Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rakovina prostaty a psychika: Co muži při onemocnění prožívají a jak jim můžeme pomoci?

03.07.2014
Rakovina prostaty a psychika: Co muži při onemocnění prožívají a jak jim můžeme pomoci?

Autor: Hans Štembera

Popisek: Ilustrační foto

Rakovina prostaty je v České republice nejčastější formou nádorového onemocnění u mužů a třetí nejčastější příčinou jejich úmrtí. Počet nemocných navíc každým rokem stoupá. V současné populaci nad 50 let je u jednoho muže z jedenácti pravděpodobnost, že právě jemu bude diagnostikována rakovina prostaty. Toto onemocnění se ale neprojevuje jen na fyzickém stavu pacienta. Velmi výrazně zasahuje také psychiku – a to nejen nemocného, ale i jeho okolí.

Co to je rakovina prostaty a koho ohrožuje?

Podmínkou vzniku karcinomu prostaty je přítomnost testosteronu, mužského pohlavního hormonu produkovaného Leydigovými buňkami varlete. Karcinom prostaty může vzniknout u každého muže, který má aktivní produkci pohlavních hormonu testosteronu. Důležitou roli při vzniku onemocnění může hrát dědičnost. Pokud rakovinou prostaty trpí otec nebo bratr, riziko vzniku onemocnění se u mužů dvakrát zvyšuje.

Počet nemocných v České republice každým rokem významně stoupá a posouvá se do mladší věkové kategorie. Přesto je větší pravděpodobnost výskytu karcinomu prostaty u starších mužů. U mužů nad 60 let je uváděn nález ložisek karcinomu prostaty až v 80 % a u mužů osmdesátiletých dokonce v 95 %. Neznamená to ale, že mladším ročníkům se tento typ rakoviny vyhýbá. Velkým problémem tohoto onemocnění nicméně zůstává fakt, že mu nelze předcházet a také to, že se v počátečních stádiích nemoci karcinom prostaty často nerozpozná. Obecně se doporučuje jako prevence zdravý životní styl: zvýšený příjem ovoce, zeleniny, ryb, omezení červeného masa a živočišného tuku, nekouřit, nepít alkohol, apod. A také se více zaměřit na tzv. sekundární prevenci – tedy na včasný záchyt onemocnění ve fázi, kdy jej ještě lze vyléčit.

Psychika u nemocných s rakovinou

Nádorové onemocnění zasahuje člověka zcela nepřipraveného, v plném proudu jeho každodenního života. Mužskou psychikou tak otřese silný záchvěv, který poznamená i ty nejsilnější jedince. Co se děje s mužem, když je mu oznámeno, že má diagnostikovanou rakovinu? „Mezi prvními reakcemi se setkáváme s pochybností: „To nemůže být přece pravda. Nemohli jste se zmýlit?“ Dostaví se sklíčenost, zoufalství, vztek, nervozita. Již pouhé slovo rakovina vyvolává v mužských představách strach. Člověk má pocit, že ten zmatek v sobě nemůže vydržet, ale v této situaci je to úplně normální a hlavně přechodný stav,“ uvádí doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc., docentka klinické psychologie VFN a 1. LF UK v Praze.

Šok z negativní zprávy je společný pro všechny druhy diagnostikované rakoviny. Nastupuje pocit napětí a následně psychická labilita, kdy je na jedné straně odhodlání vše překonat a na druhé mnoho podob strachu. Strach ze smrti, opuštění, strach z bolesti, utrpení, strach ze stigmatizace, ze ztráty výkonu, ze ztráty mužství, obavy o dopad na partnerský vztah a podobně. „Schopnost zabezpečit rodinu a ochránit ji je vždy v popředí zájmu normálního muže,“ popisuje doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.: „Závažná, život ohrožující nemoc však v mnohém ovlivňuje schopnost poskytnout partnerce a rodině ochranu a tím má zásadní vliv na mužské sebevědomí,“ dodává.

Jak působí rakovina prostaty na mužskou psychiku

Karcinom prostaty je zrádný v tom, že se v naprosté většině případů zjistí náhodně, na základě záchytu zvýšené hladiny prostatického specifického antigenu (PSA) v krvi. K výše popsaným pocitům, které vyplývají z neočekávané diagnózy, se však v případě rakoviny prostaty dostaví ještě jeden specifický faktor. Rakovina pro člověka vždy představuje nadlimitní životní zátěž, protože člověk se dostává do situace, kdy bojuje o svůj život. Karcinom prostaty však také představuje velký zásah do sebehodnocení muže. Ohrožuje totiž jeho sebevědomí a intimitu. „Sebevědomí muže je tvořeno složkou výkonu a dále tím, co jsem dokázal, jaký jsem. Oblast výkonu zasahuje různé oblasti mužova života, avšak sexuální výkon a jeho potence představuje důležitou část vnímání vlastní hodnoty sebe jako muže. Strach ze ztráty sexuální výkonnosti je zcela zásadní prvek ovlivňující psychiku pacienta,“ upozorňuje doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.

Mužský život s rakovinou prostaty nekončí

Pro muže je důležité si uvědomit, že žena vidí funkčnost muže i v jiných hodnotách než je jeho sexuální výkonnost nebo v tom, co konkrétně dokázal. Základním kamenem kvalitního vztahu jsou zcela jiné hodnoty – vzájemná úcta, komunikace, tolerance, láska a porozumění. „Nemocný muž by se měl zamyslet nad svými pozitivy, sebeuvědomění své vlastní hodnoty. Naopak žena by měla být schopná svého partnera podpořit, i když se zrovna nebude chovat tak, jak by si představovala. Jeho chování může být odrazem vzteku na nemoc, nespravedlnost osudu, ale neznamená nenávist ke svým blízkým,“ říká doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.

Vědecké výzkumy jednoznačně prokázaly vztah mezi sociální oporou a uzdravením. Důležité je neuzavírat se do sebe, ale se svou diagnózou se svěřit rodině i blízkým přátelům a zůstat v maximální možné rovině pozitivní. Lékařská věda v současnosti nabízí nové, méně radikální léčebné postupy karcinomu prostaty, díky nimž může žít pacient spokojený život, jehož kvalita nemusí být nemocí celkově postižena. Rakovina prostaty dnes již neznamená nutně konec sexuálního života, ani konec mužství.

Jak psychicky podpořit nemocné s rakovinou prostaty?

Sociální okolí, a zvláště pak to nejbližší, může být pro nemocného muže s rakovinou prostaty obrovskou oporou, která umožní vytvořit prostředí podpory, porozumění, úcty, vzájemné komunikace a lásky. „Celkově pozitivní atmosféra nemůže zcela změnit průběh nemoci, ale značně ovlivní psychickou pohodu nemocného. Pacientovo okolí si musí hlavně uvědomit, že danou situaci nedokáže vyřešit, proto by se o to ani nemělo snažit. Důležité je být na blízku a stát při nemocném,“ říká doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.

Takováto pomoc je pro nemocného tím největším darem, neboť mu pomáhá překonávat těžká období spojená s nemocí, její léčbou a v konečném důsledku napomáhá ke smíření se s lidskou konečností a uvědoměním si skutečných hodnot života. Z tohoto důvodu je třeba psychologickou péči o nemocné s rakovinou prostaty rozšířit i o péči o jeho nejbližší, kteří často nevědí, jak být nejvíce nápomocni při zvládání nemoci, která zasáhla jejich rodinu. „Je třeba blízkému pacientovu okolí přiblížit, co a jak může nemocný v jednotlivých fázích léčby prožívat, je třeba je naučit komunikovat o pocitech, je třeba je naučit sdílet a poskytovat porozumění i oporu. V neposlední řadě je také důležitá podpora a psychologická pomoc pro ně samé, neboť i oni mají strach, bojí se o svého muže, tatínka, syna, bratra či kamaráda,“ uzavírá doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.  

Kdo je… doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.

Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc., je docentkou klinické psychologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Založila oddělení somatopsychiky ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a vede Institut partnerských vztahů. Dlouhodobě se zabývá psychologií v oblasti aplikované medicíny a komunikace, především psychoonkologií, psychosomatikou, problematikou bolesti, lidských vztahů
a sexuálního chování. Publikovala desítky odborných i populárních článků, je samostatnou autorkou několika knih. Přednáší na univerzitách v Praze a v Brně. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace