, proč máme vymýšlet něco, co už bylo ve světě vymyšleno a funguje, když šlo jen o to přizpůsobit se světu. Musím ale uvést, že onen systém, co je zavedený, není sám o sobě nijak šikanózní, když ho umíte používat. Pokud ho někdo používá po svém a mezinárodní klasifikaci nepoužívá, no tak to pak dopadá tak, jak to bylo v těch Reportérech,“ zmínila dále pro ParlamentníListy.cz Kohoutová.

Ministerstvo kupříkladu podle ní v oněch deseti bodech neřeklo přesně, co to je mobilita, což ale v mezinárodní klasifikaci je řečeno přesně.

„Opakuji, namísto toho si ministerstvo udělalo svou vyhlášku, která je absolutně a totálně scestná. Jde o to, že onou vyhláškou, která se vztahuje k zákonu o sociálních službách, se pak řídí sociální pracovník a rozhoduje i posudkový lékař. My jsme ale od začátku říkali, že i nový systém posloupnosti posudků není vhodný, že to celé má posuzovat odborný tým - sociální pracovník plus posudkový lékař dohromady, o čemž jsme dokonce svého času jednali i s Českou správou sociálního zabezpečení. Já jsem byla navíc velký kritik toho, jak pracuje posudková péče, protože si myslím, že posudková služba často člověka poškozuje a nedá na odborné posudky odborných lékařů, u nichž jsou ti klienti v péči. Oni si totiž často udělají svůj posudek na základě nějaké doložené dokumentace a vůbec neuznají mnohdy odborný posudek od odborného lékaře,“ označila Kohoutová další mezník, který pak vedl k tomu, co naznačovala reportáž televize.

Topka byla hluchá a rozpadla se sněmovna

„My jsme žádali, aby se v tomto udělaly změny, jenže se náhle rozpadla sněmovna. Ten největší problém ovšem tkvěl v tom, že strana TOP 09, i když vedla ministerstvo, tak se o těchto problémech s námi nechtěla vůbec bavit. Shrnula bych to tedy na závěr takto: Část toho problému je špatná vyhláška a zbytek je problém mezi židlí a klávesnicí,“ dodala pro ParlamentníListy.cz Lenka Kohoutová.

Olga Böhmová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace